Statistiky odhalily překvapivou pravdu o českých důchodech. Mnoho seniorů bere nadprůměr a ani to netuší

Myslíte si, že máte podprůměrný důchod, protože na papíře vypadá průměr nějak jinak? Nejste sami. U penzí ale čísla klamou mnohem víc než u výplat a statistika seniorům často přidělí nálepku nadprůměrný, i když se při placení účtů rozhodně tak necítí.

Když se mezi čtenáři ptám na průměrný důchod, většina reaguje stejně. Jejich částka je prý určitě nižší než u ostatních. U mezd to tak často bývá. Průměrná hrubá mzda v Česku se dnes pohybuje okolo 48 000 korun, ale dvě třetiny zaměstnanců na takovou částku podle dat statistiků nikdy nedosáhnou. Průměr nahoru vystřelí úzká skupina lidí s opravdu vysokými příjmy, zatímco většina bere méně.

U důchodů logika nefunguje stejně. Po lednové valorizaci v roce 2026 vychází průměrný starobní důchod zhruba na 21 839 korun měsíčně. A tady přichází překvapení. Na takovou penzi, případně o něco vyšší, dosáhne víc než polovina seniorů. V řeči čísel jde asi o 1,34 milionu starobních důchodů z celkových 2,34 milionu vyplácených penzí. Když tedy vidíte v televizi průměrný důchod, není to odtržené číslo, ale částka, kolem které se opravdu točí velká část reálných důchodů.

Důchodový systém v Česku je pevně nastavený

Důvod je ukrytý v nastavení českého systému. Zjednodušeně řečeno, náš důchodový model je silně vyrovnávací. Lidé, kteří celý život vydělávali výrazně nadprůměrně a odváděli vysoké pojistné, nedostanou v penzi zlatý padák. Jejich důchod naopak roste pomaleji, než by čekali podle odvodů. Na druhé straně ti, kdo měli nižší mzdy, získají v poměru k tomu, co zaplatili, relativně víc.

Systém tím vědomě stírá rozdíly mezi bývalými platy. V praxi to znamená, že drtivá většina starobních důchodů se tísní v poměrně úzkém koridoru. Zhruba dvě třetiny penzí se pohybují mezi 17 000 a 25 000 korunami měsíčně. To představuje asi 1,54 milionu důchodců, jak popisuje penzijní analytik Josef Švejda.

Extrémně nízké penze nebo naopak luxusní důchody nad běžným rozpětím existují, ale tvoří jen malý zlomek celkového počtu. Když se tedy bavíme o většině seniorů, mluvíme o skupině, která se drží velmi blízko u sebe. Často se ptáte, jaká hodnota je vlastně pro srovnání lepší.

U mezd se vedle průměru používá takzvaný medián, což je částka uprostřed rozdělení příjmů: polovina lidí bere méně a polovina více. Právě tady je rozdíl mezi mzdami a důchody nejviditelnější. U výplat bývá medián o dost nižší než průměr, protože pár vysokých příjmů průměr výrazně zvedá. U penzí je situace jiná.

Průměr a medián je zcela totožný

Průměr a medián jsou u důchodů téměř totožné, protože rozdíly mezi jednotlivými penzemi nejsou tak propastné jako rozdíly ve výdělcích. Co to znamená pro vás, pokud jste v důchodu? Když slyšíte, že průměrná penze je necelých 22 000 korun, je velká šance, že vaše částka se od tohoto čísla zas tak moc neodchyluje. Můžete být lehce pod, nebo lehce nad, ale většinou nejste mimo tabulku.

Přesto se řada lidí cítí finančně pod tlakem. A tady se ukazuje, že statistika má svoje limity a že pocit spokojenosti neurčuje samotná výše důchodu, ale to, co si za něj opravdu koupíte. Pravidelné výdaje seniorů jsou totiž neúprosné. Nájem nebo služby spojené s bydlením, energie, potraviny, léky a zdravotní péče ukrojí často většinu měsíční částky, ať pobíráte 18 000 nebo 24 000 korun.

Rozdíl 6 000 korun na papíře vypadá výrazně, ale v okamžiku, kdy zaplatíte všechno nutné, zůstává oběma skupinám jen omezený prostor na cokoliv navíc. Průměrný senior tak na účtu často vidí číslo, které se statistice líbí, ale jeho peněženka už tak nadšená není.

Nadprůměrný důchod neznamená životní jistotu

Setkávám se také s mýtem, že kdo má nadprůměrný důchod, musí být automaticky v pohodě. Ve skutečnosti označení nadprůměrný u penzí zní lépe, než jak se pak žije v reálu.

Statistiky nám jen říkají, kde se většina lidí pohybuje v porovnání s ostatními. Neříkají, jestli s danou částkou dokážete důstojně fungovat v zemi, kde rostou ceny bydlení, energií a potravin. A právě tady se rodí pocit finančního sevření, který popisuje spousta důchodců, přestože podle tabulek patří mezi ty nad průměrem.

Závěr? Pokud máte pocit, že váš důchod je nízký, nemusí to být tím, že jste „pod průměrem“. Může to být spíš tím, že průměrný důchod se už dlouhodobě pere s rostoucími náklady na běžný život.

Proto má smysl sledovat nejen to, jaké číslo uvádí statistiky, ale hlavně to, jak vypadá váš vlastní rodinný rozpočet, co všechno musíte z penze uhradit a kde vám zůstává prostor na rezervu. Právě to je podle mě pro běžného člověka nakonec mnohem důležitější než samotná nálepka průměrný nebo nadprůměrný důchod.