Senioři se často bojí práce kvůli důchodu. Stát jim přitom nabízí výhody, o kterých mnozí netuší
Mnoho lidí v penzi se zbytečně bojí, že jim práce zkomplikuje výplatu důchodu. U řádného starobního důchodu je pravidlo výrazně příznivější: senior může dál pracovat, podnikat nebo brát dohody a při splnění podmínek získá i úlevu na sociálním pojištění.
Základní pravidlo je jednoduché, a na to by měla většina seniorů myslet. Člověk, který už pobírá řádný starobní důchod, může pracovat bez omezení výše výdělku. Nepřijde o penzi jen proto, že nastoupí do zaměstnání, vezme zkrácený úvazek, podepíše dohodu nebo si otevře živnost.
Rozdíly jsou hlavně v odvodech. U zaměstnání se z příjmu dál řeší zdravotní a sociální pojištění, u důchodce ale odpadá povinnost dopočítávat zdravotní pojištění do minima. Stát za něj zdravotní pojištění platí jako za příjemce důchodu, zároveň se však pojistné odvádí i z výdělku, pokud daná práce pojistné zakládá.
U dohody rozhoduje měsíční odměna
U dohody o provedení práce platí limit 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Pokud se měsíční odměna drží pod hranicí 12 000 Kč, neplatí se z ní sociální ani zdravotní pojištění. Praktický příklad: důchodkyně si přivydělá na DPP 10 000 Kč měsíčně za administrativní výpomoc.
Při podepsaném prohlášení k dani jí může základní sleva na poplatníka snížit daň, takže čistý příjem může být výrazně příznivější než u běžného zaměstnance. U DPČ je hranice nižší, pojistné se neřeší při příjmu pod 4 500 Kč měsíčně. Jakmile se limit překročí, odvody se platí, na druhou stranu práce může zakládat i účast na nemocenském pojištění.
Jiná situace však nastává u podnikání. Senior, který začne podnikat jako OSVČ, má v důchodu samostatnou činnost vedenou jako vedlejší. To je důležité kvůli sociálnímu pojištění. V roce 2026 se při vedlejší činnosti neplatí sociální pojištění, pokud hrubý roční zisk nepřesáhne 117 521 Kč. Příklad: penzista si přivydělá drobnými opravami a po odečtení výdajů mu za rok zůstane zisk 95 000 Kč.
Do uvedeného limitu se vejde, takže sociální pojištění z této vedlejší činnosti neodvede. U zdravotního pojištění se postupuje podle přehledu a skutečných příjmů. Pozor ale na předčasné důchodce. Ti do dosažení řádného důchodového věku nesmějí mít výdělečnou činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění. Bezpečnější je proto hlídat nízké dohody nebo nízký zisk z podnikání, například u OSVČ zhruba do 9 794 Kč měsíčně podle pravidel pro rok 2026.
Sleva 6,5 procenta znamená peníze navíc hned ve výplatě
Největší výhoda pro pracující řádné starobní důchodce je sleva na důchodovém pojištění ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu. U zaměstnance jde prakticky o část sociálního pojištění, kterou by jinak platil ze své mzdy. Příklad: senior má hrubou mzdu 30 000 Kč. Sleva 6,5 % mu zlepší čistý měsíční příjem o 1 950 Kč. Při hrubé mzdě 22 400 Kč jde o 1 456 Kč měsíčně.
Neznamená to ale, že neplatí žádné odvody. Zůstává zdravotní pojištění a u zaměstnání také nemocenské pojištění. Zaměstnavateli se jeho odvody kvůli této slevě nesnižují. Pracující důchodce má dál nárok na základní slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně. Samotný důchod se daní jen tehdy, pokud překročí zákonný limit, který pro rok 2026 činí 67 200 Kč měsíčně, tedy 806 400 Kč ročně.
O slevu na pojistném je nutné si u zaměstnavatele říct a doložit nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši. U OSVČ se sleva řeší v přehledu. V debatě je navíc další změna: návrh ministra práce Aleše Juchelky počítá s tím, že by se pracujícím seniorům vedle současné slevy znovu zvyšovala procentní výměra důchodu, nově o 1,5 % za celý odpracovaný rok. Zatím jde ale o návrh, ne o jisté pravidlo pro každého pracujícího seniora.