Žena má za sebou jen minimum odpracovaných let. Přesto má důchod vyšší než řada pracujících lidí
Myslíte si, že bez celoživotního zaměstnání nemáte na slušný důchod nárok? Příběh jedné ženy ukazuje, že péče o rodinu může v systému sehrát stejně silnou roli jako roky v práci.
Šedesátiletá Jana si celý život myslela, že na důchod dosáhne sotva z milosti, protože v klasickém zaměstnání strávila jen něco přes dvacet let. V okamžiku, kdy začala řešit své skutečné nároky, zjistila, že její situace vypadá úplně jinak, než čekala.
Český důchodový systém totiž nehodnotí jen roky u zaměstnavatele, ale také období, kdy člověk pečuje o své nejbližší. Podle odborníků právě tyto takzvané náhradní doby pojištění často rozhodnou, zda člověk na starobní důchod dosáhne a v jaké výši. Základní pravidla jsou přitom jasná.
Starobní důchod nezískáme pouze prací
Pro nárok na starobní důchod je potřeba splnit dvě podmínky, a to dosáhnout stanoveného důchodového věku a nasbírat dost let důchodového pojištění. Podle aktuálních pravidel je pro řádný starobní důchod nutné získat alespoň třicet pět let doby pojištění, přičemž do této bilance se nepočítají jen odpracované roky, ale i vybrané náhradní doby.
Podle analýz zaměřených na důchodový systém tak může mít člověk nárok i tehdy, kdyby čistě podle pracovního života neměl odpracováno dost. V Janině případě byla kariéra poměrně krátká. Po škole nastoupila do zaměstnání a dohromady si u různých zaměstnavatelů odpracovala dvacet dva let.
Potom ale její životní plán převrátila péče o rodinu. Nejprve se jí narodily dvě děti a každému z nich se intenzivně věnovala do čtyř let věku. Tím strávila osm let na mateřské a rodičovské dovolené, během nichž nevydělávala, ale podle pravidel šlo o náhradní dobu pojištění, která se do celkové doby počítá.
Když děti trochu odrostly, objevily se další povinnosti. Janin mladší syn se narodil s vážnějším postižením a potřeboval dlouhodobou péči. Jana proto zůstala doma ještě dalších šest let, aby se o něj mohla osobně starat. Podle ČSSZ se i péče o zdravotně závislé dítě započítává jako náhradní doba pojištění, pokud splňuje stanovené podmínky a je úředně potvrzena.
Péče o děti a rodinu se započítává
K tomu se přidaly tři roky, kdy si domů vzala nemocného tchána a pomáhala mu s běžným fungováním. I péče o blízkou bezmocnou nebo závislou osobu se do důchodu počítá, pokud ji úřady uznají a pečující člověk doloží potřebné dokumenty.
Na papíře tak Janě přibylo k dvaadvaceti rokům v práci celkem sedmnáct let péče. Součet devětatřiceti let pojištění tak s přehledem překročil hranici potřebnou pro přiznání starobního důchodu. Odborníci přitom připomínají, že bez započítání náhradních dob by člověk s podobným průběhem života často neměl na starobní důchod nárok a spadl by jen do systému sociální pomoci testované podle příjmů a majetku domácnosti.
Samotná výše důchodu se skládá ze dvou částí. První je základní výměra, která je pro všechny důchodce stejná a odvíjí se od průměrné mzdy v ekonomice. Pro rok 2025 činí pevná základní částka 4 660 korun měsíčně, v následujících letech se dále upravuje podle vývoje mezd a inflace.
Druhá část, takzvaná procentní výměra, už zohledňuje délku pojištění a výši příjmů během rozhodného období, tedy zhruba od poloviny osmdesátých let do roku před přiznáním důchodu. Procentní výměra se počítá z výpočtového základu, který vzniká z celoživotních výdělků po uplatnění zákonných redukcí. Za každý rok pojištění se přičítá 1,5 procenta z tohoto základu.
Slušný důchod, ze kterého se dá žít
Jestliže tedy má někdo průměrný výpočtový základ kolem 27 tisíc korun a získá například třicet devět let pojištění, procentní výměra se dostane přibližně na 40,5 procenta základu. Když se tato částka spojí se základní výměrou, může se konečný důchod šplhat výš, než by mnozí čekali, zejména u lidí s kombinací práce a dlouhodobé péče o rodinu.
Důležitá je i technická stránka. Žádost o starobní důchod se podává na pobočce České správy sociálního zabezpečení, přes zmocněnou osobu nebo elektronicky přes ePortál. Kromě občanského průkazu je potřeba doložit všechny doby pojištění a také náhradní doby, například rozhodnutí o uznání péče o dítě nebo osobu závislou.
Úřad má na rozhodnutí o nároku a výši důchodu zpravidla až devadesát dní a v případě schválení může důchod doplatit až pět let zpětně. Výplata pak chodí každý měsíc na účet nebo složenkou prostřednictvím České pošty.