Stát si došlápne na OSVČ. Nové kontroly mohou nepříjemně zaskočit hlavně tuto skupinu lidí

Finanční úřad i Česká správa sociálního zabezpečení dnes u osob samostatně výdělečně činných sledují hlavně základní povinnosti, které řada lidí podcení jako banalitu. Nejčastěji nejde o dramatické kauzy, ale o pozdní podání, špatně spočítané odvody, chybné výdaje nebo nesplněné oznamovací povinnosti, které se pak prodraží na penále a pokutách.

Nepříjemně zaskočení bývají hlavně ti, kdo podnikají vedle zaměstnání, jsou v paušálním režimu nebo mají pocit, že při menším rozsahu činnosti nejsou pro úřady zajímaví. Právě u těchto skupin se často ukáže, že chyba vznikla spíš z nepozornosti než ze záměru, jenže následky mohou být i tak citelné.

Kontrola u OSVČ nemusí vypadat jako mimořádná akce s návštěvou v kanceláři. Často začíná mnohem nenápadněji. Úřad si vyžádá doklady, chce vysvětlit konkrétní položky v daňovém přiznání nebo prověřuje, jestli podnikatel správně plnil registrační a oznamovací povinnosti. Finanční správa na svém webu připomíná, že při daňové kontrole může požadovat předložení dokladů i dalších důkazů potřebných pro správné stanovení daně.

Na co dnes nejčastěji naráží finanční úřad

U drobných podnikatelů bývá nejčastějším problémem nesoulad mezi tím, co uvedou v přiznání, a tím, co umí doložit. Typicky jde o výdaje, které s podnikáním souvisejí jen částečně nebo vůbec. Rizikové bývají nákupy techniky, auta, telefonu, pohonných hmot nebo různých služeb, u nichž podnikatel nedokáže přesvědčivě vysvětlit, proč mají být daňově uznatelné. Pokud správce daně dospěje k závěru, že výdaj nesloužil k dosažení, zajištění nebo udržení příjmů, může ho z nákladů vyřadit a doměřit daň.

Častým terčem pozornosti jsou také nepřiznané nebo špatně zařazené příjmy. To se týká hlavně lidí, kteří kombinují více forem práce. Třeba když mají živnost, k tomu příjmy z pronájmu, jednorázové zakázky nebo prodej přes internet. Na první pohled může jít o drobnosti, ale právě špatné rozdělení příjmů do jednotlivých kategorií bývá častou chybou. Problém může vzniknout i tehdy, když podnikatel část plateb přijímá na soukromý účet a nemá v evidenci jasno, co bylo podnikání a co soukromá transakce.

Zvýšenou pozornost si zaslouží i DPH. Od 1. ledna 2025 se podle Finanční správy nově sleduje obrat pro povinnou registraci za kalendářní rok, nikoli za dvanáct po sobě jdoucích měsíců jako dřív. Kdo si hlídá stará pravidla, může snadno přehlédnout okamžik, kdy už měl registraci řešit. To je typická situace třeba u řemeslníků, poradců nebo freelancerů, kterým během roku skokově vzrostou zakázky.

Pozor si musí dát i lidé v paušálním režimu. Mnozí mají pocit, že když platí jednu měsíční částku, nic dalšího už řešit nemusí. Jenže paušální režim funguje jen při splnění zákonných podmínek. Jakmile je podnikatel nesplní, může mu vzniknout povinnost podat standardní daňové přiznání i přehledy pro sociální správu a zdravotní pojišťovnu. Chyba pak bývá o to nepříjemnější, že se na ni přijde až zpětně.

Kontroly budou platit pro všechny

Česká správa sociálního zabezpečení se u OSVČ soustředí hlavně na to, zda podnikatel včas oznámil zahájení nebo ukončení činnosti, správně určil, jestli jde o hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, podal přehled o příjmech a výdajích a zaplatil pojistné v odpovídající výši. Právě rozlišení hlavní a vedlejší činnosti bývá v praxi častým kamenem úrazu. Jiný režim totiž platí třeba pro studenty, rodiče na rodičovské nebo lidi, kteří současně pracují jako zaměstnanci.

Od roku 2025 navíc platí povinná elektronická komunikace při podání přehledu OSVČ vůči ČSSZ. Kdo byl zvyklý nosit formulář papírově nebo posílat podání starým způsobem, může narazit. ČSSZ zároveň připomíná, že přehled musí podat každá OSVČ, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost alespoň po část roku, a to i v situaci, kdy měla nízké příjmy nebo už činnost mezitím ukončila.

Dalším častým problémem jsou zálohy. OSVČ, která má povinnost je platit, musí hlídat nejen správnou výši, ale i termín. ČSSZ uvádí, že záloha na důchodové pojištění je splatná od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí. Kdo odešle peníze pozdě, nabíhá mu dluh a s ním penále. To může být nepříjemné hlavně u lidí, kteří mají nepravidelné příjmy a platby odkládají na poslední chvíli.

Typická modelová situace vypadá jednoduše. Grafik podniká při zaměstnání, a proto bere svou živnost jako vedlejší. Jenže v průběhu roku pracovní poměr skončí a on změnu neohlásí. Dál platí nízké nebo žádné zálohy v domnění, že se nic nemění. Při kontrole se ale ukáže, že se z vedlejší činnosti stala hlavní a pojistné mělo být vyšší. Výsledkem bývá doplatek a penále.

Kde podnikatelé chybují nejčastěji

Velmi častou chybou je víra, že když podnikatel nic nevydělal nebo měl jen malé příjmy, nemusí nic podávat. To ale neplatí automaticky. Povinnost podat daňové přiznání nebo přehled se odvíjí od konkrétní situace, ne od pocitu, že šlo jen o vedlejší přivýdělek. Podobně nebezpečné je spoléhat na to, že vše zařídí účetní. Odpovědnost vůči úřadům totiž zůstává na samotné OSVČ.

Další slabinou je špatně vedená evidence. U paušálních výdajů je administrativa jednodušší, ale ani tam podnikatel nesmí ztratit přehled o příjmech. U daňové evidence nebo účetnictví je pak zásadní, aby doklady navazovaly, byly dohledatelné a odpovídaly realitě. Nestačí mít složku účtenek bez systému. Pokud úřad vyzve k doložení konkrétní transakce a podnikatel ji neumí vysvětlit, bývá to problém i tehdy, když výdaj ve skutečnosti oprávněný byl.

Rizikové je i opožděné podání přiznání nebo přehledu. Finanční správa připomněla pro letošní přiznání za rok 2025, že při pozdní úhradě daně začíná od čtvrtého dne po splatnosti běžet úrok z prodlení, aktuálně ve výši 11,5 procenta ročně. U opožděného daňového tvrzení navíc může vzniknout pokuta. Nepředepíše se sice, pokud vypočtená částka nedosáhne zákonného minima, ale spoléhat na to se nevyplácí.

U sociálního pojištění je zase potřeba počítat s penále z dlužného pojistného. ČSSZ ve svých materiálech uvádí sazbu 0,05 procenta za každý den prodlení. U menších částek to zpočátku nevypadá dramaticky, ale při delším zpoždění nebo opakovaných chybách může dlužná suma rychle narůst.

Jak se problémům vyhnout

Základ je překvapivě prostý. Hlídání termínů, průběžná kontrola příjmů, včasné oznamování změn a pořádek v dokladech. U OSVČ, které podnikají samy bez účetní, dává smysl jednou za měsíc zkontrolovat tři věci: jestli sedí evidence příjmů, jestli byly včas zaplacené zálohy a jestli se nezměnilo něco, co je potřeba nahlásit úřadům.

Praktické je také využívat online služby úřadů. ČSSZ nabízí na ePortálu přehled o pohledávkách na pojistném, penále a pokutách OSVČ. Podnikatel tak může rychle zjistit, jestli u něj nevznikl nedoplatek. Finanční správa zase dlouhodobě doporučuje elektronické podání a zveřejňuje přehledy nejčastějších chyb i aktuálních lhůt.

Kdo si není jistý, měl by problém řešit hned, ne až po výzvě z úřadu. Typicky při přechodu do paušální daně, při překročení obratu pro DPH, při změně z vedlejší na hlavní činnost nebo při přerušení podnikání. Právě to jsou okamžiky, kdy vznikají chyby nejčastěji.

Pro běžné OSVČ z toho plyne jednoduchý závěr. Úřady dnes neřeší jen velké daňové úniky, ale i zdánlivě obyčejné přešlapy v administrativě. Kdo má v papírech pořádek, reaguje včas a nepodceňuje oznamovací povinnosti, ten se většině problémů vyhne. Největší riziko hrozí těm, kteří podnikání berou jako něco bokem a předpokládají, že si jich stát nevšimne.