Živnostníci znovu doplatí na rozhodnutí státu. Slíbené peníze jim prozatím nikdo nevrátí

Senát odmítl návrh na snížení sociálních odvodů OSVČ na loňskou úroveň. Změna ale nekončí, vrací se do Sněmovny, kde ji může koalice znovu prosadit.

Živnostníci si na jistotu nižších záloh na sociální pojištění ještě počkají. Senát ve středu 6. května 2026 odmítl návrh, který měl vrátit odvody OSVČ na loňskou úroveň. Pro část podnikatelů by to znamenalo citelnou měsíční úlevu, podle kritiků by ale stát přišel o peníze v důchodovém systému a samotným živnostníkům by se do budoucna snížil nárok na státní penzi.

Novela tím nekončí. Vrací se zpět do Poslanecké sněmovny, kde ji může vládní koalice ANO, SPD a Motoristů znovu prosadit. K přehlasování senátního veta je potřeba více než 100 hlasů poslanců. Pokud se to podaří a zákon následně dokončí celý legislativní proces, mohou se pravidla pro OSVČ změnit i zpětně.

Co se má u odvodů OSVČ změnit

Návrh míří na letošní zvýšení měsíčního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných. Ten se od roku 2026 posunul na 40 procent průměrné hrubé mzdy. Předloha schválená Sněmovnou jej má vrátit na 35 procent, tedy na loňskou úroveň.

V praxi jde hlavně o minimální zálohy. Podle dřívějších informací k návrhu by minimální měsíční platba klesla z 5720 korun na 5005 korun. Rozdíl činí zhruba 715 korun měsíčně. Pro drobného živnostníka, který jede na nízké marži nebo má podnikání jako hlavní příjem, to není zanedbatelná částka. Za rok by šlo o několik tisíc korun, které by zůstaly v rozpočtu podnikatele.

Zároveň ale platí, že sociální pojištění není jen další povinná platba státu. Z těchto odvodů se odvíjí účast na důchodovém pojištění a v určité míře také budoucí důchod. Nižší odvody proto mohou znamenat nižší okamžité náklady, ale také slabší základ pro státní penzi.

Senát upozornil na dopad do důchodů

Senátoři návrh odmítli nejtěsnější většinou. Zamítnutí prosazovali Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09 a Ondřej Lochman ze STAN. Hlavní výhrady směřovaly ke dvěma dopadům: k možnému výpadku příjmů důchodového systému a k tomu, že živnostníci by si nižšími odvody mohli snížit budoucí důchod od státu.

Podle kritiků by snížení záloh mohlo znamenat výpadek příjmů státu na důchody až 3,5 miliardy korun ročně. Zaznělo také upozornění, že úspora zhruba 715 korun měsíčně by se mohla v budoucnu projevit penzí nižší až o 1500 korun měsíčně. Jde o argument, který v celé debatě hraje zásadní roli: nižší platba dnes může být výhodná pro cash flow, ale nemusí být výhodná pro dlouhodobé zabezpečení.

Proti odmítnutí se stavěla předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová. Podporovala schválení předlohy a argumentovala tím, že nižší povinné náklady mohou pomoci hlavně drobným živnostníkům a zabránit jejich odchodu z podnikání.

Pro koho je změna nejdůležitější

Nejvíce by změnu pocítili živnostníci, kteří platí minimální zálohy. Typicky jde o menší podnikatele, řemeslníky, služby nebo začínající OSVČ, u nichž každá povinná měsíční platba výrazněji zasahuje do rozpočtu. U lidí s vyššími příjmy se dopady mohou lišit podle jejich skutečného vyměřovacího základu.

Prakticky to znamená, že OSVČ by nyní neměly počítat s okamžitou jistotou snížení plateb jen proto, že návrh dříve prošel Sněmovnou. Senát jej vrátil a konečné slovo bude mít znovu dolní komora. Dokud nebude zákon definitivně schválený a účinný, je bezpečnější řídit se aktuálně platnými povinnostmi.

Častým omylem bývá představa, že nižší záloha je automaticky výhra. U podnikatelů, kteří mají každý měsíc napjatý rozpočet, může úleva pomoci. Z dlouhodobého pohledu je ale potřeba počítat s tím, že nižší odvody mohou ovlivnit budoucí státní důchod. Kdo si odvádí jen minimum, měl by o to pečlivěji přemýšlet, zda si na stáří nevytváří i vlastní rezervu.

Co bude následovat

Sněmovna může senátní veto přehlasovat. Pokud koalice najde dostatečnou podporu, návrh se posune dál. Jestliže by se tak nestalo, zůstalo by letošní zvýšení vyměřovacího základu zachováno. Pro živnostníky je proto nyní podstatné sledovat další hlasování a nepovažovat snížení za hotovou věc.

Celý spor dobře ukazuje napětí mezi dvěma zájmy. Na jedné straně stojí snaha snížit povinné náklady lidem, kteří podnikají sami na sebe a často nesou plné riziko výpadků příjmů. Na druhé straně je stabilita důchodového systému a otázka, jak vysokou penzi budou mít OSVČ v budoucnu zajištěnou od státu.

Pro běžného živnostníka je zatím nejdůležitější jednoduché pravidlo: platí to, co je účinné nyní, ne to, co se teprve projednává. Pokud Sněmovna Senát přehlasuje, bude potřeba sledovat konkrétní účinnost zákona a způsob, jak se případné snížení nebo přeplatky promítnou do plateb. Do té doby zůstává novela politicky silným tématem, ale praktická jistota pro OSVČ ještě nenastala.