OSVČ si mohou zadělat na velmi nízký invalidní důchod. Úspora na odvodech se může v krizové chvíli vymstít

Mnoho podnikatelů platí na sociálním pojištění jen minimum a berou to jako běžnou součást podnikání. Právě to ale může být problém ve chvíli, kdy kvůli zdravotním potížím přestanou zvládat práci. Invalidní důchod se totiž odvíjí od předchozích odvodů i získané doby pojištění a u OSVČ s nízkým základem může vyjít citelně hůř, než lidé čekají.

Mnoho živnostníků řeší hlavně to, aby měsíční zálohy byly co nejnižší. Krátkodobě to může ulevit rozpočtu, jenže při vážných zdravotních problémech se tahle úspora může rychle obrátit proti nim. Invalidní důchod totiž nestojí jen na tom, že člověk splní potřebnou dobu pojištění, ale také na tom, z jakého základu si do systému dlouhodobě přispíval.

Právě tady bývá slabé místo řady OSVČ. Kdo dlouhé roky odvádí jen zákonné minimum, může mít v případě přiznané invalidity důchod výrazně nižší než člověk v zaměstnání s podobnými příjmy. Od ledna 2026 se sice zvýšily minimální garantované částky invalidních důchodů, zároveň ale začal platit i méně výhodný výpočet nově přiznávaných penzí. V praxi tak záleží ještě víc na tom, jaký vyměřovací základ si člověk během let vytvořil.

Co rozhoduje o výši invalidního důchodu

Invalidní důchod se nepočítá jednou pevnou částkou pro všechny. Výsledek ovlivňuje několik věcí najednou, a to stupeň invalidity, předchozí odvody a také získaná doba důchodového pojištění. Čím nižší základ si člověk do evidence zapisuje, tím slabší bývá i výsledná penze.

V roce 2026 činí základní výměra invalidního důchodu 4 900 korun měsíčně a je stejná pro všechny stupně invalidity. K tomu se připočítává procentní výměra, která se liší podle konkrétní situace. Minimální procentní výměra je letos 1 634 korun u invalidity prvního stupně, 2 450 korun u druhého stupně a 4 900 korun u třetího stupně.

Tomu odpovídají i nové minimální garantované důchody. Od ledna 2026 tak nejnižší invalidní důchod činí 6 534 korun u prvního stupně, 7 350 korun u druhého stupně a 9 800 korun u třetího stupně. To je pro část lidí zlepšení, ale neznamená to, že každý automaticky dosáhne na důchod, který mu pokryje běžné životní náklady.

Rozdíl mezi zaměstnancem a OSVČ bývá větší, než se zdá

U zaměstnance se do důchodového systému promítá hrubá mzda. U OSVČ je klíčový vyměřovací základ, který se odvozuje od daňového základu a nesmí klesnout pod zákonné minimum. A právě to je důvod, proč podnikatel na minimálních odvodech často buduje slabší důchod než zaměstnanec i s relativně nízkou mzdou.

U hlavní OSVČ na minimu v roce 2026 odpovídá minimální vyměřovací základ částce 19 587 korun a minimální záloha na sociální pojištění činí 5 720 korun. Nové hlavní OSVČ, které v předchozích 20 letech nepodnikaly, mají v prvních třech letech ještě nižší minimum. Jejich vyměřovací základ je 12 242 korun a minimální záloha 3 575 korun.

Pro srovnání, zaměstnanec s minimální mzdou má v roce 2026 hrubou mzdu 22 400 korun. Už z toho je vidět, že hlavní OSVČ na minimu si pro důchod vytváří nižší základ než zaměstnanec s minimální mzdou. U začínajících podnikatelů je rozdíl ještě výraznější.

České důchody navíc upozorňují i na rozdíl v samotném odvodu do systému. U zaměstnance s minimální mzdou jde v roce 2026 na sociální pojištění celkem 7 145,60 korun měsíčně, zatímco hlavní OSVČ na minimální záloze odvádí 5 720 korun. Dlouhé roky na minimu tak obvykle znamenají slabší základ pro budoucí důchod.

U invalidity nestačí jen zdravotní problém

Lidé si často myslí, že když se jejich zdravotní stav výrazně zhorší, invalidní důchod dostanou automaticky. Tak to ale nefunguje. Nejprve se posuzuje pokles pracovní schopnosti. Invalidita prvního stupně znamená pokles nejméně o 35 procent a nejvýše o 49 procent. U druhého stupně jde o 50 až 69 procent a u třetího stupně o nejméně 70 procent.

Vedle zdravotního stavu je nutné splnit i potřebnou dobu pojištění. U žadatelů starších 28 let ČSSZ požaduje zpravidla alespoň pět let pojištění z posledních deseti let. To je podmínka, na kterou někteří lidé zapomínají, zvlášť pokud měli přerušované podnikání, delší výpadky nebo období bez řádných odvodů.

Další praktický problém se týká nemocenského pojištění. OSVČ bez dobrovolného nemocenského pojištění nemají nárok na nemocenské dávky. Když tedy kvůli nemoci nebo úrazu vypadnou z práce, mohou se dostat do velmi nepříjemné situace ještě předtím, než se vůbec rozhodne o invalidním důchodu.

Modelový rozdíl může být citelný

Zdrojový článek pracuje i s orientačním srovnáním, které ukazuje, jak moc se výsledek může lišit podle výše odvodů. Při záloze 4 000 korun vychází podle uvedeného modelu vyměřovací základ na 13 699 korun a invalidní důchod přibližně na 7 942 korun u prvního stupně a 9 463 korun u druhého stupně. Při záloze 8 000 korun už model ukazuje asi 10 025 korun u prvního stupně a 12 588 korun u druhého stupně. Jde o orientační příklad, ale dobře ukazuje, že rozdíl několika tisíc korun v odvodech se může později promítnout i do důchodu.

Od roku 2026 platí i méně výhodný výpočet nových důchodů

Letošní rok přinesl ještě jednu důležitou změnu. U nově přiznávaných starobních i invalidních důchodů začal postupný proces, který zpomaluje růst nových penzí. Nejde o to, že by důchody nominálně klesaly, ale nově vypočtené částky budou proti dřívějším pravidlům méně výhodné.

V roce 2026 se do první redukční hranice ve výši 21 546 korun nově započítává 99 procent osobního vyměřovacího základu místo dřívějších 100 procent. Současně se snížil i zápočet za každý rok pojištění. U invalidity třetího stupně se letos počítá 1,495 procenta místo dřívějších 1,5 procenta. U prvního a druhého stupně se pak tato procentní část odvozuje z výpočtu pro třetí stupeň.

Pro OSVČ s nízkými odvody to znamená dvojí nevýhodu. Jednak si do systému zapisují slabší základ, jednak se od roku 2026 nové důchody počítají o něco přísněji. Výsledná částka tak může být nižší, než by vyšla podle starších pravidel.

Na co by si měli podnikatelé dát pozor

Častý omyl je soustředit se jen na výši měsíční zálohy. Pro budoucí důchod je ale podstatné hlavně to, jaký vyměřovací základ se člověku skutečně zapisuje. Právě ten rozhoduje o tom, z čeho se bude penze jednou počítat.

V praxi proto dává smysl průběžně kontrolovat evidované doby pojištění a orientační výši budoucího důchodu. České důchody připomínají, že ČSSZ nabízí na ePortálu informativní důchodovou aplikaci IDA i přehled dob důchodového pojištění. Právě tam lze lépe vidět, jak se roky podnikání do budoucí penze promítají.

Pro část OSVČ může být zajímavé i srovnání s paušálním režimem. Podle údajů zveřejněných serverem České důchody odpovídá v roce 2026 měsíční vyměřovací základ v prvním pásmu paušálního režimu částce 22 526 korun, tedy více než u hlavní OSVČ na minimálních zálohách mimo paušální režim. Z pohledu důchodu tak může první pásmo vycházet lépe než dlouhodobé placení obyčejného minima. Vždy ale záleží na konkrétní situaci a podmínkách daného režimu.

Pro podnikatele z toho plyne jednoduchý závěr. Minimální odvody sice splní zákonnou povinnost, ale samy o sobě nezaručí důstojné zajištění při ztrátě pracovní schopnosti. Kdo podniká dlouhodobě a drží zálohy co nejníž, měl by počítat s tím, že v případě invalidity může narazit na nepříjemně nízký důchod i slabší finanční rezervu v období nemoci.