Do Česka míří potíže, se kterými mají na Slovensku nepříjemnou zkušenost. Následky zasáhnou tisíce lidí
České domácnosti začínají stále silněji pociťovat, že ozdravování státních financí nezůstává jen na papíře. Vyšší daně, dražší bydlení i nenápadné zdražování služeb se postupně skládají do obrazu, který už dobře znají na Slovensku. A podle ekonomů nejde o krátkou epizodu, ale o změnu, která může rodinné rozpočty ovlivňovat ještě dlouho.
Napětí kolem veřejných financí se v posledních letech proměnilo v téma, které už dávno nezajímá jen ekonomy a politiky. Stále zřetelněji vstupuje i do každodenního života. Česká republika se pustila do rozpočtové konsolidace, protože schodky po pandemii a energetické krizi vystoupaly na úroveň stovek miliard korun ročně. Právě proto přišly úpravy daňového systému, změny sazeb DPH i vyšší zatížení nemovitostí.
To, co na první pohled působí jako technická úprava státních příjmů, se v praxi překvapivě rychle promítá do běžných výdajů. Dobře je to vidět na dani z nemovitosti, která letos pro řadu vlastníků znamenala citelně vyšší částky než v minulých letech. Obce získaly širší možnost upravovat místní koeficienty a mnohé této pravomoci využily.
Citelné zásahy v daňových oblastech
Podle dat Ministerstva financí tak celkový výběr této daně meziročně vzrostl o desítky procent. Právě tento skok je pro mnoho domácností hmatatelný a těžko přehlédnutelný. Podobný vývoj už Slovensko zažilo dříve. Výraznější zásahy do daňové oblasti tam začaly po roce 2010, kdy stát řešil vysoký schodek.
Města postupně zvyšovala daň z nemovitostí a stát opakovaně sahal i ke změnám sazeb DPH. Národní banka Slovenska dlouhodobě upozorňovala, že nepřímé daně se velmi rychle promítají do cen zboží a služeb, a tím zesilují inflační tlak.
Pro české rodiny nejde o vzdálenou zkušenost z jiné země. Vyšší DPH u části služeb a zboží se letos propsala třeba do cen stravování nebo některých prací v domácnosti. Ekonomové z České národní banky ve svých prognózách připomínají, že právě daňové změny patří k důvodům, proč inflace neklesá tak rychle, jak by odpovídalo samotnému vývoji cen energií.
Jinými slovy, i když některé tlaky polevují, stát část úlevy znovu odebere jinudy. Významnou roli hrají nepřímé daně, které lidé nevidí tak zřetelně jako srážku na výplatní pásce. Daň z příjmu je zřejmá okamžitě, zatímco DPH nebo spotřební daň si člověk naplno uvědomí až při placení.
A právě v tom je jejich síla. Pro stát znamenají rychlý a administrativně jednoduchý příjem. Pro domácnosti zase nenápadný, ale trvalý tlak na každodenní výdaje. Není to právě ten typ změny, který bývá nejméně nápadný a zároveň nejbolestivější?
Nejvíce to odnesou lidé z nižšími příjmy
Ekonomové v této souvislosti mluví o regresivním efektu. Jednoduše řečeno, nepřímé daně více doléhají na lidi s nižšími příjmy, protože většinu peněz vydávají na běžnou spotřebu. Upozorňuje na to také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ve svých analýzách daňových systémů členských zemí.
Zdražení základních služeb a běžného nákupu proto nepůsobí na všechny stejně. Někdo ho zaznamená jako nepříjemnost, jiný jako zásah do stability domácího rozpočtu. Změna je patrná i v oblasti bydlení. Vyšší daň z nemovitosti dopadá přímo na vlastníky, nepřímo však může zasáhnout i nájemníky. Pronajímatelé totiž často rostoucí náklady promítají do nájemného, ať už okamžitě, nebo postupně.
Realitní servery už letos zaznamenaly růst nabídkových cen v několika regionech. Do toho stále doznívají důsledky vyšších úrokových sazeb z minulých let. Česká národní banka sice sazby začala postupně snižovat, hypoteční úvěry jsou však stále dražší než před pandemií. Když se spojí vyšší splátky s vyšším daňovým zatížením, vzniká tlak, který domácnosti pociťují měsíc co měsíc.
Pro české rodiny z toho vyplývá poměrně střízlivý závěr. Tlak na rozpočty jen tak nezmizí. Finanční poradci doporučují projít pravidelné výdaje, vytvořit si rezervu alespoň na tři až šest měsíců nákladů a u hypoték zvážit delší fixaci, pokud to dává ekonomický smysl. Rozumné je také sledovat rozhodování obcí o místních koeficientech daně z nemovitosti. Právě tam se bude rozhodovat o tom, kolik vlastníci v dalších letech skutečně zaplatí.