Češi jezdí za prací do Německa a myslí si, že vydělají víc. Většina z nich chybuje při podpisu smlouvy

Češi vyrážejí za výdělkem do Německa nejen v produktivním věku, ale i po šedesátce. Vyšší německá minimální mzda vypadá lákavě, jenže skutečný příjem se odvíjí od celé řady věcí: od počtu směn přes náklady na ubytování až po daně a zdravotní pojištění.

Právě u lidí, kteří zvažují sezónní práci, úklid nebo pomocné pozice v zemědělství, bývá rozdíl mezi hrubou sazbou a tím, co nakonec dorazí na účet, překvapivě velký. Platí to i pro starší pracovníky, třeba pro ty, kteří si chtějí k důchodu přivydělat. Německo zůstává pro české pracovníky jednou z nejbližších a nejdostupnějších možností, jak si vydělat víc než doma.

U jednodušších profesí, jako je úklid, práce ve skladech, pomocné práce v zemědělství nebo sezonní sběr, se často začíná právě na úrovni minimální mzdy. Ta se v zadání pohybuje kolem 12,82 eura za hodinu, a to je částka, která na první pohled působí výrazně lépe než běžné odměny za podobnou práci v Česku. Jenže hrubá hodinovka ještě neříká, kolik člověk skutečně vydělá. Kdo odpracuje například 160 hodin za měsíc, dostane se při sazbě 12,82 eura na hrubý měsíční příjem zhruba 2051 eur.

Kde Češi v Německu nejčastěji pracují

Při 120 hodinách je to asi 1538 eur hrubého. U sezonních prací ale počet hodin kolísá, někde se pracuje výrazně víc, jinde méně. A právě to je první věc, kterou je potřeba si předem ověřit: kolik hodin zaměstnavatel opravdu garantuje a jestli je práce placená za každou odpracovanou hodinu, nebo třeba úkolově.

U českých zájemců o krátkodobý nebo méně kvalifikovaný výdělek bývá největší zájem o zemědělství, úklidové práce, hotely, gastronomii, sklady nebo výrobní provozy. V příhraničí jsou časté i každodenní dojížďky, kdy člověk pracuje v Německu, ale bydlí v Česku. To může výrazně snížit náklady na ubytování, které jinak ukrojí z výdělku velkou část peněz.

Zvláštní skupinou jsou sezonní práce, typicky sběr ovoce, zeleniny nebo práce kolem hospodářství. Tam bývá výhodou nižší nárok na kvalifikaci, ale nevýhodou kratší trvání pracovního poměru, fyzická náročnost a někdy i horší podmínky ubytování. U úklidu nebo pomocných služeb zase často rozhoduje spolehlivost, ochota pracovat o víkendech a schopnost domluvit se alespoň základní němčinou.

Bez jazyka to jde hůř a někdy vůbec

Představa, že na jednoduchou práci není němčina potřeba, bývá jen částečně pravdivá. U některých sezonních míst nebo u práce přes českou agenturu se člověk opravdu domluví i s minimem jazyka. Jakmile ale má jednat přímo se zaměstnavatelem, řešit směny, bezpečnost práce, ubytování nebo pracovní smlouvu, bez základní znalosti němčiny se dostává do nevýhody.

U starších lidí to platí dvojnásob. Pokud někdo odjíždí třeba v 67 letech na brigádu nebo kratší pracovní pobyt, měl by přesně vědět, co podepisuje, jaké má pracovní podmínky a na koho se obrátit při problému. Jazyková bariéra může zkomplikovat i běžné věci, třeba návštěvu lékaře nebo jednání s úřady.

Modelově to vypadá jednoduše. Když člověk pracuje za 12,82 eura na hodinu a odpracuje 160 hodin, má přes dva tisíce eur hrubého. Jenže pak přichází realita. Z hrubé mzdy se řeší odvody a zdanění, někdy se strhává i ubytování nebo doprava. Pokud zaměstnavatel nabízí bydlení za zvýhodněnou cenu, může to být plus. Pokud si ale pracovník hradí vše sám, čistý výdělek rychle klesá.

U člověka, který denně dojíždí z Česka, může být situace výhodnější než u někoho, kdo v Německu celý měsíc bydlí. Na druhou stranu i pravidelné dojíždění něco stojí. Rozhoduje vzdálenost, cena paliva nebo jízdenek a také to, zda zaměstnavatel na dopravu přispívá. U sezonních prací je navíc potřeba počítat s tím, že ne každý měsíc bude stejně silný.

Pro představu: pokud by z hrubé mzdy kolem 2050 eur ukrojily náklady na ubytování a dopravu například 400 až 700 eur za měsíc, rozdíl proti domácímu výdělku už nemusí být tak oslnivý, jak se na začátku zdálo. Přesto může být německá práce zajímavá hlavně pro lidi z příhraničí nebo pro ty, kteří mají zajištěné levné bydlení.

Zdravotní pojištění je zásadní, ne detail

Velkou chybou bývá podcenění zdravotního pojištění. Jakmile člověk pracuje v zahraničí, neplatí automaticky, že všechno dál běží stejně jako doma. Rozhodující je, v jaké zemi je zaměstnaný a kde za něj vzniká povinnost odvádět pojistné. U legálního zaměstnání v Německu se zpravidla sociální a zdravotní pojištění řeší podle německých pravidel.

To je důležité i pro české důchodce nebo lidi, kteří si jedou jen přivydělat. Nestačí spoléhat na to, že mají českou kartičku pojištěnce a tím je věc vyřízená. Před odjezdem je rozumné ověřit si u zdravotní pojišťovny i u zaměstnavatele, jak bude pojištění nastavené, kdo co odvádí a jaké doklady bude pracovník potřebovat. Právě tady vzniká řada zbytečných problémů.

Stejně opatrně je potřeba přistoupit ke zdanění příjmů. Když český občan pracuje v Německu, neznamená to automaticky, že se o daně už nemusí vůbec starat doma. Záleží na typu pracovního poměru, délce práce, daňové rezidenci i na smlouvě mezi Českem a Německem o zamezení dvojího zdanění. V praxi to znamená, že příjem může být zdaněn v Německu, ale člověk může mít zároveň povinnost řešit tyto příjmy i v českém daňovém přiznání.

Právě u krátkodobých a sezonních prací lidé často chybují v tom, že věc považují za jednoduchou brigádu a dál ji neřeší. Jenže i několik týdnů práce v zahraničí může mít daňové dopady. Kdo si není jistý, měl by si včas zjistit, jestli musí podávat přiznání v Česku, jaké doklady si schovat a zda může uplatnit slevy nebo započíst daň odvedenou v zahraničí.

Vyplatí se to i v důchodu?

Ano, pro část lidí může být práce v Německu zajímavým přivýdělkem i po dosažení důchodového věku. Typicky jde o aktivní seniory z příhraničí, kteří zvládnou fyzicky méně náročnou práci, mají vlastní dopravu a dokážou se alespoň základně domluvit. Právě u nich může vyšší hodinová sazba dávat ekonomický smysl.

Naopak pro člověka, který musí platit drahé ubytování, cestuje přes půl Německa a bere jen minimální mzdu bez jistoty hodin, může být výsledný efekt mnohem slabší. V takové situaci je lepší počítat dopředu a nenechat se zlákat jen číslem v inzerátu.

Nejrozumnější postup je jednoduchý. Před podpisem smlouvy si ověřit hodinovou sazbu, počet garantovaných hodin, cenu ubytování, způsob dopravy, podmínky pojištění a daňový režim. Teprve z těchto údajů se dá spočítat, kolik peněz člověku opravdu zůstane. A právě to je číslo, podle kterého má smysl se rozhodovat, ne samotná hrubá mzda uvedená v nabídce.