Restaurace už nebojují jen o hosty. Špatná pověst je může připravit i o zaměstnance

Stačí několik minut na internetu a uchazeč o práci si o restauraci udělá poměrně jasný obrázek. Nezajímá ho přitom jen mzda. Sleduje recenze, fotografie provozu, chování vedení i zkušenosti dalších lidí. Podnik, který má špatnou pověst, tak může přijít nejen o hosty, ale také o schopné zaměstnance.
Ještě před několika lety byla při hledání práce situace poměrně přímočará. Restaurace zveřejnila inzerát, zájemce poslal životopis a teprve při osobním setkání zjišťoval, kam vlastně přichází. Dnes se pořadí často obrací. Uchazeč si podnik nejprve důkladně prověří a až potom se rozhodne, zda vůbec odpoví na nabídku práce. Během několika minut najde hodnocení restaurace v mapách, projde její sociální sítě, fotografie interiéru a někdy narazí také na zkušenosti současných nebo bývalých zaměstnanců.
Pro českou gastronomii je to podstatná změna. Nedostatek pracovníků trápí restaurace dlouhodobě a provozovatelé stále hledají kuchaře, číšníky, pomocné síly i vedoucí směn. Když na pracovní nabídku téměř nikdo nereaguje, bývá snadné svalit problém na nedostatek lidí na trhu nebo na jejich vysoké požadavky. Jenže příčina může být také přímo v samotném podniku a v tom, jakou si za několik let vybudoval pověst.
Uchazeč si restauraci nejdříve prohlédne jako běžný host
Internetové recenze vznikají především pro zákazníky, jejich význam je ale mnohem širší. Člověk, který uvažuje o práci v restauraci, se na stejné informace dívá jinýma očima. Nezajímá ho pouze to, zda hostům chutnalo. Všímá si také opakovaných stížností na chaotický provoz, nevhodné jednání nebo způsob, jakým vedení reaguje na kritiku.
Martin Venglář, ředitel společnosti Nomce, upozorňuje, že první dojem zaměstnavatele dnes nevzniká až během pracovního pohovoru. Kandidát ho získává už při internetovém vyhledávání. Sleduje profil podniku v mapách, hodnocení zákazníků, sociální sítě, ale také fotografie restaurace, kuchyně či zaměstnanců. Z jednotlivých detailů si postupně skládá představu o tom, jak podnik funguje a zda by v takovém prostředí chtěl trávit několik hodin denně.
Pro restauraci přitom může být problémem i něco, co její vedení dlouho nepovažovalo za zásadní. Několik ostrých odpovědí na kritické recenze může působit jako signál konfliktní komunikace. Zanedbané fotografie provozu zase vyvolávají otázku, jak vypadá pracovní zázemí. To, co může host při jedné návštěvě přehlédnout, zaměstnanec řeší každý pracovní den.
Samotná výplata už při rozhodování nestačí
Peníze samozřejmě zůstávají jednou z hlavních částí pracovní nabídky. Představa, že vyšší mzda automaticky vyřeší problémy s náborem, je ale příliš jednoduchá. Člověk, který vybírá mezi několika podobnými nabídkami, začne porovnávat i další věci. Zajímá ho rozvržení směn, jednání nadřízených, fungování týmu, stabilita provozu nebo to, zda se dá práce alespoň trochu skloubit s osobním životem.
Majitel pražské restaurace U Matěje Kotrby Marek Svoboda upozorňuje také na zdánlivě obyčejné věci, například čisté šatny a odpovídající zázemí zaměstnanců. Pokud podnik očekává profesionální vystupování, spolehlivost a vysoké pracovní nasazení, měl by nabídnout podmínky, ve kterých lze takovou práci dlouhodobě zvládat.
Dobré jméno samozřejmě nemůže nahradit férovou mzdu ani slušné zacházení. Může však rozhodnout právě ve chvíli, kdy má uchazeč před sebou dvě podobné nabídky. V gastronomii to platí ještě výrazněji než v některých jiných oborech. Lidé se často znají, pracovali ve stejných podnicích nebo mají společné bývalé kolegy. Informace o tom, kde se dobře pracuje a odkud zaměstnanci rychle odcházejí, se proto šíří velmi rychle.
Hezký pracovní inzerát už nikoho nepřesvědčí sám o sobě
Problém může začít už u samotné nabídky práce. Restaurace stále často používají obecné formulace o příjemném kolektivu, zajímavém zaměstnání nebo odpovídajícím finančním ohodnocení. Kandidát se z nich ale nedozví téměř nic.
Lidé v gastronomii potřebují znát mnohem konkrétnější informace. Zajímá je délka a rozložení směn, výše odměny, způsob rozdělování spropitného, očekávaná pracovní zátěž nebo průběh zaučení. Pokud se mají všechny podstatné podmínky dozvědět až během osobního pohovoru, část uchazečů se na něj ani nedostaví.
Pracovní inzerát je navíc pouze jedním bodem mnohem delšího procesu. Kandidátská zkušenost může začít už několik měsíců předtím, kdy člověk restauraci navštíví jako host. Pokračuje okamžikem, kdy narazí na její pracovní nabídku, odešle reakci a čeká na odpověď. Podstatné je také to, jak rychle se zaměstnavatel ozve, jak probíhá samotný pohovor a zda se podmínky prezentované v inzerátu shodují s tím, co zazní při osobním jednání.
Michal Španěl, manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz, připomíná, že uchazeči neposuzují pouze obsah pracovního inzerátu. Porovnávají sliby zaměstnavatele s tím, jak podnik skutečně vystupuje a co se o něm dá zjistit. Rozhodující proto není jediná výhoda, ale celý soubor podmínek od mzdy přes předvídatelnost směn až po způsob vedení lidí a vztahy na pracovišti.
Pokud se realita s veřejnou prezentací výrazně rozchází, může restaurace přijít o zájemce ještě dříve, než si s nimi vůbec sedne ke stolu.
Kde kandidáti odcházejí, může ukázat skutečný problém
Provozovatelům restaurací může pomoci sledovat také to, v jaké části náboru zájemci nejčastěji mizí. Pokud se na inzerát téměř nikdo nepřihlásí, nemusí být problém pouze ve výši mzdy. Důvodem může být nejasně napsaná nabídka, nevýhodně nastavené podmínky nebo špatná pověst podniku.
Jiná situace nastává, když lidé na nabídku reagují, ale následně nepřijdou na pohovor. Tady už může být problém v pomalé komunikaci nebo v tom, že mezitím dostali konkrétnější nabídku od jiného zaměstnavatele. A pokud kandidáti absolvují celý výběr, ale nakonec práci odmítnou, vyplatí se podívat, zda se během jednání neukázal rozdíl mezi tím, co podnik původně sliboval, a skutečnými podmínkami.
Pro restauraci je to cennější informace než prosté konstatování, že lidé nechtějí pracovat. Každé místo, kde zájemce z náboru odpadne, totiž může upozornit na konkrétní slabinu.
Dobré jméno se nedá vytvořit měsíc před náborem
Pověst zaměstnavatele nevznikne tím, že restaurace ve chvíli personální nouze zveřejní několik fotografií spokojeného týmu na sociálních sítích. Buduje se mnohem déle a především uvnitř samotného provozu.
Rozhoduje každodenní jednání vedoucích, plánování směn, způsob řešení sporů, výplata odměn i komunikace s lidmi, kteří z restaurace odcházejí. Právě bývalí zaměstnanci mohou výrazně ovlivnit, zda se další člověk na nabídku práce přihlásí. Jejich zkušenost se totiž nemusí objevit jen ve veřejném hodnocení. Často ji předávají jednoduše známým a bývalým kolegům.
Atraktivní fotografie, moderní sociální sítě ani perfektně napsaný inzerát dlouhodobě nezakryjí chaotické vedení, nejasné odměňování nebo vysokou fluktuaci zaměstnanců. Marketing dokáže dobré pracovní podmínky ukázat. Nedokáže je ale vytvořit.
Marek Svoboda proto obrací častou stížnost restauratérů naruby. Podle něj není hlavním problémem to, že by na trhu nebyli schopní lidé, ale někdy spíše nedostatek zaměstnavatelů, kteří jim dokážou nabídnout dobré prostředí a srozumitelně vysvětlit, proč má smysl právě u nich pracovat.
Při náboru už si nevybírá pouze restaurace
Situace na pracovním trhu tak postupně mění i samotnou logiku přijímacího pohovoru. Restaurace dál hodnotí zkušenosti člověka, jeho vystupování, spolehlivost nebo schopnost zvládnout náročný provoz. Stejně pečlivě si ale dnes kandidát hodnotí restauraci.
Chce vědět, jak s ním bude vedení jednat, jak často bude pracovat večer a o víkendech, zda dostane slíbenou odměnu, v jakém prostředí bude trávit směnu a jak se podnik chová k lidem ve chvíli, kdy nastane problém.
Pro restaurace, které se potýkají s nedostatkem personálu, je to nepříjemná, ale důležitá zpráva. Nestačí zveřejnit další inzerát a čekat, kdo se ozve. Podnik musí být atraktivním místem nejen pro člověka, který si přijde na dvě hodiny sednout ke stolu, ale také pro toho, kdo v něm má pracovat několik let. A právě tam se dnes může rozhodovat, která restaurace kvalitní zaměstnance získá a která je bude dál marně hledat.
autorský text, vlastní dotazování