Koncesionářské poplatky nemusí platit každý senior. Rozhoduje hranice, kterou si řada lidí ani nezkontroluje
Mnoho lidí v důchodovém věku posílá pravidelně peníze za televizi a rozhlas jen ze zvyku. Přitom právě u domácností s nižším příjmem může existovat legální možnost, jak se této povinnosti zbavit. V roce 2026 proto dává smysl podívat se nejen na vlastní rozpočet, ale i na pravidla, která s tím souvisejí.
Když člověk žije roky stejně, některé platby už bere jako naprostou samozřejmost. Odejdou inkasem, strhnou se z účtu a málokdo se ještě zastaví nad tím, jestli je opravdu musí hradit dál. Právě televizní a rozhlasové poplatky patří mezi výdaje, které lidé často posílají automaticky, i když už by na ně dopadat nemusely.
U seniorů je to o to citlivější, že každá pravidelná částka navíc zasahuje rodinný rozpočet mnohem víc než u pracujících domácností. Není přitom řeč o žádné výjimce bokem nebo o nějakém triku, který by balancoval na hraně pravidel. Jde o běžnou zákonnou možnost, která se týká domácností s nižším čistým příjmem.
Pravidelný příjem je rozhodný
Právě čistý příjem celé domácnosti je v tomto případě klíčový. Nestačí tedy dívat se jen na vlastní důchod, pokud s vámi žije další osoba. Posuzuje se součet příjmů lidí v domácnosti a ten se následně porovnává s hranicí odvozenou od životního minima.
Pokud domácnost zůstane pod stanoveným limitem, může požádat o osvobození od poplatků. U samostatně žijícího člověka vychází hranice z částky životního minima jednotlivce, u dvojčlenné domácnosti se pak počítá ze součtu částek pro první a druhou dospělou osobu.
V praxi to znamená jediné. Neplatí automaticky, že každý důchodce musí tyto poplatky dál odvádět. A zároveň neplatí ani opačný extrém, že by se to vztahovalo na všechny seniory bez rozdílu. Rozhoduje konkrétní číslo a právě to si spousta lidí nikdy nepřepočítá.
Dobrá zpráva je, že celý proces není postavený tak, aby člověka odradil. Není potřeba obíhat úřady a složitě dokazovat majetkové poměry. V zásadě jde o to, že člověk doloží výši příjmů domácnosti, vyplní potřebné formuláře a žádost odešle příslušným institucím.
Někteří platit poplatky nemusí
Česká televize i Český rozhlas mají pro tyto situace vlastní formuláře, ale princip je velmi podobný. Vyplňují se základní údaje a přikládá se potvrzení o příjmu, typicky o výši důchodu nebo jiných pravidelných dávek.
Důležité je myslet i na to, že přiznané osvobození nebývá navždy. Nárok je potřeba po čase znovu potvrdit, pokud trvá i nadále. To je detail, na kterém řada lidí zbytečně pohoří. Mají za to, že když jim bylo jednou vyhověno, už nemusí nic hlídat. Jenže právě přehlédnutý termín může později způsobit nepříjemné dohadování, upomínky nebo doplácení.
Z finančního pohledu nejde o zanedbatelnou věc. Když se měsíční platby sečtou za celý rok, může jít o několik tisíc korun, které v peněžence zůstanou. Pro někoho to může být rezerva na léky, pro jiného klidně peníze na energie nebo běžný provoz domácnosti. A právě v době, kdy mnoho seniorů obrací každou korunu dvakrát, už to rozhodně není detail.
Na podobných drobných, ale pravidelných výdajích je dobře vidět, jak moc záleží na informacích. Lidé často hledají velké úspory, ale přitom jim unikají platby, které posílají roky zbytečně. Kontrola příjmové hranice proto není žádná zbytečná administrativa navíc. Je to jednoduchý krok, který může přinést reálnou úlevu rozpočtu.