Roky do důchodu se nemusí započítat celé. Výpis z ČSSZ může přinést nepříjemné překvapení

Informativní výpis z evidence ČSSZ neznamená, že se všechny uvedené doby započítají do důchodu naplno. Studium, nezaměstnanost nebo některé náhradní doby mohou výpočet výrazně změnit.

Mnozí lidé mají pocit, že když ve výpisu České správy sociálního zabezpečení vidí desítky let evidence, mají pro důchod vyhráno. Jenže právě tady často vzniká omyl. Některá období stát započítává jen částečně, jiná pouze za určitých podmínek a u výše penze rozhodují celé dokončené roky. Výsledek tak může být horší, než člověk na první pohled čeká.

Kontrola důchodové evidence je rozumný krok, ale sama o sobě ještě neříká, kolik let se člověku nakonec skutečně uzná. Informativní osobní list důchodového pojištění nebo služba Moje konto na ePortálu ČSSZ ukazují evidované údaje. Při samotné žádosti o důchod ale úředníci jednotlivé doby znovu posuzují a uplatňují zákonná pravidla.

Co je ve výpisu, nemusí mít stejnou váhu

Lidé by se neměli spoléhat jen na celkový počet evidovaných let. Důležité je ověřit, zda v evidenci nechybí zaměstnání, zda na sebe jednotlivá období navazují a jestli zaměstnavatelé odeslali všechny evidenční listy důchodového pojištění. Právě chybějící dokumenty mohou později zbytečně komplikovat žádost o penzi.

Zvláštní pozornost si zaslouží takzvané náhradní doby pojištění. Jde o období, kdy člověk neodváděl pojistné z práce nebo podnikání, ale stát je za splnění podmínek pro důchod uznává. Typicky může jít o péči o dítě, vojenskou službu, studium nebo evidenci na úřadu práce. Jenže každá z těchto dob má vlastní pravidla a ne všechny se hodnotí stejně.

Některé náhradní doby je navíc nutné doložit. Vojenská služba se prokazuje například vojenskou knížkou, péče o dítě rodným listem a čestným prohlášením. Pokud doklady chybí, nemusí být dané období při vyřizování důchodu automaticky uznáno.

Nejpříznivější režim mají doby, které se započítávají plně. Patří mezi ně například péče o dítě do 4 let, základní vojenská služba nebo péče o závislou osobu. U řady jiných náhradních dob je ale situace horší. Pro výpočet procentní výměry důchodu se zpravidla hodnotí jen z 80 procent.

V praxi to znamená, že ze 100 dní takové doby se pro výpočet výše důchodu započítá pouze 80 dní. Člověk tedy může mít v evidenci určité období uvedené, ale při výpočtu penze z něj stát použije jen část. To je důvod, proč se celkový součet ve výpisu nemusí shodovat s tím, co nakonec ovlivní částku důchodu.

Studium a úřad práce patří mezi časté zdroje zklamání

Velmi citlivé je započítávání studia. Od roku 2010 se studium po 18. roce věku pro nárok na důchod už nezapočítává. Starší studium se uznat může, ale jen v omezeném rozsahu. Studium po dosažení 18 let před rokem 2010 se počítá nejvýše v rozsahu prvních šesti let, a navíc se krátí na 80 procent.

Ještě jinak se posuzuje studium před rokem 1996. Tehdy se může započítat i období po skončení povinné školní docházky před 18. rokem věku, a to plně. Důležité je také vědět, že do důchodu se může počítat i nedokončené studium, pokud splňuje příslušná pravidla.

Omezený je také zápočet evidence na úřadu práce. Období s podporou v nezaměstnanosti má pro důchod jiné postavení než evidence bez podpory. Celkově lze započítat nejvýše 3 roky, přičemž před 55. rokem věku nejvýše 1 rok. I tato náhradní doba se pro výši důchodu obvykle hodnotí jen z 80 procent.

Pro výši důchodu rozhodují celé roky

U starobního důchodu je potřeba rozlišovat dvě věci: vznik nároku a samotnou výši penze. Pro splnění nároku se sleduje každý den pojištění. Jakmile se ale počítá procentní výměra, tedy část důchodu závislá na příjmech a době pojištění, pracuje se pouze s celými dokončenými roky.

Pokud má někdo po všech úpravách například 44 let a 350 dní pojištění, pro výši důchodu se vezme jen 44 let. Zbývající dny se do procentní výměry nepromítnou. Právě proto může být v některých případech výhodné zvážit pozdější termín odchodu do penze, aby člověk dokončil další celý rok pojištění. Vždy ale záleží na konkrétní situaci a lidé by si měli dopad ověřit před podáním žádosti.

V roce 2026 je pro řádný starobní důchod potřeba získat alespoň 35 let pojištění včetně náhradních dob. Druhou možností je splnit 30 let čistě odpracované doby. U předčasného důchodu jsou pravidla přísnější. Člověk musí mít nejméně 40 let pojištění a do dosažení řádného důchodového věku mu mohou chybět maximálně 3 roky.

Samostatnou kapitolou je takzvané poloviční krácení předčasného důchodu. To může připadat v úvahu při dosažení 45 let pojištění. Do této hranice se ale nepočítá všechno, co člověk může vidět v běžné evidenci. Uznává se jen vymezený okruh dob, například výdělečná činnost, péče o dítě, péče o závislou osobu, základní vojenská služba a učení zahájené před 1. zářím 1984.

Naopak se pro účely poloviční srážky neuznává například studium na gymnáziu, střední nebo vysoké škole, pokud nešlo o uvedené učení před rokem 1984, dále evidence na úřadu práce, pobírání invalidního důchodu III. stupně nebo nemocenské dávky po skončení zaměstnání.

Častý omyl proto spočívá v tom, že si člověk sečte všechny evidované roky a předpokládá, že splnil i podmínku pro výhodnější předčasný důchod. Po odečtení dob, které se pro tento účel nehodnotí, ale může hranice 45 let chybět. Nejbezpečnější je proto kontrolovat evidenci s předstihem, doplnit chybějící doklady a u složitějších případů si nechat výpočet nebo vhodné načasování ověřit přímo u ČSSZ.