Běžný důchod už mnohým seniorům nepokryje ani nutné výdaje. O jakou sumu jsou každý měsíc v mínusu?

Průměrná penze v Česku sice dál roste, ale řadě seniorů ani tak nestačí na klidný měsíc bez počítání každé stokoruny. Rozhodují hlavně náklady na bydlení, energie, léky a to, zda člověk žije sám, nebo ve dvou. Průměrný starobní důchod se od ledna 2026 pohybuje zhruba na úrovni 21 840 korun měsíčně. Na papíře to nevypadá špatně, jenže u velké části seniorů tahle částka narazí na realitu hned po zaplacení bydlení, energií, potravin a léků.

Největší rozdíl není jen mezi vysokým a nízkým důchodem, ale také mezi tím, jestli člověk žije sám, nebo sdílí domácnost s partnerem. Právě osaměle žijící senioři bývají nejčastěji v situaci, kdy důchod na běžný život sotva stačí a na větší výdaj už nezbývá rezerva. České důchody v posledních letech rostly, přesto to neznamená, že se seniorům žije pohodlněji.

Průměrná penze je statistika, která ukazuje střed celé skupiny, ale neříká nic o tom, kolik lidí pobírá méně. A těch není málo. Vedle průměrného starobního důchodu kolem 21 840 korun měsíčně existují i penze výrazně nižší, zejména u lidí s kratší dobou pojištění, nižšími celoživotními příjmy nebo přerušenou kariérou. Pro běžný rozpočet seniora je přitom podstatnější jiná otázka. Kolik z důchodu zůstane po zaplacení nezbytných výdajů. A právě tady se ukazuje, že samotná výše penze často nestačí k tomu, aby člověk prošel měsícem bez omezení a bez sahání do úspor.

Nejvíc spolknou bydlení a jídlo

U seniorských domácností dlouhodobě patří k největším položkám bydlení, energie a potraviny. To není překvapivé. Starší lidé tráví doma více času, topí, svítí a častěji vaří doma. Pokud navíc žijí sami, veškeré fixní náklady nesou z jednoho příjmu. Nájem, fond oprav, elektřina, plyn, voda, teplo, internet nebo telefon se nepočítají podle věku, ale podle ceníků.

Právě samostatně žijící důchodce je typickým příkladem, na kterém je tlak na rozpočet vidět nejlépe. Jestliže má penzi kolem 18 až 20 tisíc korun a za bydlení s energiemi vydá 10 až 12 tisíc, zbývá mu na jídlo, drogerii, dopravu, léky, oblečení a ostatní potřeby jen několik tisíc korun. Jakmile přijde mimořádný výdaj, třeba oprava pračky, vyšší doplatek za léky nebo nedoplatek za energie, rozpočet se rychle rozpadá.

Naopak dvojice seniorů v jedné domácnosti má situaci obvykle snazší. Dva důchody totiž rozloží stejné fixní náklady. To ale neznamená, že mají vyhráno. Pokud jeden z partnerů potřebuje více léků, péči nebo speciální stravu, výhoda společného bydlení se rychle zmenšuje.

Kde senioři narážejí nejčastěji

První problém bývá zcela obyčejný. Důchod pokryje pravidelné platby, ale už nevytvoří rezervu. Senior tak zvládne běžný měsíc, jenže jakmile se objeví jednorázový výdaj, musí šetřit jinde. Nejčastěji na volnějším jídelníčku, službách, dopravě nebo odkládá nákup věcí, které by už potřeboval vyměnit.

Druhou slabinou jsou zdravotní výdaje. Samotná zdravotní péče je sice z velké části hrazena z veřejného pojištění, ale doplatky za léky, zdravotní pomůcky, rehabilitace, brýle nebo stomatologii umí rozpočet zatížit výrazně. U starších lidí nejde o výjimečnou položku, ale často o pravidelný náklad. Třetím rizikem je bydlení ve starším a energeticky náročném domě nebo bytě. Senior sice může mít vlastní nemovitost a neplatit nájem, ale to ještě neznamená levné bydlení.

Náklady na topení, elektřinu, vodu, opravy nebo příspěvky do fondu oprav mohou být i tak velmi vysoké. U vlastníků bytů a domů se navíc často podceňuje to, že jednou za čas přijde větší výdaj na střechu, kotel, okna nebo rozvody. A pak je tu ještě jeden častý omyl.

Mnoho lidí má pocit, že když pobírá důchod, na žádnou pomoc od státu stejně nedosáhne. To není pravda. Nízkopříjmoví senioři mohou za splnění podmínek žádat podporu s bydlením. Právě u osaměle žijících důchodců v nájmu nebo v dražším bytě může jít o zásadní pomoc.

Přesná částka se liší podle města, typu bydlení a zdravotního stavu. Přesto lze ukázat jednoduchý orientační příklad. Senior s důchodem 19 500 korun zaplatí 11 000 korun za bydlení a energie. Na potraviny vydá 5 000 až 6 000 korun. Telefon, drogerie, doprava a běžné domácí potřeby spolknou další 1 500 až 2 000 korun. Už v této chvíli je rozpočet prakticky na nule. A léky, oblečení, dárky pro rodinu nebo jakýkoli nečekaný výdaj se do něj nevejdou.

Přivýdělek může pomoci víc než dřív

U člověka s penzí kolem průměru může být situace klidnější, ale jen tehdy, pokud má rozumné náklady na bydlení. Jakmile bydlí sám ve větším bytě, platí vyšší nájem nebo topí elektřinou či plynem v hůře zatepleném domě, i průměrný důchod se může rozplynout překvapivě rychle.

Pro část seniorů je řešením práce v důchodu. Nemusí jít o plný úvazek. Často stačí několik směn týdně, administrativní výpomoc, hlídání, recepce, úklid, výdej zboží, sezónní práce nebo drobná samostatná činnost. Výhodou je, že od roku 2025 mají pracující důchodci slevu na pojistném na důchodové pojištění ve výši 6,5 procenta z vyměřovacího základu. V praxi to znamená vyšší čistý příjem.

U nižší mzdy může jít o stovky korun měsíčně, u vyššího výdělku i o více než tisícikorunu. Ministerstvo práce už dříve uvedlo, že u pracujících seniorů jde v průměru o citelné navýšení čistého příjmu. Pro člověka, kterému v rozpočtu pravidelně chybí dva nebo tři tisíce korun, to může být rozdíl mezi neustálým počítáním a o něco volnějším dýcháním.

Ne každý ale pracovat může. Brzdou bývá zdravotní stav, péče o partnera, doprava nebo nedostatek vhodných zkrácených úvazků v místě bydliště. Právě proto není fér tvrdit, že si každý senior může prostě přivydělat. U části lidí to možné je, u části ne.

Kde lze ušetřit a kde už prostor skoro není

Největší smysl má projít fixní výdaje. Tedy zejména energie, telefonní tarif, internet, pojištění a bankovní poplatky. Právě tady senioři často zbytečně přeplácejí staré smlouvy, které už dávno neodpovídají trhu.

V roce 2026 navíc ERÚ uvádí, že se od 1. ledna snížily regulované ceny elektřiny pro domácnosti díky tomu, že financování podpory obnovitelných zdrojů převzal stát. To ale automaticky neznamená nízkou konečnou cenu pro každého. Záleží i na obchodní části ceny a konkrétní smlouvě s dodavatelem.

Úspory se dají hledat i v bydlení. Někdy pomůže zmenšení bytu, jindy příspěvek na bydlení, sdílené bydlení s partnerem nebo rodinou, případně lepší nastavení záloh. Jenže je potřeba říct i druhou stranu. U řady seniorů už prostor pro další šetření prakticky neexistuje. Kdo vydává většinu peněz za bydlení, jídlo a zdraví, ten už obvykle neškrtá z pohodlí, ale z nutnosti.