Češi ve velkém odcházejí do předčasného důchodu. Následky už většina z nich neřeší
Předčasný důchod už v Česku dávno není okrajová volba pro pár lidí se zničeným zdravím. V posledních letech se z něj stal častý únik z práce před řádným důchodovým věkem, jenže za cenu, která bývá vyšší, než si mnozí připouštějí.
Kdo o něm uvažuje, měl by si dobře spočítat nejen to, kdy může odejít, ale hlavně kolik tím ztratí natrvalo. Zájem o předčasnou penzi v posledních letech citelně zesílil. Je to vidět i na datech České správy sociálního zabezpečení. Ve statistické ročence za rok 2025 eviduje 761,3 tisíce předčasných starobních důchodů.
Do této statistiky se přitom započítávají nejen lidé, kteří ještě nedosáhli řádného důchodového věku, ale i ti, kteří už ho mezitím překročili a dál pobírají trvale krácený důchod přiznaný dříve. Právě to ukazuje, jak masový tento fenomén je. Důvodů, proč lidé odcházejí dřív, je několik. Nejčastěji se skládají dohromady.
Proč předčasných důchodů přibylo
Část zaměstnanců už v předdůchodovém věku nezvládá tempo práce, směny nebo fyzickou zátěž. Jiní narážejí na to, že po šedesátce hůř hledají nové místo, zvlášť když přijdou o práci. A silnou roli sehrál i vývoj pravidel v posledních letech. Když stát od října 2023 podmínky zpřísnil, mnoho lidí ještě před změnou spěchalo podat žádost, aby stihli výhodnější režim.
Předčasný důchod býval pro řadu lidí záložním řešením. Teď je z něj častěji poslední jistota. Kdo má zdravotní omezení, pečující povinnosti nebo už nemůže sehnat práci, často volí jistý, byť nižší příjem místo nejistého čekání. To je z pohledu domácností pochopitelné. Pro rozpočet rodiny je pravidelná penze sice menší, ale pořád předvídatelnější než evidence na úřadu práce nebo střídání krátkodobých brigád.
Dalším impulzem byly mimořádné valorizace a následná úprava zákona. V roce 2022 a 2023 se hodně řešilo, zda je výhodnější odejít ještě podle starších pravidel. Ministerstvo práce tehdy samo upozorňovalo, že pro část lidí může být výhodnější podat žádost dřív. Výsledkem byla silná vlna zájmu. Následně ale stát pravidla zpřísnil, aby se předčasný důchod nestal běžnou cestou z trhu práce.
Podle současných pravidel v roce 2026 lze do předčasného starobního důchodu odejít nejdříve tři roky před dosažením důchodového věku a žadatel musí získat aspoň 40 let pojištění. Ještě před změnou bylo možné odejít až o pět let dřív, pokud člověk splnil zákonné podmínky. Právě zkrácení této lhůty a zavedení přísnější podmínky pojištění ukazuje, že stát chce předčasné odchody brzdit.
Kolik peněz kvůli předčasnosti zmizí
Tady bývá největší omyl. Mnoho lidí si myslí, že krácení platí jen do chvíle, než dosáhnou řádného důchodového věku. Není to tak. Krácení je trvalé. ČSSZ uvádí, že v roce 2026 se procentní výměra předčasného důchodu snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů před dosažením důchodového věku o 1,5 procenta výpočtového základu. Jinými slovy, čím dřív člověk odejde, tím větší trvalý zásah do penze si nese i do dalších let.
Prakticky to znamená, že odchod o rok dřív představuje čtyři devadesátidenní období. Krácení tedy dělá 6 procent výpočtového základu. Odchod o dva roky dřív znamená zhruba 12 procent a tři roky před termínem už asi 18 procent. Nejde o procenta z celé vyplácené penze, ale z takzvaného výpočtového základu, ze kterého se stanovuje procentní výměra důchodu. Přesto je dopad velmi citelný a u mnoha lidí znamená rozdíl v řádu tisíců korun měsíčně.
K tomu je potřeba přidat ještě další nepříjemnost. U předčasných starobních důchodů přiznaných po 30. září 2023 se do dosažení řádného důchodového věku nevalorizuje procentní výměra. Zvyšuje se jen základní výměra. V praxi to znamená, že člověk nejen odchází s trvale nižší penzí, ale ještě mu do řádného důchodového věku roste pomaleji než u běžného starobního důchodu.
Od ledna 2026 navíc platí pro nově přiznané důchody mírně nižší zápočet za každý celý rok pojištění. U předčasného starobního důchodu činí 1,495 procenta výpočtového základu za rok pojištění, zatímco dříve to bylo 1,5 procenta. Rozdíl je malý, ale potvrzuje trend postupného zpomalování růstu nových penzí.
Modelová situace ukáže víc než obecná poučka
Představme si zaměstnance, který by měl v řádném termínu nárok na starobní důchod kolem 22 tisíc korun měsíčně. Pokud odejde přibližně o rok dřív, může být jeho penze podle konkrétních příjmů a doby pojištění nižší orientačně o více než tisícikorunu měsíčně. Při odchodu o tři roky dřív může být rozdíl klidně několik tisíc korun.
A protože jde o krácení natrvalo, ztráta se sčítá každý měsíc po zbytek života. Pro domácnost, která má splácet nájem, energie a běžné výdaje, je to zásadní rozdíl. Předčasný důchod tak dává smysl hlavně tehdy, když člověk opravdu nemá realistickou možnost vydržet do řádného termínu, případně když by pokračování v práci znamenalo zdravotní nebo sociální problém.
Na co si dát největší pozor
První pastí je podcenění potřebné doby pojištění. Nestačí jen věk. Pro předčasný důchod je v roce 2026 nutných 40 let pojištění. Započítávají se zaměstnání, podnikání s placeným pojistným i některé náhradní doby, například péče o dítě nebo evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu. Kdo má v evidenci mezery, může být nepříjemně překvapený.
Druhou častou chybou je představa, že při pobírání předčasného důchodu lze normálně dál pracovat. Do dosažení důchodového věku to neplatí. ČSSZ upozorňuje, že při výkonu výdělečné činnosti, která zakládá účast na důchodovém pojištění, výplata předčasného důchodu nenáleží. Stejně tak nenáleží při pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci.
Přivýdělek tedy možný je jen v omezeném režimu, aby nevznikla účast na pojištění. Třetí riziko souvisí s tím, že lidé rozhodnutí uspěchají bez přesných údajů. Přitom právě tady se vyplatí opatrnost. ČSSZ doporučuje využít Informativní důchodovou aplikaci na ePortálu, kde si lze orientačně spočítat výši důchodu podle konkrétního data odchodu a zkontrolovat evidované doby pojištění. Kdo tam objeví chybějící roky nebo nesrovnalosti, měl by je začít řešit dřív, než podá žádost.
Co to znamená pro běžné lidi
Pro zaměstnance v náročných profesích je předčasný důchod často jediná schůdná cesta. Pro lidi, kteří přišli o práci krátce před penzí, může být zase záchrannou sítí. Jenže současně platí, že jde o rozhodnutí s dlouhým finančním stínem. Nižší penze se promítne do běžné spotřeby, rezerv i schopnosti zvládat zdražování.
Platí proto jednoduché pravidlo. Pokud člověk může ještě nějakou dobu pracovat, bývá finančně výhodnější vydržet do řádného důchodového věku. Když to nejde, je lepší jít do předčasného důchodu s otevřenýma očima a s přesným propočtem. Rozhodovat se jen podle dojmu, že už je práce dost, může být drahá chyba.
Pointa je jasná. Předčasných důchodů přibývá hlavně proto, že lidé v předdůchodovém věku často narážejí na limity zdraví i trhu práce. Pro mnoho domácností je to pochopitelný krok. Ale zároveň je to krok, který si člověk ponese po zbytek života. Právě proto se před podáním žádosti vyplatí ověřit si data u ČSSZ, spočítat několik variant a teprve pak se rozhodnout.