Kolik berou důchodci doopravdy. Nová čísla ukazují, kdo je nad průměrem a kdo hluboko pod ním

Češi často slyší hlavně jedno číslo, průměrný starobní důchod. Jenže samo o sobě moc neřekne. Aktuální statistiky ČSSZ ukazují podstatně zajímavější obrázek: kolik lidí se pohybuje kolem běžné penze, kdo je nad průměrem a jak malá je skupina těch, kteří berou opravdu vysoký důchod.

Na konci roku 2025 činil průměrný starobní důchod 21 094 korun měsíčně. U mužů to bylo 22 347 korun, u žen 19 912 korun. Současně ale platí, že průměr není totéž co nejběžnější důchod. Mnoho seniorů na něj nedosáhne a velká část penzistů pobírá částku pod touto hranicí.

Podle souhrnného přehledu ČSSZ pobíralo k 31. prosinci 2025 starobní důchod 2 346 030 lidí včetně předčasných penzí a souběhů s pozůstalostním důchodem. Z toho předčasných důchodů bylo 765 381. Už to samo vysvětluje, proč se skutečné částky mezi jednotlivými důchodci tak výrazně liší. Výši penze ovlivňuje délka pojištění, výdělky během života, odchod do předčasného důchodu i případný souběh s vdovským nebo vdoveckým důchodem.

Průměr vypadá slušně, realita je pestřejší

Částka 21 094 korun může na první pohled budit dojem, že většina seniorů bere něco kolem jednadvaceti tisíc. Tak to ale není. ČSSZ ve statistické ročence ukazuje rozložení starobních důchodů po jednotlivých pásmech a právě tam je vidět, kde je dnes největší koncentrace penzí.

U sólo starobních důchodů, tedy bez souběhu s pozůstalostní penzí, připadalo na konci roku 2024 nejvíc lidí do pásma 12 000 až 12 999 korun. V tomto rozmezí bylo 32 006 důchodců. Silně zastoupená byla i pásma 11 000 až 11 999 korun s 17 244 lidmi a 14 000 až 14 999 korun s 14 978 lidmi.

To je důležitá zpráva pro každého, kdo si svůj důchod porovnává jen s celostátním průměrem. Nejčastější penze byla podle tohoto přehledu výrazně nižší než průměrná částka. Je potřeba dodat, že tato podrobná pásma ČSSZ zveřejnila ve statistické ročence za rok 2024.

Novější celkový průměr už existuje za konec roku 2025, ale stejně detailní rozdělení do pásem zatím ČSSZ v době zpracování článku veřejně nepublikovala. Pro orientaci čtenáře jde přesto o nejčerstvější dostupný detailní obrázek toho, jak jsou starobní důchody rozložené.

Kde je dnes většina důchodů

Z grafu ČSSZ je dobře vidět, že vysoké důchody jsou spíš menšinová záležitost. Největší část seniorů se soustřeďuje zhruba mezi 10 a 17 tisíci korunami měsíčně, pokud jde o sólo starobní důchody. Nad 20 tisíc korun se už počet příjemců v jednotlivých pásmech výrazně ztenčuje.

Konkrétně u sólo starobních důchodů bylo na konci roku 2024 v pásmech od 20 000 korun výš dohromady 35 975 lidí. To zahrnuje pásma 20 000 až 20 999, 21 000 až 21 999, 22 000 až 22 999, 23 000 až 23 999 a také 24 000 korun a více. Ve srovnání s celým sledovaným souborem je to poměrně úzká skupina. Naopak pod 14 tisíc korun spadala velmi významná část příjemců.

Prakticky to znamená jediné. Kdo dnes pobírá starobní důchod třeba 18 nebo 19 tisíc korun a má pocit, že je hluboko pod průměrem, nemusí být ve skutečnosti daleko od středu rozložení. A naopak člověk s penzí přes 23 tisíc korun už patří mezi nadprůměrně zajištěné seniory, i když veřejná debata často vytváří dojem, že podobná částka je běžná.

Proč je průměr vyšší než penze mnoha lidí

Důvod je jednoduchý. Průměr zvedají vyšší důchody lidí, kteří měli nadstandardní příjmy, dlouhou dobu pojištění nebo pobírají důchod v souběhu s pozůstalostní dávkou. U souběhu se totiž do statistik započítává úhrn obou důchodů. To může výsledné číslo posunout výš, i když běžný sólo starobní důchod tak vysoký není.

Rozdíl je vidět i mezi muži a ženami. Muži měli na konci roku 2025 průměrný starobní důchod o 2 435 korun vyšší než ženy. Za tím bývají hlavně vyšší celoživotní příjmy a delší nebo méně přerušovaná pracovní kariéra. U žen se na výsledku často podepisuje péče o děti nebo častější práce za nižší mzdu.

Pro běžného čtenáře je nejpraktičtější dívat se na důchod ve třech rovinách. První je celostátní průměr, který na konci roku 2025 činil 21 094 korun. Druhá je nejčastější pásmo, které podle detailních dat za rok 2024 leželo kolem 12 až 13 tisíc korun u sólo starobních důchodů. A třetí je vlastní životní situace, tedy zda jde o sólo důchod, předčasnou penzi nebo souběh s pozůstalostním důchodem.

Modelově to vypadá takto. Senior s důchodem 13 500 korun je sice výrazně pod průměrem, ale rozhodně nepatří k výjimkám. Člověk s penzí 17 500 korun je stále pod průměrem, zároveň už ale může být výš než velká část lidí s nižší sólo penzí. A důchod 24 tisíc korun měsíčně už je podle rozložení ČSSZ částka, na kterou dosáhne jen menší skupina starobních důchodců.

Pozor na častý omyl

Častou chybou je srovnávat vlastní důchod jen s mediálně známým průměrem a z toho vyvozovat, že většina seniorů bere víc. Statistiky ČSSZ ukazují, že to tak být nemusí. Průměrná penze je užitečný orientační údaj, ale nevypovídá přesně o tom, co pobírá většina lidí. Kdo chce reálnější obrázek, měl by sledovat i rozložení důchodů do pásem.

Stejně tak není dobré zapomínat, že od ledna 2026 se průměrná starobní penze podle údajů MPSV po valorizaci posunula přibližně na 21 839 korun měsíčně. To ale neznamená, že se o stejnou částku zvedla každému. Valorizace se promítá různě podle výše procentní výměry a typu důchodu.

Jestli si chce čtenář rychle udělat jasno, stačí jednoduché pravidlo. Důchod kolem 21 tisíc korun je dnes zhruba na úrovni celostátního průměru za konec roku 2025. Penze citelně pod 15 tisíc korun už znamená slabší příjem, který má v domácím rozpočtu tvrdší dopad. Naopak částky přes 23 až 24 tisíc korun patří spíš k vyšším důchodům, ne k běžnému standardu.

Nejdůležitější pointa je prostá. Samotný průměr může vypadat povzbudivě, ale skutečný obraz starobních důchodů je mnohem rozmanitější. Kdo chce vědět, jak na tom opravdu je, měl by svou penzi porovnávat nejen s průměrem, ale i s tím, v jakém pásmu se pohybuje většina ostatních seniorů.