Pracuje i v 80 letech a netají zklamání. Ivan Vyskočil promluvil o směšném důchodu, který si nezaslouží

Herec Ivan Vyskočil v minulosti popsal, že do důchodu odcházel s velmi nízkou částkou a i po letech musí pracovat. Jeho zkušenost připomíná, jak zásadní roli hrají odvody na sociální pojištění a proč se lidem nemusí vyplatit spoléhat jen na to, že nějaký důchod jednou přijde.

Známé jméno ještě neznamená pohodlné stáří. Herec Ivan Vyskočil už dříve popsal, že do penze vstupoval s částkou, která by sama o sobě na klidný život nestačila. Jeho příběh je sice z prostředí showbyznysu, ale důležité poučení platí pro každého, kdo měl v životě výpadky v odvodech, pracoval na volné noze nebo spoléhal na nepravidelné příjmy.

Ivan Vyskočil patří mezi známé české herce, kteří zůstali pracovně aktivní i ve vyšším věku. V rozhovoru pro TN.cz v roce 2023 řekl, že když odcházel do důchodu, začínal podle svých slov na částce kolem 6 012 korun. Později se mu penze zvýšila zhruba na 12 tisíc korun, přesto dál pracoval. Dodal také, že má výhodu v tom, že bydlí ve vlastním. Právě vlastní bydlení může být v podobné situaci rozhodující rozdíl mezi tím, zda nízký důchod člověk nějak zvládne, nebo se rychle dostane do finanční tísně.

Nízká penze nemusí být jen otázkou malého výdělku

Vyskočil svůj nízký důchod spojoval mimo jiné s obdobím po začátku 90. let. Tehdy podle něj existovala možnost neplatit si sociální pojištění, na což část lidí později doplatila. Připomněl také, že ani ti, kteří odvody platili, na tom podle jeho zkušenosti nemuseli být výrazně lépe. V jeho vyjádření zaznělo, že někteří kolegové se dostali přibližně k deseti tisícům korun měsíčně, což podle něj také nestačilo na důstojné živobytí.

Tento detail je podstatný i mimo hereckou profesi. Výše starobního důchodu se v Česku neodvíjí jen od toho, kolik let člověk pracoval, ale také od toho, z jakých příjmů odváděl pojistné. Kdo měl dlouhá období bez odvodů, nízké oficiální příjmy nebo pracoval formou, ze které se neplatilo dostatečné sociální pojištění, může být v penzi nemile překvapen.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připomíná, že pro nárok na starobní důchod je potřeba splnit dvě základní podmínky: dosáhnout důchodového věku a získat potřebnou dobu pojištění. U lidí, kteří dosáhli důchodového věku po roce 2018, jde standardně o 35 let doby pojištění. Samotný věk tedy nestačí. Pokud chybí roky pojištění, může být problém už se samotným nárokem, nejen s výší budoucí penze.

Pro OSVČ a volné profese je to varování

Příběh známého herce silně rezonuje hlavně u lidí, kteří pracují na volné noze. Nejde jen o umělce. Podobné riziko se může týkat drobných podnikatelů, živnostníků, lektorů, řemeslníků, obchodních zástupců nebo lidí, kteří střídají zakázky a krátkodobé pracovní vztahy. Pokud si dlouhodobě nastaví odvody co nejníže, ušetří sice v daném roce, ale v penzi se jim to může vrátit v podobě nízkého důchodu.

Častý omyl spočívá v představě, že stát jednou rozdíl automaticky dorovná. Důchodový systém ale funguje zásluhově jen částečně. Zjednodušeně řečeno, kdo měl vyšší započitatelné příjmy a platil z nich pojistné, má obvykle lepší výchozí pozici než člověk s minimálními odvody nebo s mezerami v pojištění. Na druhou stranu ani vysoké příjmy neznamenají, že důchod bude kopírovat předchozí životní úroveň.

Vyskočil není jedinou známou osobností, která mluvila o tom, že musí nebo chce pracovat i v důchodovém věku. U herců, zpěváků a dalších umělců je navíc pracovní režim specifický. Nemusí jít o klasické zaměstnání s pravidelnou mzdou, ale o honoráře, jednorázové zakázky, představení, dabing nebo vystoupení. Pokud se během kariéry odvody neplatily pravidelně nebo byly nízké, výsledný důchod může být výrazně nižší, než by veřejnost u známé tváře čekala.