Češi mají o důchodech zkreslenou představu. Průměrnou penzi má dnes 50% Čechů, ostatní jsou pod minimem
Důchody po lednové valorizaci znovu vzrostly, ale průměr neříká vše. Rozdíl mezi muži a ženami zůstává výrazný a budoucí penzi ovlivní hlavně výdělky, doba pojištění a pravidla platná v roce přiznání.
Starobní důchod v Česku se po valorizaci pro rok 2026 pohybuje v průměru kolem 22 tisíc korun. Za tímto číslem se ale skrývají velké rozdíly podle pohlaví, délky pracovní dráhy i výše celoživotních příjmů. Kdo chce vědět, s jakou penzí může jednou počítat, neměl by se řídit jen průměrem. Důležité je pochopit, z čeho se důchod skládá a které údaje si předem zkontrolovat.
Aktuální průměr je těsně pod 22 tisíci
Podle aktuálních údajů České správy sociálního zabezpečení za březen 2026 činil průměrný starobní důchod 21 793 korun měsíčně. Jde už o částku po lednové valorizaci. Ministerstvo práce před jejím zavedením odhadovalo, že se průměrný starobní důchod zvýší o 668 korun a dosáhne přibližně 21 839 korun. Reálná březnová statistika je tedy velmi blízko tomuto očekávání.
Průměr ale není částka, kterou automaticky dostává typický senior. U důchodů je přesto vypovídající o něco více než u mezd. Český penzijní systém je solidární, takže vysoké pracovní příjmy se do důchodu nepromítají celé a rozdíly mezi penzemi jsou menší než rozdíly mezi platy. Největší část seniorů se dnes podle zveřejněných údajů pohybuje zhruba v pásmu mezi 19 a 24 tisíci korunami.
Valorizace 2026: pevná část vzrostla všem stejně
Od ledna 2026 se zvyšovaly starobní, invalidní i pozůstalostní důchody. Valorizace měla dvě části. Základní výměra, tedy pevná složka důchodu stejná pro všechny, vzrostla o 240 korun na 4 900 korun. Procentní výměra, která závisí na výdělcích a získané době pojištění, se zvýšila o 2,6 procenta. Právě proto si lidé s různě vysokým důchodem nepřilepšili o stejnou celkovou částku.
Nově je také důležitá minimální hranice. U starobního důchodu a invalidního důchodu třetího stupně činí nejnižší procentní výměra v roce 2026 rovněž 4 900 korun. Spolu se základní výměrou to znamená, že starobní důchod nemá klesnout pod 9 800 korun měsíčně, pokud jsou splněné zákonné podmínky nároku.
Pozor si musí dát lidé v předčasném důchodu. U předčasných starobních důchodů, na které vznikl nárok po 30. září 2023, se procentní výměra nezvyšuje, pokud jejich příjemce nedosáhl důchodového věku před 1. lednem 2026. Základní výměry se toto omezení netýká.
Muži mají stále výrazně vyšší penze než ženy
Rozdíl mezi muži a ženami zůstává jedním z nejviditelnějších problémů českých důchodů. V březnu 2026 pobírali muži v průměru 23 078 korun, zatímco ženy 20 579 korun. Rozdíl tak činí 2 499 korun měsíčně.
Důvodem nejsou jen samotná pravidla důchodového systému, ale hlavně pracovní historie. Ženy častěji pobíraly nižší mzdy, pracovaly v hůře placených oborech nebo přerušovaly kariéru kvůli péči o děti a rodinu. Část rozdílu zmírňuje výchovné, které je od roku 2023 součástí procentní výměry za vychované dítě pro osobu, která o dítě pečovala v největším rozsahu. Nejčastěji se proto týká právě žen.
Starobní důchod má dvě části. První je základní výměra, která je pro všechny stejná a odpovídá 10 procentům úředně stanovené průměrné mzdy. Druhou je procentní výměra. Ta je zásluhová a závisí hlavně na tom, kolik člověk během života vydělával a kolik získal let důchodového pojištění.
Pro důchody přiznávané v roce 2026 platí, že za každý celý rok doby pojištění se počítá 1,495 procenta výpočtového základu. U dalších ročníků se toto procento bude postupně mírně snižovat. Výpočtový základ nevzniká prostým průměrem posledních výplat. Do výpočtu vstupují hrubé příjmy zpravidla od roku 1986 do roku před přiznáním důchodu, přepočítávají se na současnou hodnotu a následně se redukují podle stanovených hranic. Pro rok 2026 činí první redukční hranice 21 546 korun a druhá 195 868 korun. Zjednodušeně to znamená, že nízké a střední příjmy se do důchodu promítají silněji než velmi vysoké výdělky. Právě zde se projevuje solidarita systému.
Co si zkontrolovat ještě před důchodem
Kdo chce znát přibližnou výši své budoucí penze, měl by si nejdřív ověřit, zda má v evidenci všechny doby pojištění. Chybějící zaměstnání, špatně doložené podnikání nebo nepřesně evidované náhradní doby mohou výsledný důchod snížit. Typicky jde o péči o dítě, některé doby evidence na úřadu práce, nemoc, vojenskou službu nebo studium podle pravidel platných pro dané období.
Orientační kalkulačky mohou pomoci s hrubým odhadem, přesnější výsledek ale závisí na skutečných údajích vedených u sociální správy. Vyplatí se proto pracovat s osobním přehledem dob důchodového pojištění a s evidovanými příjmy. Pokud se člověk blíží důchodovému věku, může mít i malá chyba v dokladech citelný dopad. Průměrný důchod je dobrý orientační údaj, vlastní penze se ale vždy počítá z konkrétní pracovní historie.