Nejvyšší důchod pro rok 2026 byl odhalen. Takový plat nemají ani vrcholoví manažeři v korporátech

Nejvyšší důchod pro rok 2026 byl odhalen. A já musím říct – i po letech, kdy sleduji český důchodový systém, mě ta částka pořád znovu překvapí. Bavíme se o penzi, která přesahuje čtvrt milionu korun měsíčně – tedy o příjmu, na který se většina lidí nedostane ani v produktivním věku, a mnozí vrcholoví manažeři v Česku na tuto úroveň nedosáhnou ani se svými platy a bonusy.

Nejprve k samotnému číslu, které vás asi zajímá nejvíc. Nejvyšší starobní důchod, který se v Česku aktuálně vyplácí, činí před valorizací 249 674 korun měsíčně. V lednu 2026 se k němu přičte zhruba 6 600 korun, takže penze vyskočí na přibližně 256 285 korun měsíčně. Když si tuto sumu přepočtete na rok, dostanete se na více než 3 000 000 korun ročně, a to čistě z důchodu.

Pro většinu zaměstnanců je to částka, na kterou se nedostanou ani v nejlepších letech kariéry.​ Pokud si říkáte, že za takovou penzí musí být nějaký trik, realita je méně dramatická a mnohem víc technická. Takto vysoký důchod je výsledkem souhry tří věcí. První jsou mimořádně vysoké výdělky v produktivním věku, tedy příjmy hluboko nad běžným standardem.

Výše důchodů předčí některé platy

Druhým faktorem je velmi dlouhá doba pojištění, často natažená za hranici, kterou většina lidí vůbec nedosáhne. A třetím prvkem jsou starší výpočtové vzorce, které kdysi k vysokým příjmům přistupovaly podstatně štědřeji než dnešní nastavení. Dnešní systém funguje více rovnostářsky, využívá redukční hranice a příliš vysoké příjmy postupně ořezává, až se nad určitou úrovní do výpočtu nezohlední vůbec.​

Dobře je to vidět na tom, jaké maximum je běžně dosažitelné dnes. U nově přiznaného starobního důchodu v roce 2025 se při velmi vysokých příjmech a dlouhé době pojištění v řádu desítek let dostanete na částku kolem 51 391 korun měsíčně. To je pro běžného člověka velmi slušná penze, ale k čtvrt milionu má daleko.

Extrémní důchod přes 250 000 korun je tak spíš pozůstatek starých pravidel než cíl, ke kterému by bylo možné se nově propracovat.​ Abyste si představili, co tato suma znamená v běžném životě, pomůže srovnání s platy ve vrcholovém byznysu. Odborníci uvádějí, že průměrná mzda manažerů se pohybuje kolem 150 000 korun hrubého měsíčně, u vrcholového vedení velkých firem se částky dostávají typicky na 250 000 korun a více.

Tam už velkou roli hraje variabilní složka, tedy bonusy, odměny nebo podíl na zisku. Roční příjem manažerů se pak často pohybuje v pásmu 2 000 000 až 3 000 000 korun.​ Když jen srovnáte základní čísla, vyjde to překvapivě podobně. Vrcholový manažer má měsíční příjem okolo 250 000 korun, ale část z toho tvoří nejisté bonusy, které v horším roce klidně zmizí.

Některé starobní důchody jsou stále pod minimem

Držitel nejvyššího důchodu naopak dostane v roce 2026 přibližně 256 000 korun každý měsíc bez ohledu na výkon a náladu trhu. Roční součet se u obou pohybuje nad 3 000 000 korun, rozdíl je v jistotě. Zatímco manažer si každý měsíc tyto peníze aktivně vydělává, penzista s extrémní penzí je inkasuje automaticky, dokud žije.

I proto tahle suma tolik přitahuje pozornost, nejde jen o vysoké číslo, ale o garantovaný příjem, který se může měřit se špičkami byznysu.​ Možná si říkáte, co z takových extrémů plyne pro běžného člověka. Pro většinu seniorů, zaměstnanců i živnostníků jsou důležitější jiné částky. Průměrný starobní důchod se má po valorizaci v roce 2026 vyšplhat zhruba na 21 800 až 22 000 korun měsíčně.

Minimální starobní důchod bude nově navázaný na 20 procent průměrné mzdy, což při průměrném výdělku kolem 48 000 korun znamená částku kolem 9 600 korun měsíčně. U zaměstnanců hraje hlavní roli délka pracovního života a výše příjmů, ze kterých se odvádí pojistné. Čím déle a stabilněji pracujete, tím vyšší bude procentní složka důchodu. U OSVČ se ale často opakuje stejný vzorec.

Kdo šetří, nemůže mít velký důchod

Mnoho lidí jede roky na minimálních odvodech, aby ušetřili, a přitom si tím výrazně podřezávají budoucí penzi. Rozdíl mezi minimem a vyššími odvody může v důchodu dělat klidně několik tisíc korun měsíčně. Valorizace v roce 2026 přidá průměrným důchodům stovky korun, u vysokých penzí však navýšení půjde do tisíců.

A nesmíme zapomenout ani na rodiče a pečující osoby, jimž se do doby pojištění započítává péče o dítě do 4 let, což je klíčové hlavně pro ženy, které na několik let vypadnou z práce. Když si modelově spočítáte běžné kariéry, zjistíte, že na čtvrt milionu se se standardním životním příběhem nedostanete.

Zaměstnanec s průměrnou mzdou a zhruba 43 lety pojištění má penzi kolem průměru, tedy přibližně 21 000 až 22 000 korun. Lépe placený specialista v IT nebo bankovnictví, který dlouhodobě vydělává nadprůměrně, se může dostat na 30 000 až 40 000 korun měsíčně, pokud splní dlouhou dobu pojištění.