Senior málem zkolaboval při pohledu na cenu za obyčejná rajčata. Raději budu týden bez zeleniny, popsal situaci

Běžný nákup, pár položek do košíku a pocit, že něco nesedí. Čtenář nám poslal fotografie z prodejny, které ukazují, jak se v posledních letech nenápadně změnila realita v oddělení zeleniny. Ceny, které dřív patřily spíš k výjimkám, dnes potkáváme běžně. A pro mnoho lidí jsou nepříjemným překvapením.

Když člověk vyrazí do obchodu pro pár základních surovin, většinou čeká rutinní záležitost. Vezme rajčata, okurku, možná papriku, něco na salát a jde k pokladně. Jenže právě u zeleniny dnes čím dál víc lidí zažívá nepříjemné překvapení. Čtenář, který byl nedávno nakupovat v prodejně řetězce Globus, nám poslal fotografie cenovek.

A ty mluví jasně. Klasická červená rajčata za 119,90 koruny za kilogram. Cherry rajčata balená po 250 gramech za téměř 90 korun. Další varianty dokonce za více než 130 korun za kilo. A vedle toho okurky za skoro 35 korun za kus. „Stál jsem u regálu a chvíli jen koukal. Říkal jsem si, jestli tam není nějaká chyba. Vždyť je to obyčejná zelenina,“ popsal nám svou reakci. Jenže chyba to nebyla. Cena seděla.

Když ceny neodpovídají dnešním důchodům

To, co dřív patřilo k běžnému nákupu za pár desítek korun, dnes dokáže znatelně zatížit rodinný rozpočet. Pokud chce člověk koupit kilo rajčat, pár okurek a další zeleninu, klidně nechá v oddělení čerstvých potravin dvě stovky. A to ještě bez masa, pečiva nebo mléčných výrobků.

„Mám pocit, že už i obyčejný salát doma začíná být luxus,“ napsal čtenář. „Když chci udělat něco zdravého, musím přemýšlet, kolik mě to bude stát, a proto to raději nejím. Senioři si dnes zeleninu dovolit nemohou,“ dodal smutně ve svém e-mailu.

Podobné zkušenosti dnes mají tisíce lidí po celé republice. Ceny ovoce a zeleniny rostou dlouhodobě a mnohdy rychleji než platy. Výsledkem je frustrace a pocit, že i základní potraviny přestávají být samozřejmostí.

Důvodů, proč jsou rajčata tak drahá, je hned několik. Velká část zeleniny se dováží ze zahraničí, což znamená náklady na dopravu, skladování i chlazení. K tomu se přidávají vysoké ceny energií, které se promítají do provozu skleníků i obchodů.

Slabou úrodu ovlivňuje počasí a dovoz

Významnou roli hraje také počasí. Sucho, výkyvy teplot nebo slabší úroda v pěstitelských oblastech se velmi rychle projeví na cenách. Pokud je nabídka nižší, ceny logicky rostou. A do toho vstupuje inflace, růst mezd, nájmů a dalších provozních nákladů.

Všechno se postupně promítá do konečné částky na cenovce, kterou vidí zákazník. Zajímavým detailem je i to, že nad regály často visí slogany o nejlevnějších cenách v sortimentu. Pro řadu lidí dnes působí spíš jako špatný vtip.

„Když vidím nápis o nejnižší ceně a pod tím rajčata za sto dvacet, tak se musím smát,“ komentuje čtenář. „Spíš je mi z toho smutno.“ Další otázkou je, zda vysoká cena odpovídá kvalitě. Mnoho zákazníků upozorňuje, že ani dražší rajčata často nemají výraznou chuť. Jsou tvrdá, vodová, bez typické vůně.

Lidé by neměli šetřit na základních potravinách

„Čekal bych, že když už za to dám tolik, bude to aspoň chutnat. Ale často je to pořád stejné,“ dodává. I proto se část lidí snaží hledat alternativy. Nakupují na farmářských trzích, u menších pěstitelů, nebo se vracejí k domácímu pěstování na zahradách a balkonech. Jiní zeleninu jednoduše omezují.

Otázka, kterou si dnes klade stále víc zákazníků, zní: bude ještě hůř? Pokud ceny energií, dopravy a vstupních nákladů neklesnou, výrazné zlevnění se čekat nedá. Spíš naopak. Zelenina, která byla symbolem dostupného a zdravého stravování, se postupně mění v položku, nad kterou lidé váhají.

„Nikdy by mě nenapadlo, že budu přemýšlet, jestli si koupím rajčata,“ uzavírá čtenář. „Ale dnes už to tak je.“ A právě to možná vystihuje současnou situaci nejlépe. Nejde jen o konkrétní částky na cenovkách. Jde o pocit, že i obyčejné věci přestávají být samozřejmostí. A že běžný nákup se pro mnoho lidí mění v nepříjemné počítání každé koruny.