Babiš slibuje, že zajistí důchodcům kvalitní penze. Přitom sám netuší, jak moc nám pomohla předchozí vláda
Přehled valorizací ukazuje, že nejvyšší nominální přidání přišlo v době inflační vlny v roce 2022. Na první pohled šlo o rekord, po započtení zdražování ale část efektu mizí a obraz je složitější.
Největší nominální skok zažili čeští důchodci v roce 2022. Tehdy se penze zvyšovaly hned třikrát a podle ministerstva práce vzrostly za celý rok v průměru o 2 500 korun měsíčně. Samotné vysoké částky ale ještě neznamenají, že senioři byli na tom automaticky nejlépe. Velkou část navýšení totiž spolykala rekordní inflace a právě ta rozhoduje o tom, co si člověk za důchod skutečně koupí.
Debata o tom, která vláda přidala seniorům nejvíc, se často zjednoduší na jediné číslo. Jenže u důchodů záleží na tom, zda se porovnává nominální nárůst v korunách, procentní růst, nebo reálný dopad po zdražení. A právě tady se ukazuje, že rekordní přidání může být zčásti i optický dojem.
Rekord padl v roce 2022
Z dostupných údajů vychází, že nejvyšší průměrné navýšení starobních důchodů v jednom kalendářním roce přišlo za vlády Petra Fialy v roce 2022. Důchody se tehdy zvedaly třikrát. Od června přišla mimořádná valorizace v průměru o více než tisíc korun, od září další mimořádná valorizace přidala průměrně 700 korun a od ledna 2023 se schválila ještě řádná valorizace, která znamenala pro průměrný starobní důchod dalších 825 korun.
Ministerstvo práce tehdy výslovně uvedlo, že jen v roce 2022 důchody vzrostly v průměru o 2 500 korun měsíčně. To je číslo, které v posledních letech skutečně vyčnívá. Pro srovnání, od ledna 2025 šlo u řádné valorizace o průměrných 358 korun a od ledna 2026 má průměrný starobní důchod podle ministerstva vzrůst o 668 korun. Už z toho je vidět, že rok 2022 byl mimořádný a běžným tempem valorizací se srovnávat nedá.
Při pohledu na poslední roky vychází orientační přehled takto:
- rok 2022: tři valorizace, celkem v průměru asi 2 500 korun za rok
- leden 2023: řádná valorizace, průměrně 825 korun
- červen 2023: mimořádná valorizace, průměrně 750 korun
- leden 2025: řádná valorizace, průměrně 358 korun
- leden 2026: řádná valorizace, průměrně 668 korun
Je ale potřeba číst tato čísla opatrně. Některá patří k celému roku, jiná k jedné valorizaci. A navíc se měnil i samotný valorizační mechanismus, zejména po zásahu do mimořádné valorizace v roce 2023. Přímé srovnání mezi obdobími tak není úplně čisté.
Proč vysoké přidání ještě neznamená vysoký zisk
Rok 2022 byl výjimečný hlavně proto, že Česko zasáhla velmi vysoká inflace. Právě ta automaticky spouští mimořádné valorizace. Jinými slovy, stát nepřidával proto, že by se důchodcům mimořádně dařilo, ale proto, že jim rychle zdražovalo běžné živobytí. Kdo tehdy platil energie, potraviny, léky nebo bydlení, ten to pocítil velmi tvrdě.
Praktický dopad je dobře vidět na jednoduchém příkladu. Senior s důchodem 18 tisíc korun mohl po sérii valorizací dostat výrazně přidáno, jenže pokud mu mezitím skokově zdražily zálohy na energie, nájem, potraviny a služby, jeho rozpočet se nemusel zlepšit zdaleka tolik, jak naznačuje samotná částka navýšení. Nominálně tedy dostal rekord, reálně mohl jen dohánět ztrátu kupní síly.
Oficiální údaje ministerstva práce ukazují, že průměrný starobní důchod měl po lednové valorizaci v roce 2025 dosáhnout 21 080 korun. Pro leden 2026 ministerstvo počítá s částkou 21 839 korun. Už v červnu 2023 ministerstvo uvádělo, že po mimořádné valorizaci průměrný důchod překročí 20 tisíc korun. To potvrzuje, jak rychle se penze v inflačním období zvedaly.
Na první pohled to vypadá jako výrazné zlepšení. Jenže právě tehdy rostly ceny nejrychleji. Proto je fér říct, že největší korunové přidání přišlo v době, kdy bylo zároveň nejvíc potřeba jen udržet životní úroveň seniorů alespoň přibližně na stejné úrovni.
Která vláda tedy přidala nejvíc
Pokud se otázka položí čistě na nominální částky v korunách, odpověď zní poměrně jasně. Nejvyšší průměrné navýšení důchodů přišlo v roce 2022, tedy za současné vládní koalice. Oficiální údaj ministerstva mluví o růstu o 2 500 korun v průměru za jediný rok. To je v novodobé historii mimořádné číslo.
Na sociálních sítích se v reakci na debaty o důchodech objevuje i opačný pohled, než jaký dnes prezentuje Andrej Babiš. Řada lidí na Facebooku připomíná, že právě za předchozí vlády Petra Fialy došlo k výraznému navýšení penzí a senioři to ve svých komentářích otevřeně zmiňují.
V diskusích se objevují reakce jako Fiala nám přidal víc než Babiš za celé roky. „Jsem důchodce a dobře si pamatuju, kdo penze opravdu zvyšoval“ nebo „Teď se slibuje, ale my už jsme jednou viděli, kdo skutečně pomohl“. Právě podobné komentáře ukazují, že mezi samotnými důchodci a jejich blízkými nepanuje zdaleka tak jednoznačný názor, jak by se z předvolebních slibů mohlo zdát.
Naopak období s nižší inflací přináší menší valorizace v korunách, ale pro domácí rozpočty seniorů může být klidnější. Když ceny rostou pomalu, i menší přidání může ve výsledku znamenat podobný nebo dokonce lepší pocit jistoty než velký nominální skok v době drahoty.