Jedna podmínka navíc rozhodne. Část žen může od roku 2027 přijít o výchovné i nové zvýhodnění k důchodu

Od roku 2027 se změní způsob, jak stát zohlední péči o děti při výpočtu nových starobních důchodů. U prvních dvou dětí už nepůjde automaticky o výchovné 500 korun měsíčně, ale hlavně o takzvaný fiktivní vyměřovací základ. Právě tady se skrývá podmínka, která může část žen nepříjemně překvapit.

Od roku 2027 se u nově přiznávaných starobních důchodů změní ocenění péče o děti. Největší zlom je u prvních dvou dětí. Místo dnešního jednoduchého výchovného 500 korun měsíčně za každé dítě nastoupí hlavně fiktivní vyměřovací základ, tedy dopočtený příjem za dobu péče.

Jenže ne pro každého a ne vždy. Právě proto může část žen zjistit, že nedostanou ani staré výchovné, ani nové zvýhodnění v podobě vyššího základu pro výpočet penze. Téma je matoucí hned z několika důvodů. V debatách se často míchají dva různé nástroje.

Velké změny od roku 2027

Jednak výchovné, tedy pevná částka k důchodu za vychované dítě, jednak fiktivní neboli rodinný vyměřovací základ, který má při výpočtu důchodu nahradit výpadek příjmů v době péče. Na první pohled to může vypadat, že nové řešení bude výhodnější pro všechny. Zákon ale pracuje s omezeními, která mohou část žen z nevýhody do nevýhody poslat zcela legálně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí i schválená novela zákona o důchodovém pojištění počítají s tím, že od 1. ledna 2027 se péče o první dvě děti do tří let věku promítne do výpočtu nových důchodů přes ocenění za péči. To se přičte jako fiktivní příjem odvozený od všeobecného vyměřovacího základu, zjednodušeně od celostátní průměrné mzdy za daný rok.

Současně zákon ukládá, aby se při výpočtu porovnaly dvě varianty, a použila se ta výhodnější. U starobního důchodu se tedy má porovnat výpočet s vyloučenou dobou a výpočet s oceněním za péči. Dnešní systém funguje jinak. Péče o dítě do čtyř let je náhradní dobou pojištění a pro výši důchodu se zpravidla řeší jako vyloučená doba.

Laicky řečeno, roky s malým nebo nulovým příjmem se z průměru vyjmou, aby nesrazily výsledný důchod. K tomu dnes ještě u nově přiznaných starobních důchodů náleží výchovné 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. ČSSZ pro rok 2026 uvádí, že tato částka zůstává 500 korun za dítě.

Od roku 2027 ale už u prvních dvou dětí nepůjde automaticky o pevnou pětistovku. Zákon nově říká, že zvýšení za vychované dítě ve výši 500 korun měsíčně zůstane bez podmínek za třetí a každé další dítě. U prvních dvou dětí se má přiznat jen tehdy, pokud vyjde lépe varianta s vyloučenou dobou a s přičtením výchovného než varianta s oceněním za péči. Jinak řečeno, u prvních dvou dětí už nebude výchovné jistota, ale jen záložní řešení, když nový výpočet nevyjde lépe.

Výchovné a fiktivní vyměřovací základ nejsou totéž

Rozdíl je pro budoucí důchod zásadní. Výchovné je pevná měsíční částka k procentní výměře důchodu. Nezáleží na výši někdejší mzdy, jde o stejný bonus pro každého, kdo splní podmínky výchovy dítěte. Naproti tomu fiktivní vyměřovací základ neznamená samostatný příplatek. Je to způsob, jak se do osobního vyměřovacího základu dosadí dopočtený příjem za dobu péče. Výsledný efekt se pak projeví v samotném výpočtu penze.

Pro některé ženy může být nový model výhodnější, hlavně pokud měly nižší příjmy nebo se rychle vracely do práce. Ministerstvo práce opakovaně uvádí, že ocenění za péči vychází z průměrné mzdy a skutečné výdělky do tří let věku dítěte se k němu mohou přičítat, pokud je to pro pojištěnce výhodnější. Jenže to neznamená, že se nové zvýhodnění dostane automaticky každé matce dvou dětí.

Skrytá podmínka a rozhodné období a rok 1986

Největší háček je v tom, že zákon omezuje ocenění péče o první dvě děti jen na dobu, která spadá do rozhodného období pro výpočet osobního vyměřovacího základu. U starobních důchodů je rozhodné období standardně od roku 1986 do roku předcházejícího přiznání důchodu. Praktický překlad je jednoduchý.

Aby se péče o první nebo druhé dítě mohla promítnout přes fiktivní vyměřovací základ, musí aspoň část této péče do tří let věku dítěte zasahovat po 1. lednu 1986. Právě to je podmínka, která může část žen vyřadit. Typicky půjde o ženy, které měly první dvě děti dříve a celé období péče do tří let proběhlo ještě před rokem 1986.

Tyto děti se jim pro nový fiktivní vyměřovací základ u prvních dvou dětí nezohlední, protože neleží v rozhodném období. Zákon přitom zároveň počítá s tím, že u prvních dvou dětí už po roce 2027 nebude výchovné automatické. A tady vzniká problém, na který je potřeba upozornit.

Jinými slovy, žena může mít dvě vychované děti, ale pokud péče o ně do tří let proběhla celá před 1. lednem 1986, nové ocenění za péči se u nich neuplatní. Současně už nemusí dostat ani výchovné za první dvě děti, protože to se od roku 2027 u nových důchodů přesouvá do režimu porovnání s novým výpočtem. Tohle je přesně situace, která na první čtení ze zákona není vůbec zřejmá.

Proč jsou důležité první dvě děti a jejich pořadí

Zákon výslovně říká, že ocenění za péči do tří let věku dítěte se zohlední nejvýše u prvních dvou dětí, o které pojištěnec osobně pečoval v rozhodném období. Pořadí dětí se určuje podle začátku této doby péče. To je důležité hlavně v rodinách s více dětmi a také tam, kde se děti narodily v krátkých odstupech.

V praxi tedy nezáleží jen na tom, kolik dětí žena vychovala, ale i na tom, které dvě se pro účely nového ocenění považují za první. U třetího a dalšího dítěte je situace jednodušší, tam zákon ponechává zvýšení za vychované dítě 500 korun měsíčně. Pořadí vychovaných dětí naopak není rozhodné pro samotné výchovné, když už na něj nárok vznikne.

Rozhodné je ale pro to, které děti mohou spadnout do nového systému fiktivního základu. Modelově to může vypadat takto. Žena měla tři děti. První se narodilo v roce 1982, druhé v roce 1984 a třetí v roce 1988.

U prvních dvou dětí může být problém, pokud jejich péče do tří let proběhla převážně nebo úplně před rokem 1986. Třetí dítě ale spadá do jiné kategorie, protože za třetí a každé další dítě zákon zachovává výchovné 500 korun měsíčně. Právě proto mohou být ženy se třemi dětmi ve velmi odlišném postavení podle toho, kdy se které dítě narodilo.

Které ženy si mají dát pozor

Zvýšené riziko se týká hlavně žen, které půjdou do starobního důchodu až od roku 2027 a současně mají jedno nebo dvě děti narozené tak brzy, že péče do tří let věku skončila ještě před 1. lednem 1986. Může jít i o ženy s více dětmi, pokud právě jejich první dvě děti spadnou do této starší doby. U nich je potřeba zkontrolovat, zda se vůbec může uplatnit nový fiktivní vyměřovací základ a zda nezůstane jen výchovné za třetí a další dítě.

Naopak u žen, jejichž péče o první nebo druhé dítě zasahovala aspoň částečně po 1. lednu 1986, se nový mechanismus použít může. Typicky tedy stačí, aby dítě ještě po tomto datu nedosáhlo tří let. Právě proto je důležitý nejen rok narození dítěte, ale i přesné datum. Dítě narozené v roce 1983 může dopadnout jinak než dítě narozené v prosinci 1985.

Kdo se blíží důchodu a má děti narozené v první polovině 80. let nebo dříve, měl by si ověřit tři věci. Za prvé přesná data narození všech dětí. Za druhé, které dvě děti budou pro nový systém považovány za první dvě podle začátku péče v rozhodném období. A za třetí, zda péče o tyto děti do tří let věku zasahovala po 1. lednu 1986.

Vyplatí se také zkontrolovat evidenci dob pojištění a připravit si doklady k péči o dítě. ČSSZ dlouhodobě uvádí, že doba osobní péče o dítě do čtyř let se obvykle prokazuje až při žádosti o důchod rodným listem dítěte a čestným prohlášením o době a rozsahu péče. U spornějších případů může být právě správné doložení péče rozhodující.