Průměrná mzda roste, ale mnoho lidí žije pod průměrem. Nejvíc to ukazují uklízečky, kuchyně i zdravotnictví

Průměrná mzda v Česku vypadá na papíře vysoká, jenže běžná výplata mnoha zaměstnanců je výrazně nižší. Rozdíl mezi průměrem a mediánem ukazuje, proč se lidé často cítí bohatší jen ve statistice.

Průměrná mzda v Česku se přehoupla přes padesát tisíc korun, jenže pro velkou část zaměstnanců je to spíš vzdálené číslo než běžná realita. Stačí se podívat na uklízečky, pomocníky v kuchyni nebo některé pracovníky ve službách. Jejich výdělky zůstávají hluboko pod celorepublikovým průměrem, zatímco úzké skupiny specialistů, manažerů nebo řídících letového provozu statistiku výrazně vytahují nahoru.

Čísla za rok 2025 ukazují, že ve mzdové sféře, tedy hlavně ve firmách, dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda 52 239 Kč. Medián byl ale jen 43 241 Kč. To je podstatný rozdíl. Medián znamená prostřední hodnotu, tedy hranici, pod kterou bere polovina zaměstnanců méně a nad kterou druhá polovina bere více. Právě proto bývá pro běžného člověka často výstižnější než průměr.

Průměr není výplata typického zaměstnance

Průměrná mzda se počítá ze všech výdělků dohromady. Když má menší skupina lidí velmi vysoké příjmy, posune celé číslo nahoru. To ale neznamená, že takovou mzdu bere většina zaměstnanců. V roce 2025 byl rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem ve mzdové sféře 8 998 Kč. Jinými slovy, průměr vypadal skoro o devět tisíc lépe než prostřední výdělek.

Rozptyl výdělků je přitom velký. Podle dat ISPV pobíralo 80 procent zaměstnanců ve mzdové sféře hrubou mzdu v rozpětí 24 919 Kč až 85 087 Kč měsíčně. To dobře vysvětluje, proč se lidé při pohledu na průměrnou mzdu často diví. Jeden údaj totiž skrývá jak nízkopříjmové profese, tak špičkové manažery, specialisty a vysoce regulované odborné pozice.

Ve veřejném sektoru, kde se mluví o platech, byla situace mírně jiná. Průměrný hrubý měsíční plat za rok 2025 dosáhl 52 037 Kč a medián 48 064 Kč. Rozdíl mezi průměrem a mediánem je tam menší než ve firmách, protože platové tabulky a pravidla odměňování část extrémních rozdílů tlumí.

Uklízečky zůstávají hluboko pod průměrem

Největší odstup od průměrné mzdy je vidět u profesí, bez kterých by se každodenní provoz firem, škol, úřadů ani nemocnic neobešel. Uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech měli podle přehledů za rok 2025 průměrnou mzdu kolem 27 004 Kč hrubého. To je přibližně polovina průměru ve mzdové sféře.

Podobně nízko se držely i další pomocné práce. Pomocníci v kuchyni měli medián 22 815 Kč a průměr 24 847 Kč. U těchto pozic je zároveň menší prostor pro rychlý růst mzdy, protože jde často o práce s nízkou vyjednávací silou, směnným provozem, částečnými úvazky nebo vysokou konkurencí uchazečů.

Zajímavý je i rozdíl uvnitř samotného oboru. Uklízeči veřejných prostranství, čističi kanalizací a příbuzní pracovníci měli v roce 2025 průměr 33 745 Kč a medián 32 090 Kč. Je to více než u běžného úklidu v objektech, ale pořád výrazně pod celkovou průměrnou mzdou. Vyšší částka zde může souviset s náročností práce, venkovním provozem, riziky a méně atraktivními pracovními podmínkami.

Na opačném konci jsou profese, které táhnou průměr nahoru

Na vrcholu žebříčků stojí skupiny, které jsou početně malé, ale platově mimořádně silné. Řídící letového provozu měli v roce 2025 podle dat u přehledů CZ-ISCO průměrnou mzdu 275 012 Kč hrubého měsíčně a medián 289 559 Kč. Jde o profesi s vysokou odpovědností, náročným výběrem a omezeným počtem lidí, kteří ji mohou vykonávat.

Vysoko jsou také nejvyšší představitelé společností, manažeři v ICT, řídící pracovníci ve financích, primáři nebo lékaři specialisté. Například ve veřejném zdravotnictví dosáhl průměrný plat primářů v roce 2025 částky 194 414 Kč, u lékařů v chirurgických oborech 157 443 Kč a u praktických lékařů 99 836 Kč. Zdravotnictví tak dobře ukazuje, jak rozdílné mohou být výdělky i v jednom oboru. Vedle vysoce placených lékařů stojí pomocné profese, jejichž platy jsou několikanásobně nižší.

Vedle skutečně zjištěné mzdy existuje také průměrná mzda používaná pro různé výpočty v daních, pojistném, důchodech nebo dávkových systémech. Pro rok 2026 činí tento dopředný odhad 48 967 Kč měsíčně. Lidé si ho často pletou s tím, kolik zaměstnanci reálně berou. Ve skutečnosti jde hlavně o technickou hodnotu, od které se odvíjejí některé limity a výpočty.

V praxi to může mít dopad například na vyšší příjmové hranice, odvody nebo parametry některých systémů. Pro běžného zaměstnance je ale pořád nejdůležitější hrubá mzda sjednaná v pracovní smlouvě, osobní ohodnocení, prémie, příplatky a skutečný počet odpracovaných hodin. Dva lidé se stejnou základní mzdou tak mohou mít na výplatní pásce odlišnou částku.

Na co si dát pozor při porovnávání výplat

• Sledujte, zda se mluví o hrubé, nebo čisté mzdě. Většina statistik uvádí hrubé částky před odvody a daní.
• Rozlišujte mzdu a plat. Mzda se týká hlavně firem, plat zaměstnanců veřejného sektoru.
• Nesrovnávejte jen průměr. Pro běžnou představu o výdělcích je často lepší medián.
• Dívejte se na konkrétní profesi, kraj a úvazek. Celostátní průměr může realitu konkrétního zaměstnance výrazně zkreslit.

Průměrná mzda tedy není slib, že na ni běžný zaměstnanec automaticky dosáhne. Je to užitečný ukazatel vývoje ekonomiky, ale zároveň číslo, které bez kontextu snadno mate. Pro rodinný rozpočet je důležitější vlastní čistý příjem, stabilita práce, náklady na bydlení a možnost mzdu v čase vyjednávat. A právě u nízkopříjmových profesí je vidět, že růst průměru sám o sobě nestačí, pokud se nepromítne i do výplat lidí, kteří zajišťují každodenní provoz celé země.