Úřad práce může od května vyplatit přes 221 tisíc korun. Na tuto pomoc ale nedosáhne každý

Praktický návod pro zaměstnance firem v problémech. Kdo může žádat Úřad práce o nevyplacenou mzdu, jaký je aktuální limit, za kolik měsíců lze peníze dostat a na jaké podmínky a lhůty si dát největší pozor. Redakce ByznysTrendy zjistila, že mnoho zaměstnanců netuší, na co má ve skutečnosti nárok.

Úřad práce umí zaměstnancům zkrachovalých nebo padajících firem vyplatit část dlužné mzdy, náhrad i odstupného. Nejde ale o peníze pro každého, komu zaměstnavatel poslal výplatu pozdě nebo vůbec. Rozhodují přesná pravidla, insolvenční stav firmy i lhůta pro podání žádosti, kterou není radno prošvihnout.

Na první pohled to vypadá lákavě. Když firma přestane vyplácet mzdy, může nastoupit stát a část peněz zaměstnancům doplatit. V praxi je ale potřeba splnit několik podmínek najednou. A právě tady lidé často chybují. Nestačí, že zaměstnavatel dluží. Musí jít o platební neschopnost ve smyslu zákona a zaměstnanec musí stihnout podat žádost včas.

O peníze může požádat kdokoliv

Pomoc je určená lidem, kterým zaměstnavatel nevyplatil splatné mzdové nároky a současně je už v platební neschopnosti podle zákona. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že se to týká zaměstnanců v pracovním poměru, ale také lidí pracujících na dohodu o pracovní činnosti a za určitých podmínek i na dohodu o provedení práce.

Nejde tedy jen o klasický pracovní poměr, ale ani tady neplatí, že by nárok vznikal automaticky každému, kdo pro firmu něco dělal. Zjednodušeně řečeno, stát neřeší běžné zpoždění výplaty o pár dnů. Nárok se otevírá až ve chvíli, kdy je u zaměstnavatele vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo kdy soud oznámí zahájení insolvenčního řízení.

Teprve od následujícího dne se zaměstnavatel považuje za platebně neschopného pro účely této pomoci. Právě to je první háček. Pokud firma sice neplatí, ale insolvence ani moratorium zatím zveřejněné nejsou, Úřad práce peníze nevyplatí. Zaměstnanec pak musí čekat na další vývoj, případně svou pohledávku vymáhat jinou cestou.

Kolik může Úřad práce vyplatit

Pro období od 1. května 2025 do 30. dubna 2026 je rozhodná částka 46 165 korun. Zákon zároveň říká, že za jeden měsíc nelze vyplatit víc než jedenapůlnásobek této částky. To vychází na 69 247,50 koruny za měsíc. Protože lze uplatnit nejvýš tři měsíce, maximální součet dosahuje 207 742,50 koruny.

Částka tedy není přes 221 tisíc korun, ale v současném období zhruba 208 tisíc korun. Vyšší suma by platila jen v jiném období, pokud by ministerstvo rozhodnou částku znovu zvýšilo. Vždy proto záleží na tom, jaká částka je účinná v den vyhlášení moratoria nebo v den oznámení zahájení insolvenčního řízení, nikoli v den, kdy zaměstnanec podává žádost.

Do mzdových nároků se podle Úřadu práce počítá nejen samotná mzda nebo plat, ale také jejich náhrady a odstupné. U dohod jde o odměnu a případně její náhradu. Důležité je, že musí jít o splatné a nevyplacené peníze.

Úřad práce neproplácí libovolně dlouhé období. Zaměstnanec může žádat nejvýš za tři kalendářní měsíce z takzvaného rozhodného období. To je širší okruh sedmi měsíců. Patří do něj měsíc, v němž bylo vyhlášeno moratorium nebo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, tři měsíce před ním a tři měsíce po něm.

Prakticky to znamená, že zaměstnanec si může vybrat ty tři měsíce z tohoto období, které jsou pro něj nejvýhodnější. Když firma dluží například mzdu za leden, únor, březen a duben, ale do rozhodného období se vejdou jen některé z nich, je potřeba zvolit správnou kombinaci.

Odstupné nebo náhrada mzdy se přitom neberou jako samostatný čtvrtý nárok. Započítávají se do měsíce, ve kterém jsou splatné. Typická situace vypadá takto: zaměstnanec má hrubou mzdu 38 tisíc korun a firma mu nezaplatila tři výplaty. Pokud všechny tři měsíce spadají do rozhodného období a jsou splatné, může žádat o celých 114 tisíc korun. Kdyby ale měl hrubou mzdu 90 tisíc korun, nedostane za každý měsíc vše. Narazí na zákonný strop 69 247,50 koruny měsíčně.

5 měsíců a 15 dnů

Na podání není nekonečně mnoho času. Žádost je nutné podat nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů ode dne, kdy bylo vyhlášeno moratorium nebo oznámeno zahájení insolvenčního řízení. Kdo termín propásne, o možnost výplaty od Úřadu práce přijde.

To je druhý velký háček. Řada lidí čeká, jak dopadne insolvence, zda firma něco doplatí sama nebo co udělá insolvenční správce. Jenže zákonná lhůta mezitím běží. Právo vymáhat dlužnou mzdu u soudu nebo v insolvenci tím sice nezaniká, ale nárok na výplatu podle zákona o ochraně zaměstnanců zaniknout může.

Zaměstnanec může žádost podat na kterémkoli pracovišti Úřadu práce. Podání musí být písemné. Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučuje použít formuláře Žádost o uspokojení mzdových nároků a Doložení mzdových nároků zaměstnance.

• Nejprve je dobré ověřit, zda už byl u zaměstnavatele zveřejněn insolvenční návrh nebo moratorium a zda Úřad práce firmu zařadil mezi zaměstnavatele, u nichž lze nároky uplatnit.

• Pak je potřeba sepsat, za které konkrétní měsíce zaměstnanec peníze požaduje, a zkontrolovat, že spadají do rozhodného období.
• K žádosti je nutné doložit, že pracovní poměr nebo dohoda skutečně trvaly. Hodí se pracovní smlouva, dohoda, výplatní pásky, mzdový výměr, zápočtový list nebo další dokumenty, které pomohou prokázat výši nároku.
• Vyplatí se připojit i podklady, z nichž je vidět, že mzda nepřišla. Třeba výpis z účtu nebo komunikaci se zaměstnavatelem.

Na co si dát největší pozor

Častý omyl je představa, že Úřad práce doplatí automaticky všechno, co firma dluží. Nedoplatí. Zaprvé musí jít o správný typ pracovního vztahu a o zákonem uznanou platební neschopnost zaměstnavatele. Zadruhé existuje strop na jeden měsíc i na celou žádost. A za třetí lze uplatnit jen tři měsíce z rozhodného období.

Další problém nastává, když zaměstnavatel nebo insolvenční správce nepředloží seznam dlužných mezd. Podle Úřadu práce pak může být zaměstnanci přiznána jen částka ve výši minimální mzdy, pokud sám nepředloží doklady, které prokážou, že mu mzda za uplatněné měsíce skutečně nebyla vyplacena. Bez papírů tak může člověk přijít o značnou část peněz.

Pozor je potřeba dát i na to, že ne každý člověk pracující pro firmu je automaticky chráněný tímto režimem. Rozhoduje konkrétní smlouva a splnění zákonných podmínek. U dohod je proto dobré nic neodkládat a situaci si na Úřadu práce ověřit hned.

Kdo pracuje ve firmě, která přestala vyplácet mzdy a míří do insolvence, neměl by čekat se založenýma rukama. Jakmile se objeví zahájení insolvenčního řízení nebo moratorium, je rozumné hned zkontrolovat lhůtu, připravit podklady a podat žádost. V současném období lze od Úřadu práce získat nejvýš 207 742,50 koruny za tři měsíce, ale jen při splnění všech pravidel.