Úřad práce rozdává až 50 tisíc i zaměstnaným. Češi o téhle možnosti často vůbec nevědí

Málokdo to ví, ale příspěvek na rekvalifikaci od Úřadu práce není vyhrazený jen pro nezaměstnané. Na vybraný kurz může dosáhnout i člověk, který normálně chodí do práce, pokud splní podmínky a úřad uzná, že mu vzdělávání skutečně pomůže k lepšímu uplatnění.

V praxi tak může stát zaplatit až 50 tisíc korun za rekvalifikaci i zaměstnanému člověku. Jenže automatický nárok na peníze neexistuje a při schvalování záleží na tom, jak dobře žadatel vysvětlí, proč mu kurz dává smysl. Nejčastější omyl je jednoduchý.

Řada lidí si myslí, že Úřad práce řeší rekvalifikace jen tehdy, když už člověk o práci přišel. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí i informací Úřadu práce to ale funguje šířeji. O úhradu zvolené rekvalifikace může žádat nejen uchazeč o zaměstnání, tedy člověk bez práce vedený v evidenci, ale také zájemce o zaměstnání. A tím může být i zaměstnaný člověk, který si chce zvýšit šanci na trhu práce.

Kdo může žádat, i když normálně pracuje

Právě status zájemce o zaměstnání je pro zaměstnané klíčový. Nejde o to, že by museli dát výpověď nebo se hlásit o podporu. Stačí, aby se zaevidovali u Úřadu práce jako zájemci o zaměstnání. Tato evidence slouží lidem, kteří práci mají, případně si ji chtějí změnit, doplnit kvalifikaci nebo se na trhu práce posunout jinam.

Na webu Jsem v kurzu ministerstvo výslovně uvádí, že pro finanční podporu na vzdělávání musí být člověk vedený v evidenci Úřadu práce buď jako uchazeč, nebo právě jako zájemce o zaměstnání. Pokud v evidenci ještě není, systém ho při podání přihlášky vyzve, aby žádost o zařazení podal rovnou.

To je dobrá zpráva třeba pro zaměstnance, kterým v oboru ubývá práce, pro lidi po rodičovské, kteří se chtějí vrátit jinam než na původní pozici, nebo pro ty, kdo cítí, že jejich současná kvalifikace přestává stačit. Typicky může jít o administrativní pracovnici, která se chce přeškolit na mzdové účetnictví, skladníka mířícího do logistiky, nebo člověka z obchodu, který chce přejít do online marketingu či základní datové analytiky.

U rekvalifikačních kurzů může Úřad práce podle ministerstva uhradit až celou cenu kurzu. Současně platí limit nejvýše 50 tisíc korun za poslední tři roky na zvolené rekvalifikace. Neznamená to ale, že každý automaticky dostane plných 50 tisíc. Záleží na ceně konkrétního kurzu a hlavně na tom, jestli úřad žádost schválí.

Kolik může Úřad práce zaplatit

Prakticky to vypadá tak, že když si člověk vybere kurz za 18 tisíc korun a projde schválením, může mu Úřad práce uhradit celou částku. Když zvolí dražší rekvalifikaci třeba za 52 tisíc, narazí už na tříletý strop a zbytek by musel doplatit sám, pokud by vůbec kurz za těchto podmínek dával smysl a byl schválen.

Nejjednodušší cesta vede přes databázi na webu Jsem v kurzu. Tam si žadatel vybere rekvalifikační kurz a podá žádost online. Pokud ještě není vedený v evidenci Úřadu práce, systém ho navede i k podání žádosti o zařazení mezi uchazeče nebo zájemce o zaměstnání.

Důležitý termín je nejpozději 30 dnů před zahájením kurzu. Právě do té doby je podle Úřadu práce možné podat žádost o uhrazení zvolené rekvalifikace v databázi. Kdo to nechá na poslední chvíli, může narazit už jen na formální problém a kurz nestihne. K žádosti je potřeba doložit také cenu kurzu. U klasické zvolené rekvalifikace se používá formulář Zájem o zvolenou rekvalifikaci a potvrzení rekvalifikačního zařízení o ceně.

U kurzů z databáze je část procesu zjednodušená právě přes online systém, ale logika zůstává stejná. Úřad musí vědět, co chce člověk studovat, kolik to stojí a proč to má smysl. Notifikace o průběhu žádosti pak chodí e mailem a žadatel je najde i ve svém účtu v sekci moje kurzy. Pokud si podání rozmyslí, může přihlášku zrušit, a to nejpozději 24 hodin před zahájením rekvalifikace.

Na čem schválení skutečně stojí

Tady bývá největší kámen úrazu. Na úhradu rekvalifikace nevzniká automatický nárok. Úřad práce posuzuje, jestli vybraný kurz konkrétnímu člověku opravdu pomůže k lepšímu uplatnění na trhu práce. Generální ředitelství Úřadu práce v odpovědi podle zákona o svobodném přístupu k informacím uvedlo, že odborná komise hodnotí přínos rekvalifikace pro uplatnění žadatele, její vhodnost s ohledem na zdravotní stav, dosavadní kvalifikaci, schopnosti, pracovní zkušenosti i hospodárné využití veřejných peněz.

Jinými slovy, nestačí říct, že se někomu kurz líbí. Je potřeba přesvědčivě vysvětlit, proč právě tento kurz dává smysl pro další práci. Silnější bývá žádost, když na sebe navazuje dosavadní praxe a nový směr. Například účetní, která si chce doplnit mzdové účetnictví nebo daňovou evidenci, bude působit přesvědčivěji než člověk bez jakékoli návaznosti, který si vybere drahý kurz v úplně jiném oboru bez rozumného zdůvodnění.

Roli může hrát i regionální trh práce. Pokud je v okolí poptávka po konkrétní profesi a kurz na ni připravuje, šance na schválení obvykle roste. Naopak problém mohou mít kurzy, u nichž je pracovní využití nejasné, jsou příliš obecné, nebo působí spíš jako zájmové vzdělávání než skutečná rekvalifikace.

Jaké kurzy dávají největší smysl

Nejlépe obvykle vycházejí kurzy, které vedou ke konkrétní a uplatnitelné dovednosti. V praxi jde často o účetnictví, mzdy, personalistiku, IT základy, správu sítí, programování, datovou analytiku, digitální marketing, logistiku, sociální služby, řemeslné obory nebo kvalifikace potřebné ve výrobě a technických profesích. Smysl mají i kurzy pro lidi, kteří se chtějí vrátit na trh práce po delší pauze a potřebují si doplnit digitální nebo administrativní dovednosti.

Dobré vodítko je jednoduché. Čím konkrétněji lze po absolvování kurzu popsat budoucí pracovní využití, tím lépe. Pokud někdo napíše, že si chce rozšířit obzory, je to málo. Když ale vysvětlí, že dnes pracuje v administrativě, v regionu jsou volná místa na juniorní mzdové účetní a kurz mu doplní přesně chybějící kvalifikaci, zní to úplně jinak.

Ale jsou věci, na co si dávat pozor. První riziko je čas. Žádost musí jít podat včas, tedy alespoň 30 dnů před startem. Druhé riziko je špatně zvolený kurz. Pokud neodpovídá dosavadnímu profilu žadatele nebo není jasné pracovní uplatnění, úřad ho nemusí schválit. Třetí problém bývá v tom, že lidé podcení vlastní odůvodnění a do žádosti napíšou jen pár obecných vět.

Pozor je potřeba dát i na samotné studium. Rekvalifikace probíhá na základě dohody s Úřadem práce a účastník má povinnost kurz nastoupit, plnit stanovené povinnosti, dodržovat pravidla vzdělávacího zařízení a dokončit závěrečné ověření znalostí. Pokud by člověk bez vážného důvodu kurz nedokončil, může po něm úřad chtít náklady uhradit. Od ledna 2026 navíc platí i nová oznamovací povinnost rekvalifikačních zařízení vůči Úřadu práce, která se týká nástupu i docházky účastníků zvolených rekvalifikací z řad uchazečů a zájemců o zaměstnání.