Na daňovém přiznání záleží víc, než si myslíte. Dejte pozor na tyto časté chyby, za které hrozí vysoké pokuty
Elektronické daňové přiznání dnes podává většina lidí, kterých se tato povinnost týká. Čas sice ještě zbývá, jenže právě poslední týdny před termínem bývají obdobím, kdy se opakují stejné omyly. Stačí drobná nepozornost, špatně zvolený formulář nebo chybějící příloha a z běžného podání se může stát zdlouhavý problém s nepříjemnými následky.
Na podání daňového přiznání v elektronické formě mají poplatníci letos čas do 4. května 2026. Přestože jde pro mnoho lidí už o rutinní záležitost, každoročně se objevují stejné chyby, které mohou celý proces zkomplikovat, prodloužit nebo dokonce vést k dodatečnému doměření daně. Podle odborníků přitom nejde ve většině případů o složité výkladové spory, ale o přehlédnuté detaily a nedostatečnou znalost pravidel.
Jak upozornil partner poradenské společnosti V4 Group Michal Jelínek, při placení daně se vyplácí všechno prověřit raději dvakrát. Zkušenosti podle něj ukazují, že velká část pochybení vzniká prostou nepozorností nebo tím, že si lidé neohlídají aktuální předpisy. Připomněl také, že daňové přiznání není pouhá administrativa, ale právně závazný úkon s přesně danými náležitostmi i důsledky.
Jedním z míst, kde lidé chybují hned na začátku, je záhlaví formuláře. Problém bývá ve špatném určení místně příslušného finančního úřadu, který se u fyzických osob řídí trvalým nebo hlášeným bydlištěm. Potíže vznikají také při označení typu podání. Jiný režim má řádné přiznání, jiný opravné, které se podává ještě v běžné lhůtě, a jiný dodatečné, které přichází na řadu až po jejím uplynutí.
Praktické je vyplnit také telefon a e mail, protože finanční úřad může v případě nejasností reagovat rychleji a předejít zbytečným průtahům. Častým nedostatkem je podle odborníků i to, že poplatníci neuvedou všechny zdanitelné příjmy, s výjimkou těch, které už podléhají srážkové dani. Typickou situací je souběh zaměstnání a podnikání.
Právě zde si část lidí neuvědomí, že zálohy sražené zaměstnavatelem nepředstavují konečné vypořádání, ale jen průběžně odvedené částky, které je třeba v přiznání zúčtovat, pokud povinnost podat přiznání vznikla. Stejný princip se týká také příjmů z nájmu, kapitálového majetku nebo dalších zdanitelných příjmů.
Pozornost je nutné věnovat i příjmům, které jsou od daně osvobozené. Od roku 2015 totiž platí povinnost oznámit i tyto příjmy, pokud přesáhnou 5 milionů korun. Výjimkou jsou situace, kdy si správce daně může potřebné údaje ověřit z veřejných rejstříků, například z katastru nemovitostí. Povinnost oznámení se ale běžně týká třeba příjmů z prodeje cenných papírů nebo podílů ve společnostech.
Za zbytečné chyby hrozí vysoké pokuty
Kdo oznámení nepodá včas, tedy ve lhůtě pro daňové přiznání, musí počítat se sankcí, která může činit až 15 % z neoznámené částky. Velmi často se chybuje i u slev a odpočtů. Michal Jelínek upozornil, že pravidelně narážejí na nesprávné uplatnění slevy na manžela či manželku a také daňového zvýhodnění na dítě.
U slevy na manžela nebo manželku je nutné pečlivě hlídat limit vlastních příjmů druhého z manželů, který činí 68 000 korun ročně. Do této částky se přitom nezapočítávají jen příjmy ze zaměstnání nebo podnikání, ale také nemocenské dávky, důchody či podpora v nezaměstnanosti. Navíc od roku 2024 platí i další podmínka, a sice společná domácnost s dítětem mladším 3 let.
Samostatnou kapitolou jsou chyby při elektronickém podání. Pokud někdo odesílá přiznání přes datovou schránku, musí ho podat výhradně ve formátu XML. Odeslaný formulář v PDF se za platné elektronické podání nepovažuje. Podle odborníků dává největší jistotu využití oficiálního portálu Finanční správy, který poplatníka vede správným postupem a snižuje riziko formálních nedostatků.
Jestliže přiznání podává daňový poradce, je nutné doručit správci daně podepsanou plnou moc. Nemusí být úředně ověřená, bez jejího doložení ale nebude podání považováno za řádné. I to je detail, který řada lidí podcení, a následně se dostává do zbytečných komplikací.
Zapomínat by se nemělo ani na situaci, kdy z přiznání vyjde přeplatek na dani. V takovém případě odborníci doporučují současně podat také žádost o jeho vrácení. Ta se přikládá jako samostatná příloha a poplatník v ní musí uvést způsob výplaty, například převod na bankovní účet nebo zaslání prostřednictvím poštovní poukázky. Právě podobné drobnosti často rozhodují o tom, zda vše proběhne hladce, nebo se celý proces zbytečně protáhne.