Důchod v zahraničí je jednodušší. Někteří senioři už potvrzení o žití neposílají každý měsíc

Čeští důchodci žijící v zahraničí mají od roku 2026 jednodušší pravidla pro výplatu penze. Největší změna se týká potvrzení o žití, které se už v řadě případů neposílá tak často jako dříve.

Stěhování do ciziny neznamená, že člověk přijde o český důchod. Senioři ale musí počítat s pravidly, která se liší podle země, kde žijí. Od ledna 2026 se jedna z nejvíce hlídaných povinností výrazně zmírnila. Potvrzení o žití už nemusí někteří penzisté posílat tak často a lidé žijící na Slovensku ho v běžném režimu vůbec nedokládají.

České důchody do zahraničí nejsou okrajová záležitost. Česká správa sociálního zabezpečení loni posílala penze do 97 zemí světa a šlo o více než 111 tisíc důchodů. Proti předchozímu roku přibyly zhruba tři tisíce českých důchodců žijících mimo republiku. Nejčastější destinací zůstává Slovensko.

Český důchod lze pobírat i mimo republiku

Kdo má v Česku přiznaný starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchod, o nárok samotným odchodem do zahraničí nepřichází. Výplatu důchodu do ciziny zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení prostřednictvím České národní banky. ČSSZ zadává příkaz ve výši, která byla člověku přiznána rozhodnutím a následně případně navýšena valorizacemi.

V praxi ale může na účet dorazit jiná částka, než jakou důchodce vidí v českém rozhodnutí. Rozdíl může způsobit kurz měny a také poplatky bank v zahraničí. Právě na to by si měli dát pozor lidé, kteří si nechávají penzi posílat na účet vedený mimo Českou republiku.

Pro nastavení výplaty na účet je potřeba vyplnit, podepsat a doručit ČSSZ příslušný tiskopis s názvem Žádost osoby žijící mimo území České republiky o výplatu českého důchodu poukazem na účet. Bez správně vyřízené žádosti se výplata do zahraničí nemusí rozběhnout tak, jak si senior představuje.

Kam může důchod chodit

Český důchod lze při pobytu v zahraničí posílat několika způsoby. Základní možností je účet samotného důchodce, případně účet jeho manžela nebo manželky u banky v zahraničí. Druhou variantou je účet v České republice, opět buď vlastní, nebo účet manžela či manželky, a výplata probíhá v českých korunách.

Zvláštní možností zůstává mezinárodní poštovní poukázka na adresu v Polsku, a to v polské měně. Naopak výplata prostřednictvím bankovního šeku od roku 2026 skončila. Pro většinu lidí to znamená, že prakticky musí počítat s převodem na bankovní účet.

Potvrzení o žití je úředně ověřený formulář, kterým důchodce žijící v zahraničí dokládá, že je stále naživu a má mu být česká penze dál vyplácena. Právě tento dokument byl pro mnoho seniorů nepříjemnou administrativní povinností, protože bez něj mohla být výplata důchodu zadržena.

Dřívější systém byl pro některé penzisty méně pohodlný. Důchodce posílal potvrzení z vlastního podnětu a v intervalu, který si zvolil. Mohlo jít například o čtvrtletí nebo pololetí, nejméně však jednou ročně. Důchod se pak vyplácel zpětně podle toho, kdy bylo potvrzení doloženo. Pokud tedy senior poslal potvrzení například po třech měsících, dostal peníze zpětně za předchozí období.

Od ledna 2026 se pravidla změnila. Největší úleva se týká občanů České republiky žijících na Slovensku. Ti už mají nově stejný režim jako lidé bydlící v Česku. Důvodem je elektronické sdílení údajů mezi českou a slovenskou správou sociálního zabezpečení. V běžné situaci tak nemusí potvrzení o žití posílat.

V EU stačí potvrzení dvakrát ročně

Mírnější režim se vztahuje také na většinu dalších českých důchodců v zahraničí. Pokud člověk bydlí v jiném členském státě Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Švýcarsku nebo ve Spojeném království, bude ČSSZ potvrzení o žití s úředně ověřeným vlastnoručním podpisem požadovat dvakrát ročně, vždy v červnu a prosinci. Stejné pravidlo platí také pro státy, se kterými má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení.

Podstatná je i změna ve výplatě. Důchody už se v těchto případech nevyplácejí podle toho, kdy senior potvrzení pošle, ale mají chodit měsíčně v pravidelných splátkách za kalendářní měsíc. Pro domácí rozpočet penzisty je to praktičtější, protože nemusí čekat na větší zpětnou platbu po několika měsících.

Pozor ale na termíny. Pokud důchodce potvrzení v nově stanoveném termínu nedoručí, ČSSZ výplatu od následujícího měsíce pozastaví. Peníze začne znovu vyplácet až poté, co potvrzení obdrží. Nejde tedy o formalitu, kterou lze bez následků odkládat. Senioři žijící v zemích mimo Evropskou unii a mimo státy se smlouvou o sociálním zabezpečení se dál řídí dosavadními pravidly. Pro ně se systém potvrzení o žití nemění.

Pobyt v cizině má i další povinnosti

Samotný důchod je jen jedna část celé věci. Kdo se rozhodne v zahraničí skutečně žít, musí respektovat i pravidla dané země. V Evropské unii obecně platí, že během prvních tří měsíců není nutné žádat o doklad o pobytu. Po uplynutí této doby ale většina států vyžaduje ohlášení pobytu, typicky na městském úřadu nebo na policii.

Úřady mohou při registraci požadovat doklad o zdravotním pojištění v dané zemi a také prokázání dostatečných finančních prostředků na pokrytí životních nákladů. Kdo podmínky nesplní, může být vyzván k opuštění země. V krajních případech může dojít i k vyhoštění.

Potvrzení o žití lze ČSSZ doručit poštou, elektronicky na adresu podatelny nebo prostřednictvím datové schránky. U listinného podání je potřeba úředně ověřený vlastnoruční podpis. Při elektronickém podání musí být dokument opatřen kvalifikovaným elektronickým podpisem podle pravidel eIDAS.

Nejčastější chyba je spoléhat na to, že úřad si vše dohledá sám. To platí pouze tam, kde to nová pravidla skutečně umožňují, například u lidí žijících na Slovensku. Ostatní senioři by si měli hlídat, do jaké kategorie jejich země pobytu patří, a hlavně si poznamenat červnový a prosincový termín. Zpožděný formulář totiž může znamenat dočasné zastavení výplaty penze.