Nové důchodové bonusy od 80 let budí nevoli. Část seniorů se ptá, zda se jich vůbec dožije

Připravované změny důchodů mají od roku 2027 zvýhodnit nejstarší seniory a pracující důchodce. Jenže právě věková hranice 80 let a neplošné přidávání vyvolaly ostré reakce.

Nové důchodové bonusy měly ukázat, že stát myslí na seniory ve vyšším věku. Jenže u části veřejnosti vyvolaly přesně opačný pocit. Lidé se ptají, proč má první citelnější přilepšení přijít až od 80 let, proč se netýká všech penzistů a co bude s těmi, kteří celý život pracovali v těžkých profesích nebo už kvůli zdraví pracovat nemohou.

Připravované úpravy důchodů počítají s tím, že od roku 2027 se má do výše penze výrazněji promítnout věk. Vedle běžné valorizace mají přibýt další částky pro seniory, kteří dosáhnou vysokého věku. První bonus má přijít v 80 letech a má činit 500 korun měsíčně. Další zvýšení o 500 korun má následovat v 85, 90 a 95 letech. Ve 100 letech má jít o navýšení o 1 000 korun.

Prakticky to znamená, že například senior ve věku 85 let by měl díky věkovým bonusům dostávat o 1 000 korun měsíčně více než penzista, který na hranici 80 let ještě nedosáhl. Právě tento rozdíl je jedním z důvodů, proč návrh vyvolal tolik emocí. Pro mladší důchodce se totiž nic podobného nechystá a zůstali by jen u běžné každoroční valorizace.

Největší spor je o hranici 80 let

Debata se rychle stočila k otázce, kolik lidí se vůbec věku 80 let dožije v takovém zdraví, aby pro ně bonus představoval skutečnou pomoc. V diskusi pod příspěvkem na sociálních sítích zaznívala ironie i otevřené rozhořčení. Někteří čtenáři upozorňovali, že slibované přidání může pro řadu seniorů přijít pozdě, jiní ho označovali za nespravedlivé vůči penzistům, kteří důchod pobírají už nyní, ale na novou hranici nedosáhnou.

Jarka Dočkalová reagovala s nadsázkou, že se může těšit na vyšší důchod až ve stovce. Ludvík Jung kritizoval, že pokud stát přidává, mělo by se to podle něj týkat všech důchodců. Podobně Zdeněk Procházka poukázal na to, že by bylo dobré říci i to, kolik seniorů se osmdesátky skutečně dožije. Rudolf Salay zase spojil věkovou hranici s obavou, že budoucí penzisté budou mít nižší důchody a pracující senioři navýšení téměř nepocítí.

Podstatné je, že lidé návrh nevnímají jen jako technickou změnu výpočtu. Pro mnoho seniorů je důchod hlavní příjem domácnosti a každá úprava se okamžitě poměřuje s cenami, zdravotním stavem i tím, kolik let člověk strávil v práci. Pokud se pomoc naváže až na velmi vysoký věk, část penzistů má pocit, že se jich stát fakticky netýká.

Pracující důchodci mají získat další výhodu

Druhou významnou změnou má být zvýhodnění lidí, kteří už mají přiznaný starobní důchod, ale dál pracují. Jejich penze se má navyšovat o 1,5 procenta procentní výměry za každý odpracovaný rok. Pokud člověk odpracuje jen část roku, zvýšení se má započítat poměrně za polovinu roku.

Ani tato změna ale nemá dopadnout okamžitě. Počítat se má práce až od září 2026 a první navýšení se má projevit v roce 2028. Zároveň má zůstat zachovaná sleva na sociálním pojištění ve výši 6,5 procenta, která pracujícím důchodcům zvyšuje čistý příjem.

Tady se do diskuse promítlo hlavně zdraví a typ práce. Část lidí upozorňuje, že pracovat v penzi není pro každého reálná možnost. Eduard Konieczny připomněl rozdíl mezi lidmi z kancelářských profesí a těmi, kteří celý život strávili v těžké manuální práci, například v regionech s doly a průmyslem. Otakar Parik zase upozornil na seniory, kteří jsou nemocní a pracovat jednoduše nemohou.

V praxi tak může vzniknout rozdíl mezi dvěma lidmi se stejným původním důchodem. Ten, kdo je starší a zároveň zvládne dál pracovat, si může polepšit více. Senior mladší 80 let, který už nepracuje, zůstane jen u běžné valorizace. Neznamená to, že by se mu důchod snížil, poroste ale pomaleji než u lidí, na které nové bonusy dosáhnou.

Koho se změny téměř nedotknou

Nejmenší dopad budou mít nové bonusy pravděpodobně na tři skupiny. Jde o důchodce mladší 80 let, penzisty, kteří už nepracují, a také o část lidí s nižší penzí, u nichž se zvýšení navázané na procentní výměru nemusí projevit tak výrazně jako u vyšších důchodů.

Modelově si lze představit člověka kolem 75 let, který je už několik let v důchodu a kvůli zdraví nebo péči o domácnost nepracuje. Takový penzista by podle popsaných pravidel nezískal věkový bonus ani zvýšení za práci v důchodu. Jeho penze by se dál upravovala jen standardní valorizací.

Častým omylem může být představa, že nové bonusy znamenají plošné přidání pro všechny seniory. Tak to podle připravovaných pravidel nevypadá. Rozhodující má být konkrétní věk, pracovní aktivita po přiznání starobního důchodu a u pracujících seniorů také to, kdy bude práce započítána.

Co by si měli senioři hlídat

Zatím jde o připravované změny, proto je rozumné sledovat jejich finální podobu. Senioři by si měli všímat hlavně toho, zda dosáhnou na věkový bonus, zda v důchodu pracují i po rozhodném datu a jak se bude navýšení počítat v jejich konkrétní situaci. U peněz z důchodu se nevyplatí spoléhat na zkratky z diskusí, protože rozdíl může udělat i několik měsíců práce nebo samotný věk.

Reakce veřejnosti ukazují, že důchodové změny nejsou jen otázkou tabulek. Dotýkají se pocitu spravedlnosti. Pokud stát nastaví bonus až od 80 let a další výhodu naváže na práci v penzi, část seniorů to bude brát jako motivaci, jiná část jako pravidlo, na které kvůli zdraví, věku nebo celoživotní profesi nikdy nedosáhne.