Státním zaměstnancům porostou platy. Od dubna si vybrané profese přilepší i o několik tisíc korun měsíčně

Stát potvrdil, že stovkám tisíc lidí ve veřejném sektoru přidá na výplatní pásce. Od dubna 2026 si polepší úředníci, pracovníci škol, zdravotnictví, sociálních služeb i kultury, často o částky v řádu tisíců měsíčně.

Od 1. dubna 2026 vstoupí v platnost dohoda vlády s odbory, která se promítne do platů zhruba 380 000 zaměstnanců placených z veřejných peněz. Stát tím reaguje na dlouhodobý propad reálných příjmů lidí ve veřejné sféře, kterým v posledních letech zdražily nájmy, energie i potraviny rychleji než rostly výplaty.

V některých profesích začali zaměstnanci odcházet k soukromým firmám, kde dostanou za stejnou práci víc, a stát se nyní snaží tento odliv zastavit. Zvýšení platů se proto nejvýrazněji zaměří na profese, které patří mezi nejhůře ohodnocené, ale bez nich se školy, nemocnice ani kulturní instituce jednoduše neobejdou.

Nepedagogičtí pracovníci dostanou přidánou

Zdaleka ne všichni si ale přilepší stejně, částky se budou lišit podle oboru i zařazení.​ Největší procentuální skok čeká nepedagogické pracovníky ve školství a zaměstnance v kultuře. Základní tarifní plat se jim má zvednout o 9 %, k tomu má přibýt ještě další 1 % v nenárokové složce formou odměn. Jde o skupiny, které jsou dlouhodobě podhodnocené a často balancují těsně nad minimální mzdou.

Ve školách mezi ně patří mimo jiné kuchařky, školníci, uklízečky i administrativní pracovníci, bez kterých by provoz rozhodně nefungoval. Ve zdravotnictví se počítá s jiným tempem růstu. Zdravotní sestry, ošetřovatelé a další nelékařský personál si mají přijít přibližně na 6 % navíc, přičemž většina této částky půjde přímo do tarifů a menší díl do osobního ohodnocení a odměn.

Lékaři a zubní lékaři dostanou přidáno méně, u nich se mluví o navýšení kolem 2 %. Rozdílné tempo má odrážet snahu alespoň částečně dorovnat nejnižší platy v systému. Kolik to může dělat v praxi? Výsledná částka závisí na platové třídě i délce praxe. U nejnižších tarifů půjde většinou jen o několik stovek korun hrubého měsíčně navíc, u zdravotníků a zkušenějších zaměstnanců se nárůst může pohybovat kolem 1 000 až 2 000 korun měsíčně jen v základním tarifu.

Modelový příklad nárůstu mzdy

Další peníze se mohou přidat přes osobní ohodnocení, pokud to rozpočet konkrétní instituce dovolí.​ Představte si například školníka, údržbáře nebo uklízečku na základní škole, kteří mají pouze základní vzdělání a pracují na plný úvazek v nejnižší platové třídě. Jejich mzda se dnes pohybuje těsně nad minimem a po zaplacení nájmu, energií a běžných výdajů jím zbyde jen velmi malá rezerva.

Od dubna 2026 jim tarifní plat vzroste o několik procent, což se může promítnout zhruba do 800 až 1 000 korun hrubého měsíčně navíc. Čistá částka sice nebude nijak dramatická, ale v rozpočtu takové domácnosti už může rozhodovat o tom, jestli zbude na neočekávané výdaje, nebo ne.

Právě na tyto profese stát cílí, aby lidé zůstali ve školách a zajistili jejich základní provoz. Klíčovou roli hraje tarifní plat, tedy tabulková část mzdy, která je pevně daná předpisy a chodí každý měsíc stejně. Právě tarify se zvednou nejvíc, což je pro zaměstnance dobrá zpráva i do dalších let, protože navýšení se počítá jako základ pro budoucí růst a má dopad i na další nároky.

Naproti tomu nenároková složka, tedy odměny nebo osobní příplatky, záleží na rozhodnutí zaměstnavatele a nemusí přijít vůbec, pokud na ně nejsou prostředky.m Celý balík změn vyjde veřejné rozpočty na desítky miliard korun ročně, a proto ho ministerstva musí postupně zapracovat do svých kapitol. Cílem je rozložit náklady tak, aby se růst výdajů neprojevil jednorázovým skokem, ale dal se zvládnout v rámci plánovaného rozpočtu státu.