Důchodový věk se má znovu měnit. Češi už teď řeší, co to udělá s jejich budoucností

Vláda chce vrátit důchodový věk na 65 let, jenže pro většinu lidí to v nejbližších letech nic zásadního nezmění. Větší pozornost teď budí hlavně to, co se chystá pro náročné profese a pro lidi, kteří počítají s předčasným odchodem.

Debata o penzích se znovu točí kolem jednoho bodu, který v Česku budí dlouhodobě emoce. Kdy se bude chodit do důchodu a koho se změna skutečně dotkne. Současná vláda si z úprav důchodového systému udělala jednu z hlavních priorit a mezi prvními kroky chce znovu nastavit hranici důchodového věku na 65 let. Jak jsme ale psali zde, právě tento krok prozatím vláda odložila.

Na papíře jde o výrazný zásah. V praxi ale zatím nepůjde o převrat, který by lidem těsně před penzí obrátil život naruby. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu, která má pravidla vrátit do podoby, jaká platila před reformou z roku 2024.

Zastropování důchodového jako jistota

Tu prosadila předchozí vláda a právě ona otevřela cestu k tomu, aby se důchodový věk postupně posouval výš. Teď se směr obrací. Zastropování na 65 letech má být jedním z prvních symbolických i praktických kroků nové vlády Andreje Babiše. Vedle toho se chystají také změny valorizací důchodů, tedy pravidel, podle kterých se penze navyšují.

Jenže mezi politickým slibem a skutečným dopadem bývá rozdíl. A tady je docela výrazný. I kdyby novela prošla rychle a začala platit už od roku 2027, většina lidí, kteří budou v nejbližších letech odcházet do penze, změnu na vlastní kůži prakticky nepocítí. Důvod je prostý.

Dnešní budoucí důchodci, kteří jsou narození zhruba v letech 1961 až 1963, mají i podle současných pravidel řádný důchodový věk stále pod 65 lety. To podstatné se začne lámat až později. První ročník, kterého se zvýšení nad 65 let týká, je ročník 1966. A právě tito lidé budou do důchodu odcházet až po roce 2031, tedy až v dalším volebním období.

Jinými slovy, spor o hranici důchodového věku se vede už dnes, ale jeho reálné následky se ve velkém projeví až za několik let. A právě proto nelze vyloučit ani další obrat. Pokud by po příštích volbách převzala vládu dnešní opozice, může pravidla znovu přepsat a hranici znovu posunout.

To ale neznamená, že by schválení stropu na 65 let nemělo žádný okamžitý dopad. Některé změny by se propsaly hned, i když spíš v dílčích situacích. Část lidí by získala možnost odejít o něco dřív do předčasného důchodu. Ten je možné čerpat nejdřív tři roky před dosažením řádného důchodového věku.

Vše se bude odvíjet podle data narození

U člověka narozeného v roce 1966, který má nyní stanovený důchodový věk na 65 let a 1 měsíc, by po změně vznikla možnost požádat o předčasný důchod o měsíc dřív. Není to žádná revoluce, ale pro někoho v konkrétní životní situaci to může hrát roli.

Další dopad by se týkal invalidních důchodů. Zde vstupuje do hry takzvaná dopočtená doba, tedy fiktivní doba pojištění od chvíle, kdy člověk získá invaliditu, až do dosažení řádného důchodového věku. Jakmile se důchodový věk sníží, automaticky se zkrátí i tato dopočtená doba. A právě to může mít větší význam hlavně pro mladší lidi.

Čím dřív invalidita nastane, tím víc záleží na tom, jak dlouhá tato dopočtená doba bude. Změna by se promítla také do předdůchodu. Ten lze čerpat nejdříve pět let před dosažením řádného důchodového věku, takže pokud se hranice sníží, posune se i okamžik, kdy na něj vznikne nárok.

Pro lidi, kteří si podobný odchod plánují dopředu a počítají každé období i každou korunu, to rozhodně není detail navíc. Je to údaj, podle kterého si nastavují další roky života. Velkou neznámou teď zůstávají náročné profese. Právě tady může být změna ve výsledku citelnější než samotné zastropování věku na 65 let. Zatím ale není jasné, jak přesně budou nová pravidla vypadat a kolika profesí se dotknou.

Předběžně se mluví třeba o strážnících městské a obecní policie. Ve veřejném prostoru se objevila i informace, že státní hasiči a policisté by mohli získat nárok na starobní důchod po 35 letech služby, přičemž by jim zároveň zůstaly i výsluhy. Právě to před volbami zmiňovalo hnutí ANO. Ve hře jsou podle dosavadních úvah i další profese, například některé v 3. kategorii, ale konkrétní seznam zatím chybí.

Češi zvyšování důchodů odmítají

Kolem důchodového věku navíc panuje jasná společenská nálada. Většina Čechů další zvyšování nad 65 let odmítá. Podle rozsáhlého průzkumu společnosti Ipsos je proti víc než 75 procent dotázaných. 35,6 procenta podporuje strop na 65 letech a dalších 39,9 procenta by chtělo hranici dokonce ještě nižší. Pro další posouvání nad 65 let se vyslovilo jen 18,6 procenta lidí.

To je pro politiky dost čitelný signál. Na důchody se u nás nesahá lehce a každé další přidání roku navíc lidé vnímají citlivě. Vedle samotné hranice odchodu do penze běží i další změna, o které se mluví méně, ale dopadne na mnoho žen. Důchodový věk mužů a žen se bude dál sjednocovat.

Část žen má ještě dnes nižší důchodový věk kvůli dětem, jenže toto zvýhodnění postupně mizí. Už od roku 2026 o nižší důchodový věk přijdou ženy s jedním dítětem. U žen se dvěma dětmi nastane zlom od roku 2031. Konkrétně se to týká žen narozených v roce 1966 a později.

Celý spor tak není jen o jedné hranici napsané v zákoně. Ve skutečnosti jde o širší přestavbu pravidel, která rozhodují o tom, kdy lidé do důchodu odejdou, za jakých podmínek a s jakými důsledky. A právě v tom je podstata celé věci. Na první pohled to může působit jako velká politická událost.

Při bližším pohledu je ale vidět, že největší změny se odehrají až později a že skutečně důležité budou hlavně detaily, které se teprve dopisují. Pro budoucí důchodce totiž často nerozhoduje velké gesto, ale jeden měsíc navíc, jedna podmínka v zákoně nebo jedna profese, která se do seznamu dostane, nebo nedostane.