Byznys Trendy
Kolik berou důchodci doopravdy. Nová čísla ukazují, kdo je nad průměrem a kdo hluboko pod ním
Češi často slyší hlavně jedno číslo, průměrný starobní důchod. Jenže samo o sobě moc neřekne. Aktuální statistiky ČSSZ ukazují podstatně zajímavější obrázek: kolik lidí se pohybuje kolem běžné penze, kdo je nad průměrem a jak malá je skupina těch, kteří berou opravdu vysoký důchod.
O šedesátce už některé potraviny škodí víc než dřív. Problém může být i v kombinaci s léky
Po šedesátce se často mění trávení, citlivost na některé potraviny i reakce organismu na léky. Praktický přehled ukazuje, které skupiny jídel bývají problematické, proč to tak je a čím je rozumně nahradit.
Bez závěti se může dědictví rozdělit úplně jinak. Češi často netuší, jaká pravidla v takové chvíli platí
Když člověk nesepsal závěť, o majetku po jeho smrti nerozhoduje rodina podle pocitu spravedlnosti, ale zákon. Ten přesně určuje, kdo přichází na řadu, v jakém pořadí a co se stane, pokud zůstanou i dluhy.
Důchod po práci v zahraničí. Kdo vám ho vyplatí a které roky se vám skutečně započítají
Lidé, kteří část života pracovali v cizině, často čekají, že ve stáří dostanou jeden společný důchod. V praxi to tak většinou nefunguje. Rozhoduje hlavně to, ve kterých zemích byli pojištěni, jak dlouho tam pracovali a podle jakých mezinárodních pravidel se jejich nároky posuzují.
Důchod z Česka i po emigraci. Lidé žijící v zahraničí často netuší, na co mají nárok
Český důchod nemusí zaniknout jen proto, že člověk žije dlouhodobě v cizině nebo z Česka kdysi odešel. Rozhodující je hlavně získaná doba pojištění, splnění zákonných podmínek a také to, zda mezi státy fungují evropská pravidla nebo mezinárodní smlouva.
Češi řeší, kolik bere prezident. Měsíčně dostane víc, než průměrný člověk vydělá za celý rok
Aktuální přehled platu prezidenta Petra Pavla, pravidelných náhrad i toho, jak se částka počítá. Vysvětlení, proč se odměna hlavy státu zvedla a jak vychází ve srovnání s průměrnou mzdou v Česku.
Na nový chodník před domem můžete získat peníze od města, rozhoduje správný postup i podaná žádost
Kdo má platit opravu nebo vybudování chodníku před domem, neurčuje adresa ani to, kdo ho denně používá. Klíčové je, komu pozemek a samotná komunikace patří a o jaký typ komunikace vůbec jde. Právě v tom lidé často chybují.
Důchodci požadovali vrácení peněz, vláda to odmítla. Spor kolem valorizace z roku 2023 pokračuje
Důchodci, kteří po mimořádné valorizaci v červnu 2023 čekali doplatek nebo jiné dorovnání, se nejspíš ničeho nedočkají. Spor už totiž zásadně uzavřel Ústavní soud a současná vládní linie je jasná: snížená valorizace zůstává v platnosti a kabinet s vracením peněz ani s novou kompenzací nepočítá.
Mnoho seniorů se dostává na hranici chudoby. Většina z nich si na léky musí půjčovat peníze
V České republice stále žijí senioři, kterým starobní důchod nestačí na důstojné a klidné stáří. U části z nich peníze nepokryjí ani běžné výdaje, jako jsou léky, oblečení, energie nebo nájem, a bez dalšího přivýdělku se jen těžko obejdou. Mnozí proto i ve vyšším věku zůstávají v práci, ne proto, že chtějí být aktivní, ale proto, že musí.
Levné balíčky z Číny končí. Nový poplatek může změnit nákupy milionům lidí
Od 1. července 2026 skončí v EU bezcelní režim pro malé zásilky do 150 eur. U přímých nákupů z platforem typu Temu, Shein nebo AliExpress se nově zavede paušální clo 3 eura za každou kategorii zboží v balíčku a od listopadu 2026 se chystá ještě manipulační poplatek.
Výpočet důchodu projde změnou. Nová reforma zohlední i péči o blízké a roky strávené doma
Neformální pečující v Česku dlouhodobě drží systém péče nad vodou. Ministerstvo práce a sociálních věcí mluví o posílení domácí a terénní péče, lepším financování služeb i dalších úpravách příspěvku na péči. Co z toho může skutečně dopadnout na rodiny, které se starají o blízké doma?
Změny u výchovného jsou na stole. Pro část seniorů může ztratit dosavadní význam
Postupné rušení nižšího důchodového věku pro ženy podle počtu vychovaných dětí vstupuje v roce 2026 do výraznější fáze. Mnohé ženy si přitom tuto starou výhodu pletou s výchovným, které je něco jiného a řídí se jinými pravidly.
Za popelnici nemusí platit každý. Klíčové není přání obce, ale pravidla ve vyhlášce
Poplatek za odpad bývá jednou z těch plateb, které lidé pošlou bez přemýšlení. Berou ji jako samozřejmost, podobně jako elektřinu nebo vodu. Jenže právě u komunálního odpadu platí, že povinnost není u všech stejná a výjimky skutečně existují. Nejčastější chyba spočívá v tom, že si lidé pletou obecné pravidlo se sousedskou zkušeností. To, co neplatí někdo vedle, totiž nemusí automaticky platit i pro vás.
Poplatky za televizi a rozhlas mohou mít senioři zcela zdarma. Stačí splnit jednu věc
Televizní a rozhlasové poplatky řada lidí posílá automaticky, měsíc po měsíci, bez jakékoliv kontroly, jestli na ně povinnost opravdu dopadá. U seniorů je to častý příběh. Ne proto, že by zákon automaticky odpouštěl platby všem důchodcům, ale proto, že část z nich splňuje podmínku pro osvobození a vůbec o tom neví. Rozhodující totiž není věk. Rozhodující je příjem domácnosti a to, zda si o výjimku sami požádají.
Toto je nově nejnižší věk odchodu do důchodu. Reforma ukazuje změny, které překvapí řadu lidí
Kdo se dnes snaží zjistit, kdy může odejít do starobního důchodu nejdřív, často narazí na nepříjemnou pravdu. Žádná jedna univerzální hranice totiž neexistuje. Český systém je stále navázaný na rok narození a u části starších ročníků žen ještě také na počet vychovaných dětí. Výsledkem je tabulka, která nepůsobí jednoduše, ale právě ona určuje realitu.
Finanční úřad sleduje převody v rodině pečlivěji než dřív. Správný důvod platby může rozhodnout o všem
Poslat peníze dítěti, rodičům nebo sourozenci je dnes naprosto běžná věc. Přesto právě u těchto převodů lidé často podcení detail, který pak umí vytvořit zbytečné otázky. Nejde o to, že by stát automaticky podezíral každou rodinu. Jde o to, že nejasná nebo špatně popsaná transakce může z pohledu banky i úřadů vypadat úplně jinak, než jak ve skutečnosti vznikla.
Důchodový věk budí další pochybnosti. Vláda slibuje hranici 65 let, v plánu ji ale neuvádí
Kolem důchodového věku panuje zmatek, který je pro lidi těsně před penzí i desítky let od ní stejně nepříjemný. Z veřejných vyjádření zní slib, že maximální hranice bude znovu 65 let. Jenže když se člověk podívá na to, co dnes skutečně platí, zjistí, že realita je zatím složitější.
Profese, která letos vydělává jako nikdy. I bez vejšky si tu můžete přijít na 150 tisíc a firmy vás budou chtít
Ještě před pár lety se za jistotu považovala hlavně kancelář a diplom. Jenže pracovní trh se mezitím posunul jinam. Vedle tradičních řemesel se dostávají do popředí i technické profese, které nejsou tolik na očích, ale bez nich by moderní infrastruktura nefungovala. Typickým příkladem je technik optických sítí.
Rozhodnutí o důchodu nemusí být konečné. Největší chybou bývá fakt, že člověk nic nedělá a čeká na výplatu
Okamžik, kdy dorazí rozhodnutí o přiznání důchodu, bývá pro mnoho lidí spojený s úlevou. Jenže někdy místo klidu přijde nepříjemné překvapení. Částka neodpovídá očekávání, chybí započtené roky, nesedí výdělky nebo vychází podezřele nízký výpočet. Právě v takové chvíli je zásadní nenechat věc ležet. V důchodových věcech totiž často nerozhoduje jen to, zda má člověk pravdu, ale i to, zda stihne správný krok ve správný čas.
Předčasný důchod nevypadá na papíře tak draze. V praxi ale může ukrojit z penze víc, než lidé čekají
Po čtyřiceti odpracovaných letech může být myšlenka na dřívější odchod z práce velmi lákavá. Člověk má pocit, že už si své odpracoval a zaslouží si klid. Jenže právě u předčasného důchodu často přichází největší rozčarování ve chvíli, kdy se čísla přenesou z obecné představy do skutečného výpočtu. Rozdíl mezi řádným a předčasným odchodem totiž nebývá kosmetický. U mnoha lidí jde o tisíce korun každý měsíc, a to natrvalo.