OSVČ čeká pokles minimálních záloh. Čtyři tisíce korun se ale vrátí jen vybraným lidem

Minimální zálohy OSVČ na sociální pojištění se od 1. července 2026 snižují z 5720 na 5005 korun. Změna se započítá i zpětně od ledna, ale plných 4290 korun navíc u ČSSZ nebude mít každý podnikatel.

Živnostníci a další OSVČ na hlavní činnost dostanou od léta menší úlevu v odvodech. Minimální záloha na sociální pojištění klesne o 715 korun měsíčně a změna se promítne i do už zaplacených měsíců roku 2026. Jenže jednoduché pravidlo „sociálka mi vrátí 4290 korun“ platí jen pro část podnikatelů. U mnoha lidí rozhodne přehled o příjmech a skutečný vyměřovací základ.

Od 1. července 2026 se minimální záloha OSVČ na sociální pojištění snižuje z dosavadních 5720 korun na 5005 korun měsíčně. Týká se to OSVČ vykonávajících hlavní činnost, které letos platily minimální zálohy a nejsou v paušálním režimu. Právě paušální daň má vlastní pravidla, protože se neplatí přímo České správě sociálního zabezpečení, ale Finanční správě jako jedna společná měsíční platba.

Proč se záloha snižuje

Změna je důležitá i proto, že se nepočítá jen dopředu. Nová nižší hranice se promítne také do záloh za leden až červen 2026. Kdo tedy v první polovině roku odváděl původní minimum 5720 korun a podle nových pravidel má platit skutečně jen nové minimum, vytvoří se mu u ČSSZ přeplatek ve výši 4290 korun. To je rozdíl 715 korun za šest měsíců.

Důvodem je změna minimálního měsíčního vyměřovacího základu. Ten měl pro rok 2026 u hlavní činnosti odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. Novela ho ale snižuje na 35 procent průměrné mzdy. Z původního minimálního vyměřovacího základu 19 587 korun se tak pro účely nové zálohy vychází z částky 17 139 korun. Sazba pojistného pro OSVČ činí 29,2 procenta z vyměřovacího základu, což vede k nové minimální záloze 5005 korun.

Nižší minimum ale neznamená, že každý podnikatel, který dosud posílal 5720 korun, může od července bez kontroly přejít rovnou na 5005 korun. U OSVČ se po podání přehledu o příjmech a výdajích posuzuje, zda podle skutečných příjmů nevychází vyšší záloha než zákonné minimum. Pokud ano, platí se vyšší částka.

Kdy nevznikne celý přeplatek

Typická komplikace nastane u podnikatele, kterému podle příjmů vyjde vyměřovací základ mezi starým a novým minimem. Peníze.cz uvádí modelový příklad pana Smolíka. Ten měl podle posledního přehledu průměrný měsíční příjem před odečtením výdajů 56 tisíc korun a uplatňuje 40procentní výdajový paušál. Po odečtení výdajů je jeho daňový základ 33 600 korun měsíčně. Pro sociální pojištění se z něj bere 55 procent, tedy 18 480 korun.

Tato částka je nižší než původní minimum 19 587 korun, ale vyšší než nové minimum 17 139 korun. Pan Smolík proto po změně nebude platit 5005 korun, ale přibližně 5396 korun měsíčně. Jeho přeplatek za měsíce po podání přehledu tedy nebude 715 korun měsíčně, ale jen rozdíl mezi 5720 a 5396 korunami, tedy 324 korun.

Prakticky to znamená jediné: před snížením platby je potřeba ověřit, jaká záloha konkrétní OSVČ skutečně vychází. Nejbezpečnější cestou je kontrola na ePortálu ČSSZ. Přihlášení je možné přes elektronickou identitu, včetně bankovní identity. ČSSZ má navíc podle vyjádření pro Peníze.cz během června posílat podnikatelům do datových schránek informační dopisy s podrobnostmi, koho se přeplatek týká a jak s ním může naložit.

Jak požádat o vrácení peněz

Kdo chce přeplatek dostat zpátky na účet nebo poštovní poukázkou, musí o to požádat. Žádost lze podat nejdříve od účinnosti zákona, tedy od 1. července 2026. Posledním dnem pro podání žádosti je 31. prosinec 2026. ČSSZ má na vrácení peněz zákonnou lhůtu 60 dnů.

Samostatný formulář pro tuto situaci podle ČSSZ neexistuje a vytvořen nebude. OSVČ se má obrátit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, která vede její evidenci. Pokud má podnikatel datovou schránku zřízenou ze zákona, musí žádost podat elektronicky. V praxi půjde hlavně o datovou schránku nebo e-mail s uznávaným elektronickým podpisem.

Dobrá zpráva je, že podnikatel nemusí sám přesně počítat požadovanou částku. Správa sociálního zabezpečení ji určí sama. V žádosti ale musí být zřejmé, že OSVČ žádá o vrácení části záloh zaplacených nad novou výši předpisu kvůli změně zákona od 1. července 2026. Pokud chce peníze poslat bezhotovostně, musí uvést číslo účtu. Při poštovní poukázce je potřeba zvolit tento způsob vrácení.

Přeplatek lze nechat i na další zálohy

Vrácení peněz není jediná možnost. OSVČ může požádat, aby se přeplatek použil na budoucí zálohy. To se hodí lidem, kteří nechtějí řešit převod zpět a následné další platby. I o započtení na příští zálohy je ale nutné požádat elektronicky, stejně jako u vrácení peněz.

Další variantou je použití přeplatku na úhradu dluhu u ČSSZ. Pokud má podnikatel dlužné pojistné, penále nebo pokutu, může požádat, aby se částka využila právě na tyto závazky. Pro OSVČ s nedoplatkem tak může být snížení minimálních záloh způsobem, jak si alespoň částečně srovnat účet u sociální správy.

Podnikatelé se nemusí bát, že by přeplatek propadl, pokud o něj hned nepožádají. Kdo neudělá nic, počká si na standardní roční zúčtování. ČSSZ přeplatek započte spolu s ostatními úhradami záloh při podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2026, tedy až v roce 2027.

Pokud po přehledu skutečně vznikne přeplatek, může ho ČSSZ podnikateli vrátit, případně ho opět použít na další platby. Rozdíl je tedy hlavně v čase. Kdo peníze potřebuje dřív, měl by po 1. červenci podat žádost. Kdo je nechá u ČSSZ, nic neztratí, ale k penězům se dostane až po ročním vyúčtování.