Nemocenská 2026 přehledně: Přesná částka i podmínky čerpání se pro zaměstnance mění
Lehnout si s horečkou a zároveň řešit, z čeho zaplatíte nájem, to není zrovna sen. Přitom nemocenská má přesně v takových chvílích podržet váš rozpočet. Jak ale doopravdy funguje v roce 2026 a s čím můžete počítat?
Když člověk skončí na neschopence, jako první ho většinou napadne, co má udělat se zdravotním systémem a lékaři. Dnes je to jednodušší než dřív. Papírové neschopenky nahradila elektronická komunikace, takže lékař potřebné informace odešle přímo České správě sociálního zabezpečení a zaměstnavateli. Přesto se vyplatí dát do práce vědět, že zůstáváte doma, a aspoň přibližně říct, jak dlouho budete chybět.
Pro peněženku je totiž klíčové, co se děje už od prvního dne nemoci. Zaměstnanci nemají od začátku nárok na nemocenské dávky od státu. Prvních čtrnáct kalendářních dní pracovní neschopnosti se nemocenská z nemocenského pojištění vůbec nevyplácí. V této době přichází ke slovu takzvaná náhrada mzdy, kterou vám posílá přímo zaměstnavatel.
Související článek: Jak si přivydělat v důchodu a nepřijít o výhody. Rozhodují konkrétní podmínky
Nemocenská ve výplatním termínu zaměstnavatele
Přijde v běžném výplatním termínu spolu se mzdou a najdete ji na výplatní pásce jako samostatnou položku. Teprve od 15. dne nemoci nastupuje nemocenská vyplácená sociální správou a peníze pak chodí za každý kalendářní den, včetně víkendů a svátků.
Rozdíl mezi náhradou mzdy a nemocenskou je tedy dvojí. Nejen v tom, kdo vám peníze posílá, ale i v tom, za které dny a v jaké výši. Náhrada mzdy náleží jen za dny, kdy byste normálně byli v práci. Jakmile byste jinak měli volno, náhrada se za tyto dny nepočítá.
Nemocenské dávky od státu se naopak počítají opravdu za každý den, který v nemoci strávíte. Pokud pracujete jako osoba samostatně výdělečně činná, náhrada mzdy pro vás vůbec neexistuje. Nemáte zaměstnavatele, takže ani náhradu.
A i když si platíte nemocenské pojištění, na samotnou nemocenskou dosáhnete stejně až od 15. dne nemoci, stejně jako zaměstnanec. Jak se dopočítat částky, kterou jako zaměstnanec v prvních dnech nemoci skutečně dostanete? Firma vychází z vašeho průměrného výdělku za minulé kalendářní čtvrtletí.
Související článek: Zdanění starobního důchodu má výjimky. Část seniorů může získat peníze zpět
Vychází z průměrného výdělku
To znamená, že pokud nastoupíte na nemoc v únoru, bere se v úvahu období od října do prosince předchozího roku. Z hrubé mzdy za toto období se spočítá průměrná hodinová mzda. Tato částka se ale dál neuplatňuje v plné výši. Systém ji podle stanovených redukčních hranic postupně „seškrtá“ na takzvaný redukovaný průměrný hodinový výdělek.
Z něj pak vznikne náhrada mzdy ve výši 60 procent, která se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Na číslech je to vidět nejlépe. U zaměstnance s hrubou hodinovou mzdou 1000 korun se průměrný výdělek rozdělí do několika pásem, kde se každá část krátí jiným procentem.
Související článek: V roce 2026 skončí platnost tisícům řidičských průkazů. Řidiče čeká povinná výměna
Po redukci vyjde základ necelých 472 korun za hodinu a samotná náhrada mzdy pak vychází na 283 korun za hodinu. Kdo má nižší hodinovou mzdu, dopadne o něco lépe v tom smyslu, že redukce není tak výrazná. U zaměstnance s hodinovým výdělkem 250 korun klesne redukovaný základ na 225 korun a náhrada činí 135 korun za hodinu.
Jakmile nemoc překročí první dva týdny, přebírá hlavní roli nemocenské pojištění. Nemocenská dávka náleží od 15. dne pracovní neschopnosti a vyplácí se za každý kalendářní den. Maximální doba, po kterou můžete nemocenskou pobírat, je 380 dní. Pokud se zdravotní stav dlouhodobě nelepší, je možné tuto takzvanou podpůrčí dobu prodloužit.
Někdy přijde na řadu posudkový lékař
Posuzuje to posudkový lékař specializovaného institutu a prodloužení se vždy povoluje jen po třicetidenních úsecích. Celkově je možné nemocenskou protáhnout až o dalších 350 dní, takže v krajním případě můžete být na nemocenské déle než dva roky. Zároveň se u takto dlouhých případů často řeší, zda už není na místě požádat o invalidní důchod.
Výše nemocenské se odvíjí od denního vyměřovacího základu. Ten představuje váš denní příjem vypočtený z hrubých příjmů za posledních dvanáct měsíců před měsícem, kdy jste nastoupili na nemocenskou. U člověka, který začne marodit v únoru, se tedy sečtou příjmy od loňského února do letošního ledna a vydělí se počtem kalendářních dní, které se pro výpočet používají.
Výsledná částka se znovu upraví pomocí tří redukčních hranic. Menší část příjmu se započítá skoro celá, střední část se krátí víc a nejvyšší příjmy se v určitém pásmu pro nemocenskou neberou v úvahu vůbec. Z takto sraženého základu se nakonec vypočítá denní nemocenská, která postupně roste podle toho, jak dlouho pracovní neschopnost trvá.
Živnostníci jsou na tom nejhůře
Specifickou kapitolou jsou osoby samostatně výdělečně činné. Pro ně je nemocenské pojištění dobrovolné. Podnikatelé často váhají, jestli se jim placení tohoto pojištění vyplatí, hlavně proto, že nárok na nemocenskou vzniká stejně až od 15. dne pracovní neschopnosti.
Pro mnoho z nich tak nemoc v praxi spíš znamená výpadek zakázek než příjem z pojištění. Přesto existují skupiny, kterým se nemocenské vyplatí více než jiným. Nemocenské pojištění totiž nekryje jen samotnou nemoc. Z tohoto pojištění se vyplácí také peněžitá pomoc v mateřství i dávky pro otce po narození dítěte.
Pro dvojice, které plánují potomka, může být součástí finančního plánování i úvaha o nemocenském pojištění. Především u těch, kteří mají příjem, ze kterého se může odvíjet slušná mateřská nebo otcovská. Na různých kalkulačkách si podnikatelé mohou snadno spočítat, kolik by z nemocenského pojištění dostali nebo jak vysoké pojistné by museli platit, aby se dostali na požadovanou dávku.