Tento obor hlásí katastrofální nedostatek lidí. Bez maturity vyděláte přes 70 000 Kč a vezmou vás hned

Řemeslníci dál patří mezi profese, které si na trhu práce drží silnou pozici. Reálná výplata ale záleží na oboru, praxi, regionu, směnách i tom, zda člověk pracuje jako zaměstnanec nebo na vlastní živnost.

Řemeslo dnes rozhodně neznamená automaticky nízký příjem. U svářečů, elektrikářů a instalatérů se běžné výdělky pohybují výrazně nad minimální mzdou a u zkušených lidí mohou konkurovat i kancelářským profesím. Zároveň ale platí, že rozdíl mezi inzerovanou mzdou, hrubou mzdou ve statistice a skutečnou částkou na účtu může být překvapivě velký.

Krátká odpověď zní: nejlépe z této trojice podle aktuálně dostupných mzdových dat vycházejí svářeči a elektrikáři, instalatéři jsou o něco níž, ale u nich může výdělek prudce růst při samostatné práci, specializaci a vlastních zakázkách. Rozhodující není jen název profese, ale také oprávnění, zkušenost, ochota jezdit po zakázkách, práce ve směnách a schopnost nést odpovědnost.

Co ukazují mzdy u zaměstnanců

Nejlepší oporou pro srovnání zaměstnaneckých mezd jsou údaje z Informačního systému o průměrném výdělku, který sleduje mzdy ve mzdové sféře. Za první pololetí roku 2025 uvádí u skupiny svářeči, řezači plamenem a páječi medián hrubé měsíční mzdy 43 718 Kč. U samotných svářečů je medián ještě mírně vyšší, a to 44 183 Kč.

Stavební a provozní elektrikáři jsou velmi blízko. Jejich medián hrubé mzdy dosahuje 43 350 Kč měsíčně. Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři mají podle stejného zdroje medián 39 978 Kč hrubého. Nejde tedy o profese placené stejně. V praxi se rozdíl několika tisíc měsíčně může během roku projevit citelně, zvlášť pokud zaměstnanec nemá prémie nebo příplatky.

Zajímavý je i hodinový pohled. Ve druhém čtvrtletí 2025 činil medián hodinového výdělku u svářečů 252,7 Kč, u stavebních a provozních elektrikářů 249,4 Kč a u instalatérů a příbuzných profesí 224,7 Kč. To vysvětluje, proč může být výsledná výplata u dvou lidí ve stejném oboru odlišná. Kdo má přesčasy, směny, pohotovosti nebo zakázkovou práci mimo běžné pracoviště, může se dostat výš.

Kolik z toho může být čistého

Čtenáře ale obvykle nezajímá jen hrubá mzda, nýbrž částka, která přijde na účet. Orientační čisté mzdy podle přepočtů pro rok 2026 ukazují, že medián čisté mzdy u svářečů, řezačů plamenem a páječů vychází přibližně na 35 922 Kč. U stavebních a provozních elektrikářů je medián velmi podobný, zhruba 35 872 Kč čistého. U instalatérů, potrubářů, stavebních zámečníků a klempířů vychází medián čisté mzdy asi na 31 546 Kč.

Tyto částky je potřeba brát jako orientační. Čistá mzda se mění podle slev na dani, dětí, případných exekucí, benefitů, práce přesčas i podle toho, zda má člověk jednu stálou mzdu, nebo se mu každý měsíc mění prémie. Přesto dávají dobrý obrázek o tom, že řemeslník zaměstnaný ve firmě se u těchto oborů často pohybuje kolem nízkých až středních třiceti tisíc čistého, zkušenější lidé a specializace mohou být výš.

Kdo se podívá jen do nabídek Úřadu práce, může získat opatrnější představu. U svářečů bylo evidováno přes pět set nabídek a celkem 1 885 volných míst, přičemž průměrná nabízená mzda se pohybovala zhruba od 31 200 do 36 200 Kč. U stavebních a provozních elektrikářů šlo o 122 nabídek a 204 míst s průměrnou nabídkou od 34 000 do 39 700 Kč. U instalatérů a příbuzných profesí se v přehledu objevovalo 53 nabídek a 103 míst, s průměrnou mzdou přibližně od 30 900 do 36 500 Kč.

Tady je častý omyl: nabídka v inzerátu nemusí ukazovat skutečný strop. Část zaměstnavatelů uvádí základní mzdu bez odměn, příplatků, diet, cestovních náhrad nebo mimořádných prémií. Naopak některé vysoké částky mohou počítat s náročným režimem, prací mimo domov nebo s požadavkem na samostatnost, který začátečník nesplní hned po škole.

Zaměstnanec versus živnostník

Největší rozdíl vzniká mezi zaměstnáním a prací na vlastní účet. Zaměstnanec má obvykle jistější příjem, placenou dovolenou, nemocenské pojištění a menší administrativu. Živnostník může mít vyšší tržby, ale z nich platí nářadí, auto, materiál, pojištění, účetnictví, daně, odvody, prostoje i reklamace. Hodinová sazba proto není totéž co čistá výplata.

Podle informací z trhu mohou u samostatných řemeslníků sahat hodinové sazby výrazně výš. U instalatéra se zmiňují sazby až kolem 1 000 Kč za hodinu, u elektrikáře až kolem 900 Kč. To ale neznamená, že si řemeslník takovou částku nechává jako čistý příjem. Reálně v ní musí být započteny i náklady, čas na dopravu, komunikace se zákazníkem, administrativa a riziko, že část dne nebude fakturována.

U těchto profesí se vyplatí neřešit jen jednu částku v inzerátu. Uchazeč by si měl ověřit, zda je mzda uváděna jako hrubá, nebo čistá, jestli zahrnuje prémie, kolik dělají příplatky za přesčasy a směny, zda firma hradí cestování a jak je nastavena zkušební doba. U elektrikářů jsou klíčová oprávnění a odpovědnost, u svářečů typ zkoušek a technologie, u instalatérů schopnost samostatně řešit zakázky u zákazníka.

Modelově: začínající elektrikář bez větší praxe může nastoupit za částku blízkou spodní hranici nabídek. Jakmile má praxi, platná oprávnění, umí číst dokumentaci a samostatně řešit závady, jeho vyjednávací pozice je výrazně lepší. Podobně svářeč se základní praxí a svářeč se specializovanými zkouškami nejsou pro firmu stejná hodnota.

Pro rok 2026 tak platí jednoduché pravidlo: řemeslo může být velmi slušně placené, ale nejvíc vydělává ten, kdo není jen „člověk na práci“, nýbrž odborník, kterému firma nebo zákazník může svěřit problém bez neustálého dohledu. Právě samostatnost, kvalifikace a spolehlivost dnes často rozhodují víc než samotný výuční list.