Dotazy: Byl jsem OSVČ, proč mám nízký důchod?

Mnoho lidí pracovalo celé roky jako OSVČ, ale ve stáří je čeká nepříjemné překvapení. Důchod se totiž neodvíjí od toho, kolik práce podnikání stálo, ale hlavně od vyměřovacího základu a odvodů.

Roky práce, vlastní zakázky, žádná dovolená navíc a odpovědnost za každý měsíc. Přesto může bývalá OSVČ po odchodu do penze zjistit, že její důchod je citelně nižší než u lidí, kteří byli celý život zaměstnaní. Důvod často neleží v počtu odpracovaných let, ale v tom, z jakého základu se platilo sociální pojištění. A právě tady podnikatelé dlouhodobě narážejí.

U zaměstnance je situace poměrně přehledná. Do důchodového systému vstupuje jeho hrubá mzda a odvody za něj platí nejen on sám, ale také zaměstnavatel. U OSVČ se vychází z vyměřovacího základu, který se odvozuje od daňového základu a zároveň nesmí klesnout pod zákonné minimum. Pokud si člověk po mnoho let držel jen minimální platby, systém mu pro budoucí důchod nezapočítává skutečné úsilí ani obrat podnikání, ale právě nízký základ.

Nízké odvody se projeví až po letech

Problém minimálních záloh je zrádný v tom, že v aktivním věku působí výhodně. Podnikateli zůstane každý měsíc více peněz a rozdíl proti vyšším odvodům nemusí na první pohled bolet. Jenže důchod se nepočítá z toho, kolik člověk vydělal na fakturách, ale z údajů, které se dostaly do evidence sociálního pojištění.

Jinými slovy: pokud někdo mnoho let podnikal, ale odváděl pojistné z minimálního vyměřovacího základu, může mít po splnění potřebné doby pojištění nárok na starobní důchod, ale jeho výše bude podstatně slabší. Doba pojištění pomáhá splnit nárok, výši penze ale výrazně ovlivní i celoživotní příjmy a vyměřovací základy.

Častý omyl spočívá v tom, že si lidé pletou příjem, zisk a vyměřovací základ. OSVČ může mít na účtu vysoké příchozí platby, ale po odečtení výdajů nebo výdajového paušálu vyjde daňový základ mnohem nižší. Z něj se pak určuje základ pro sociální pojištění. Od roku 2024 se u OSVČ počítá vyměřovací základ jako 55 procent daňového základu, pokud nejde o situaci, kdy musí nastoupit zákonné minimum.

Právě minimum je pro mnoho podnikatelů klíčové. Stát ho v posledních letech zvyšoval, protože dlouhodobě nízké odvody OSVČ vedly k nízkým důchodům. Minimální vyměřovací základ u hlavní činnosti se postupně zvedl z 25 procent průměrné mzdy na 30 procent v roce 2024, na 35 procent v roce 2025 a od ledna 2026 na 40 procent průměrné mzdy.

Co platí pro OSVČ v roce 2026

V roce 2026 činí minimální měsíční vyměřovací základ u hlavní OSVČ 19 587 Kč. Tomu odpovídá minimální záloha na důchodové pojištění 5 720 Kč měsíčně. U vedlejší činnosti je minimum nižší, měsíční vyměřovací základ činí 5 387 Kč a minimální záloha 1 574 Kč. Pro začínající hlavní OSVČ, které zahájily činnost v roce 2026 poprvé nebo po více než dvaceti letech, platí snížený minimální vyměřovací základ 12 242 Kč a záloha 3 575 Kč.

Tato čísla jsou důležitá hlavně pro současné podnikatele. Člověku, který už do důchodu odešel, ale nevysvětlují jen aktuální stav. Ukazují i princip: čím nižší základ se dlouhodobě zapisoval, tím nižší částka vstupovala do výpočtu penze. Zpětně už většinou nejde desítky let nízkých odvodů jednoduše napravit.

U zaměstnance se do výpočtu promítá hrubá mzda. V roce 2026 odvádí zaměstnanec 7,1 procenta z vyměřovacího základu a zaměstnavatel dalších 24,8 procenta. U minimální mzdy 22 400 Kč tak na sociální pojištění míří celkem 7 145,60 Kč měsíčně. Hlavní OSVČ na minimu zaplatí 5 720 Kč, ale zároveň si pro důchod zapisuje nižší základ než zaměstnanec s minimální mzdou.

Proto může nastat situace, která na první pohled působí nespravedlivě. Podnikatel pracoval dlouhé roky, vydělával nepravidelně, nesl podnikatelské riziko a často neměl nárok na benefity jako zaměstnanci. Přesto mu po odchodu do penze vyjde nízký důchod, protože jeho oficiální pojistná historie byla slabá.

Na co si dát pozor ještě před důchodem

Současné OSVČ by neměly sledovat jen to, zda mají zaplacené zálohy včas. Podstatné je, jaký vyměřovací základ se jim skutečně ukládá do evidence. Pomoci může kontrola údajů přes ePortál České správy sociálního zabezpečení a informativní důchodovou aplikaci. Tam člověk vidí získané doby pojištění a může si udělat realističtější představu, z čeho se budoucí penze skládá.

Kdo má do penze ještě řadu let, může zvážit placení vyšších záloh, pokud mu to rozpočet dovolí. Není to univerzální rada pro každého, protože záleží na příjmech, rezervách, rodinné situaci i daňovém nastavení. Platí ale, že minimální odvod sice splní zákonnou povinnost, automaticky však neznamená důstojný budoucí důchod.

Další častá chyba je spoléhat na to, že vyšší platby na zdravotní pojištění nebo dlouhé roky podnikání samy o sobě penzi výrazně zvednou. Zdravotní pojištění se do starobního důchodu nepočítá. A počet let pojištění je jen jedna část rovnice. Druhou částí je právě vyměřovací základ.

Nízká penze není náhoda, ale důsledek nastavení systému

Příběh bývalé OSVČ s nízkým důchodem proto není ojedinělý. Ukazuje slabé místo podnikání na minimálních odvodech. Krátkodobě pomáhá udržet více peněz v podnikání nebo domácnosti, dlouhodobě ale může znamenat výrazný pokles životní úrovně ve stáří.

Kdo dnes podniká, měl by proto vědět, že důchodová evidence nezná počet odpracovaných večerů, stres ze zakázek ani výši vystavených faktur. Vidí hlavně odvody, vyměřovací základ a dobu pojištění. A právě tyto údaje rozhodují o tom, zda bude penze jen formálním zakončením pracovní kariéry, nebo příjmem, ze kterého se dá ve stáří alespoň přiměřeně vyjít.