Pracující senioři se dočkají další velké výhody. Kdo si včas nepožádá, bude později litovat

Ministerstvo práce chystá změnu, která má znovu zvýhodnit seniory pokračující v práci. Za každý další odpracovaný rok by jim mohla růst procentní část důchodu, a to vedle současné slevy na pojistném.

Pracující senioři už dnes díky nižším odvodům dostávají vyšší čistou mzdu. Stát jim chce nově přidat ještě druhou výhodu: za další práci po přiznání starobního důchodu by se jim měla postupně zvyšovat i samotná penze. Změna ale zatím není schválená a první peníze by se ve výplatě důchodu objevily až v roce 2028.

Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí míří na lidi, kteří už pobírají starobní důchod, ale zároveň zůstávají ekonomicky aktivní. Typicky jde o seniory, kteří pokračují v zaměstnání, pracují na zkrácený úvazek, nebo si po odchodu do penze dál vydělávají jako OSVČ.

Za rok práce navíc 1,5 procenta k penzi

Podstatou návrhu je zvýšení procentní výměry starobního důchodu. To je část penze, která se odvíjí od předchozích výdělků a doby pojištění. Podle připravované úpravy by se pracujícímu důchodci za každých 365 odpracovaných dnů zvýšila procentní výměra důchodu o 1,5 procenta.

Kdo by pracoval kratší dobu než celý rok, neměl by přijít zkrátka úplně. Návrh počítá s poměrným započtením. Jinak řečeno, pokud senior odpracuje jen část sledovaného období, zvýšení by odpovídalo pouze této části, nikoli celému ročnímu nároku.

U zaměstnanců by měl přepočet provádět stát automaticky. Česká správa sociálního zabezpečení by podle návrhu navyšovala důchody vždy v lednu. OSVČ by měly postupovat jinak, o zvýšení by žádaly v návaznosti na roční přehled o příjmech a výdajích.

Nezapočítá se práce z roku 2025 ani z první poloviny roku 2026

Pro pracující seniory je zásadní datum, od kterého se má práce pro nové zvýšení počítat. Nárok má zakládat až výdělečná činnost od září 2026. Kdo pracoval už v roce 2025 nebo v první polovině roku 2026, neměl by si tuto dobu nechat zpětně započíst do nového zvýšení důchodu.

Samotná novela má podle plánu nabýt účinnosti od 1. ledna 2027. Ani tehdy ale důchodci neuvidí vyšší penzi okamžitě. První zvýšení se má projevit až při lednové valorizaci v roce 2028, a to za práci vykonanou od září 2026 do srpna 2027.

Prakticky to znamená, že senior může dál využívat současné nižší odvody, ale na přepočet samotného důchodu by si musel počkat déle než rok. Z pohledu domácího rozpočtu je proto rozdíl mezi okamžitým efektem slevy na pojistném a pozdějším navýšením penze důležitý.

Současná sleva na pojistném má zůstat

Od ledna 2025 mají pracující starobní důchodci nižší odvody na sociální pojištění. Sleva činí 6,5 procenta a projevuje se přímo ve vyšší čisté mzdě. Podle dřívějších podkladů MPSV šlo o náhradu za původní systém, kdy se důchod při další práci zvyšoval jen velmi mírně.

Do roku 2024 platilo, že se penze pracujícímu seniorovi zvyšovala o 0,4 procenta výpočtového základu za každých 360 odpracovaných dnů. Podle vyjádření vedení ČSSZ šlo v praxi zhruba o 80 korun měsíčně. Nová sleva na pojistném měla být citelnější, u pracujících důchodců podle uváděných odhadů zvyšovala čistý příjem průměrně asi o 2 500 korun měsíčně.

Připravovaný návrh by tento model znovu rozšířil. Pracující důchodce by si ponechal nižší odvody a zároveň by mu za další práci mohla růst i vyplácená penze. Oproti dřívějšímu pravidlu by sazba nebyla 0,4 procenta za 360 dnů, ale 1,5 procenta za 365 dnů.

Modelový příklad: několik stokorun měsíčně navíc

Dopad závisí na výši procentní výměry konkrétního důchodu. Pokud by například pracující senior měl procentní výměru 24 500 korun a odpracoval celý rok, zvýšení o 1,5 procenta by představovalo přibližně 368 korun měsíčně. Nejde o univerzální částku pro každého, ale o orientační ukázku, jak by pravidlo fungovalo.

K této částce by se navíc přičítala běžná lednová valorizace důchodů, jejíž výše bude záviset na ekonomickém vývoji. Celková změna vyplácené penze v lednu 2028 proto může být vyšší než samotné zvýšení za práci.

Změna se může týkat zhruba 160 tisíc lidí

Podle odhadů ministerstva dnes slevu na pojistném využívá kolem 140 000 zaměstnaných důchodců a dalších asi 20 000 OSVČ. Přibližně tři čtvrtiny z nich jsou mladší 70 let, tedy lidé krátce po dosažení důchodového věku.

Stát tím sleduje i situaci na pracovním trhu. Zkušení zaměstnanci v řadě oborů chybějí a část seniorů může být ochotná pracovat déle, pokud se jim to projeví nejen v aktuální čisté mzdě, ale i v budoucí výši důchodu.

Návrh ale bude něco stát. Pro rok 2028 se uvádějí náklady přibližně 800 milionů korun, v dalších letech mají výdaje růst až na desítky miliard korun ročně. Právě dopad na státní rozpočet může být jedním z bodů, kolem kterých se ještě povede politická debata.

Zatím nejde o hotovou změnu zákona

K 21. červenci 2026 je potřeba brát změnu jako návrh, nikoli jako jisté pravidlo. Podklad byl podle dostupných informací podán v dubnu a v polovině července stále čekal na projednání vládou. Text se tedy může ještě změnit ve vládě, ve Sněmovně i v Senátu.

Pracující důchodci by proto neměli plánovat rodinný rozpočet tak, jako by měli navýšení jisté. Smysl dává hlídat vývoj novely a současně si ověřit, zda už správně využívají stávající slevu na pojistném. Ta je na rozdíl od nového přepočtu už platným nástrojem a může mít na měsíční příjem výraznější okamžitý dopad.