PORADNA: Zvýšení důchodů se odkládá. Co teď čeká zklamané seniory?

Vláda chystá změny ve valorizacích důchodů, příspěvky podle věku i vyšší penze pro pracující seniory. Největší slib ale většina důchodců v peněžence hned neuvidí.

Důchodci slyší další slib vyšších penzí. Vláda chce upravit valorizační vzorec, přidat peníze nejstarším seniorům a lépe odměnit ty, kteří i po odchodu do penze dál pracují. Na první pohled jde o výraznou změnu. Jenže právě nejviditelnější část návrhu má jeden zásadní háček: většině seniorů se nemusí několik let projevit vůbec nebo jen velmi slabě.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo první balík důchodových úprav, který má změnit způsob pravidelného lednového navyšování penzí. Kabinet tím navazuje na dřívější sliby, že penze porostou štědřeji než podle pravidel nastavených předchozí vládou. Návrh se ale teprve projednává a může se ještě měnit. Pro seniory je proto důležité rozlišovat mezi politickým oznámením a tím, co se skutečně objeví na účtu.

Co chce vláda u valorizací změnit

Základní pravidlo má být jednoduché. Důchody se mají dál zvyšovat o inflaci, tedy růst cen, a k tomu se má opět připočítávat polovina růstu reálných mezd. Nyní zákon počítá jen s jednou třetinou. Reálná mzda znamená mzdu očištěnou o inflaci. Jinými slovy nejde jen o to, zda lidem rostou výplaty v korunách, ale zda si za ně po zdražení skutečně koupí více.

Na papíře je rozdíl mezi třetinou a polovinou růstu mezd důležitý. Pokud by reálné mzdy výrazně rostly, vyšší zápočet by znamenal rychlejší růst důchodů. Jenže současná situace je složitější. Reálné mzdy v minulých letech kvůli vysoké inflaci výrazně spadly a systém valorizací na tento propad reaguje tak, že se do důchodů zohlední až skutečné překonání dřívější úrovně.

Právě tady leží hlavní problém. Důvodová zpráva k návrhu upozorňuje, že zvýšení zápočtu reálné mzdy z jedné třetiny na polovinu nemá mít do roku 2029 žádné dopady. Důvodem je to, že reálné mzdy musí nejprve dorovnat předchozí propad. Dokud se tak nestane, není z čeho přidávat nad rámec inflace.

V praxi to znamená, že senior může slyšet, že vláda vrací štědřejší valorizační pravidlo, ale jeho důchod se kvůli tomu hned nezvýší. Lednové valorizace se budou dál odvíjet hlavně od růstu cen. Pokud bude inflace nízká a reálné mzdy z pohledu zákona ještě nedosáhnou potřebné úrovně, rozdíl mezi starým a novým vzorcem zůstane pro běžného důchodce neviditelný.

Podle dostupných propočtů by se vyšší zápočet reálných mezd mohl do státních výdajů výrazněji propsat až později. V roce 2029 se v souvislosti s tímto opatřením zmiňují dodatečné výdaje kolem 2 miliard korun. To je důležité i pro samotné seniory: nejde o okamžité mimořádné přidání všem, ale o změnu pravidla, která začne mít smysl až při určitém vývoji mezd.

Příspěvky podle věku mají dopadnout hlavně na nejstarší

Druhou částí plánovaných změn jsou věkově podmíněná navýšení. Vláda počítá s tím, že lidem ve vyšším věku by důchod rostl navíc v pravidelných věkových milnících. Mluví se zejména o částce 500 korun při dosažení 80, 85, 90 a 95 let. Toto opatření by se na rozdíl od valorizačního vzorce dotklo konkrétní skupiny seniorů přímo, ne ale všech důchodců najednou.

Smyslem má být podpora lidí, kteří jsou ve velmi vysokém věku častěji odkázáni na pomoc okolí a mají vyšší výdaje spojené se zdravím nebo každodenní péčí. Ani tady ale nejde o univerzální řešení finanční situace všech penzistů. Mladší starobní důchodci se této části návrhu nedotknou, dokud příslušného věku nedosáhnou.

Další změna míří na seniory, kteří po přiznání starobního důchodu dál pracují. V Česku jde podle uváděných údajů zhruba o 300 tisíc lidí, tedy necelých 13 procent starobních penzistů. Těm by se měla procentní část důchodu zvyšovat za další odpracovanou dobu. Návrh počítá s navýšením o 1,5 procenta za každý celý rok práce. Pokud senior pracuje jen část roku, má se zvýšení krátit poměrně.

Důležité je, že se nemá zpětně započítat veškerá práce z minulosti. Podle dosavadních informací se změna nemá týkat těch, kteří si přivydělávali dříve. Vyšší důchod mají dostat až lidé, kteří budou pracovat od stanoveného období. Uvádí se, že samotné navýšení důchodů by mělo nastat od ledna 2028. Seniorům se proto vyplatí sledovat, od kdy přesně bude zákon účinný a jaká doba práce se bude pro zvýšení počítat.

Na co si dát pozor

Nejčastějším omylem může být očekávání, že po schválení novely automaticky přijde všem seniorům výrazně vyšší důchod. Tak to návrh nestaví. Část změn se týká jen určitého věku, část jen pracujících penzistů a hlavní valorizační úprava závisí na budoucím vývoji reálných mezd.

Pro běžného důchodce proto platí praktické pravidlo: lednové zvýšení penze je nutné posuzovat podle konkrétní valorizace pro daný rok, ne podle obecného slibu vyššího valorizačního vzorce. Ten může být pro dlouhodobý vývoj důchodů významný, ale nejbližší roky nemusí znamenat téměř žádný rozdíl proti dnešním pravidlům.

Návrh tak seniorům přináší několik možných cest k vyšším příjmům, ale ne plošné okamžité přidání. Nejrychleji ho mohou pocítit nejstarší důchodci díky věkovému navýšení a později také lidé, kteří budou v penzi dál pracovat. Většina seniorů si však na hlavní efekt změny valorizací bude muset počkat.