Někteří Češi si v restauraci připlatí: Změna se projeví až při placení účtu, lidé se začali bouřit

Digitální placení v restauracích mělo zrychlit odchod od stolu a ušetřit čekání na obsluhu. Jenže nově se u části zákazníků objevuje servisní poplatek, který mnozí nečekali.

Zákazníci, kteří v restauracích platí přes aplikaci Qerko, musí od 20. července počítat s novým servisním poplatkem ve výši tří korun za platbu. Nejde o položku restaurace ani o částku, kterou by si připsal číšník. Poplatek míří přímo platformě, přes kterou hosté zaplatí útratu z mobilu, rozdělí účet mezi více lidí a mohou přidat spropitné. Právě proto změna vyvolala tak silnou reakci.

Mnoho lidí bylo zvyklých, že si po jídle naskenují QR kód, vyberou položky, případně nechají dýško a odejdou bez čekání na terminál. Nyní se jim ale konečná částka o něco zvýší. Tři koruny samy o sobě nejsou vysoká částka, jenže u pravidelných obědů nebo častých návštěv podniků se z nenápadného příplatku stává další položka, kterou musí zákazník sledovat. Podobně jsme už psali o tom, jak platební terminály stále častěji tlačí zákazníky do dýška, a právě tato debata se teď znovu vrací v jiné podobě.

Lidé řeší hlavně to, že se o změně nedozvěděli předem

Největší rozladění nevzniklo kvůli samotným třem korunám, ale kvůli tomu, jak se zákazníci o změně dozvěděli. Na sociální síti X na ni upozornil uživatel Jiří, který při obědě v restauraci v pražské ulici Dukelských hrdinů zaznamenal novou položku při placení přes Qerko. Původně si myslel, že jde o poplatek účtovaný restaurací. Až následně firma vysvětlila, že jde o servisní poplatek platformy.

Ten se v aplikaci zobrazuje po zvolení spropitného a následně také ve vyúčtování. Pro zákazníka je to důležitý detail. Pokud má člověk pocit, že se částka objevila až v závěru placení, snadno vznikne dojem, že je postaven před hotovou věc. U běžné platby kartou člověk vidí finální cenu na terminálu. U digitální platby přes aplikaci se ale skládá více kroků, a proto lidé citlivěji vnímají, kdy přesně se další poplatek ukáže.

Qerko mluví o provozu a dalším vývoji služby

Qerko změnu vysvětluje tím, že servisní poplatek má pomoci s udržitelným provozem, technickým vývojem a podporou platformy. Podle vyjádření Tomáše Mráze, ředitele Piano Group, pod kterou Qerko spadá, jsou podobné poplatky u digitálních služeb běžné například u rozvozu jídla nebo prodeje vstupenek. Firma uvádí, že model nejprve testovala v Jihomoravském kraji a od 20. července ho zavedla plošně.

Podle dostupných informací aplikace pracuje se statisíci transakcí měsíčně a má registrovaných 1,7 milionu uživatelů. To ukazuje, proč i drobný poplatek může být pro provozovatele významný. Z pohledu firmy jde o způsob, jak dál financovat službu, která restauracím i hostům zjednodušuje placení. Z pohledu hosta je ale rozhodující něco jiného. Chce vědět dopředu, kolik zaplatí a komu konkrétní částka patří.

Restaurace poplatek za hosty převzít nemohou

Důležité je také to, že podle vyjádření Qerka zatím restaurace nemohou poplatek zaplatit za své hosty. Zákazník tak nemá možnost narazit na podnik, který by tuto částku převzal a nechal digitální placení pro hosta bez příplatku. Právě v tom se situace liší od některých jiných nákladů, které podniky běžně zahrnují do cen jídel, nápojů nebo provozu.

Aplikace na svém webu dlouhodobě prezentuje výhody pro podniky i personál, včetně rychlejšího rozpočítání stolu, přehledu o spropitném nebo napojení na pokladní systém. Jenže jakmile se náklad viditelně přesune na hosta, mění se psychologie placení. Český zákazník je obecně citlivý na položky navíc, zvlášť pokud se objeví v restauraci, kde už platí za jídlo, pití a často i dýško. Podobný princip lidé znají i z cestování, kde se mohou na účtence objevit poplatky za servis nebo prostírání, jak jsme popsali v článku o tom, kdy účet v restauraci na dovolené nepříjemně překvapí.

Drobných plateb přibývá a lidé si je začínají hlídat

Nový poplatek zapadá do širší změny, kterou lidé vidí v bankách, obchodech, dopravě, aplikacích i cestování. Část služeb se přesouvá do mobilu, platby jsou rychlejší a pohodlnější, ale zároveň se častěji objevují malé položky navíc. Jednou je to servisní poplatek, jindy příplatek za platbu, rezervaci, výběr hotovosti nebo méně výhodný kurz při platbě v zahraničí. Proto dává smysl sledovat nejen hlavní cenu, ale i poslední obrazovku před potvrzením platby.

U restaurací to platí dvojnásob, protože se v jednom okamžiku může sejít cena útraty, dobrovolné spropitné a nově i servisní poplatek aplikace. Kdo nechce platit navíc, může zvolit jiný způsob úhrady, například klasickou platbu u obsluhy. Zároveň se vyplatí nezapomínat ani na běžnou hotovostní rezervu, protože ne každý podnik musí digitální platbu nabídnout a ne každý zákazník ji bude chtít po zavedení příplatku dál používat. O významu hotovosti jsme psali také v článku o tom, proč platební systémy nemusí být vždy jediná jistota.

Co si z toho má zákazník odnést

Pro běžného hosta je nejjednodušší pravidlo jasné. Před potvrzením platby je potřeba zkontrolovat celkovou částku, ne jen cenu jídla a výši spropitného. Pokud se na účtu objeví servisní poplatek, nejde podle dostupných vyjádření o poplatek restaurace, ale o položku aplikace. Host se pak může rozhodnout, zda mu pohodlnější placení za tři koruny navíc stojí, nebo zda raději požádá obsluhu o běžné zaplacení.

V době, kdy se podobné drobné příplatky šíří napříč službami, je to praktický návyk, který se hodí nejen v restauraci. Stejně důsledně by lidé měli postupovat i u plateb kartou na dovolené, kde může konečnou cenu ovlivnit nevýhodný přepočet měny, jak ukazuje i náš text o tom, proč platba kartou v zahraničí může mít nenápadnou past.