Valorizace důchodů by mohla znovu přidat víc. Návrat k dřívějšímu vzorci pomůže hlavně růst mezd

Připravovaná úprava valorizace důchodů by mohla po několika slabších letech přinést citelnější růst penzí. Záležet bude na tom, zda projde návrat k velkorysejšímu výpočtu a jak se bude vyvíjet inflace i reálné mzdy. Penzisté by se tak po několika letech střídmějších lednových přidání mohli dočkat výraznější valorizace. Ve hře je změna pravidel, která by do růstu důchodů znovu silněji promítla zvyšování reálných mezd, tedy mezd po odečtení inflace.

Pro seniory je to podstatná zpráva hlavně proto, že právě nastavení valorizačního vzorce rozhoduje o tom, zda se penze zvednou jen o několik stokorun, nebo citelněji. Odborníci přitom připouštějí, že pokud by se pravidla skutečně změnila a ekonomika dál rostla, mohl by být růst důchodů v dalších letech znatelnější než v posledním období.

Debata se vede o návratu k dřívějšímu modelu, podle kterého by se při řádné lednové valorizaci důchody navyšovaly o inflaci a polovinu růstu reálných mezd. Teď se do výpočtu promítá jen třetina růstu reálných mezd. Právě to je rozdíl, který může v praxi rozhodnout o tom, jak výrazně penze porostou ve chvíli, kdy se ekonomice daří a mzdy reálně stoupají.

Proč byly poslední valorizace spíš slabší

V posledních letech se do lednových valorizací výrazněji propsala hlavně inflace. Jenže jakmile se růst cen uklidnil a reálné mzdy předchozí propad teprve doháněly, prostor pro vyšší přidání se zúžil. Ukázalo se to i na valorizaci od ledna 2026. Ta zvýšila základní výměru, tedy pevnou část důchodu stejnou pro všechny, o 240 korun a procentní výměru o 2,6 procenta. Průměrný starobní důchod tak podle údajů ministerstva práce vzrostl o 668 korun na 21 839 korun měsíčně.

Na první pohled to nevypadá jako zanedbatelná částka. Jenže v porovnání s obdobím vysoké inflace nebo s časy, kdy se do valorizace výrazněji promítal i růst mezd, jde stále spíš o umírněný nárůst. U lidí s nižší penzí navíc bývá absolutní přidání slabší než u těch, kteří mají vyšší procentní výměru. Například u důchodu 15 tisíc korun vycházelo zvýšení zhruba na 516 korun, zatímco u penze 25 tisíc korun asi na 776 korun měsíčně.

Je také dobré připomenout jednu důležitou výjimku. U předčasných starobních důchodů přiznaných lidem, kteří ještě nedosáhli řádného důchodového věku, se od ledna 2026 nezvyšovala procentní výměra. Těmto příjemcům se přidala jen základní výměra o 240 korun. V praxi to znamená, že část předčasných důchodců dostala přidáno výrazně méně než lidé v řádné penzi.

Co by změna vzorce znamenala v praxi

Pokud by se opravdu prosadil návrat k výpočtu založenému na inflaci a polovině růstu reálných mezd, penze by v příznivějších ekonomických časech rostly rychleji než dnes. Nešlo by o skokové jednorázové rozdíly v řádu tisíců korun hned u každého důchodce, ale o změnu, která by se v dalších letech postupně nasčítala.

Modelově si lze představit seniora s důchodem 20 tisíc korun. Když do valorizace vstoupí jen inflace a slabě nebo vůbec se neprojeví reálné mzdy, přidání zůstane relativně nízké. Pokud by ale mzdy po odečtení inflace rostly a do výpočtu by se započítávala jejich polovina místo dnešní třetiny, výsledná valorizace by byla vyšší. Rozdíl se může zdát v jednom roce omezený, jenže u důchodů rozhoduje i dlouhodobý efekt. Každé vyšší navýšení se totiž stává základem pro další valorizace.

Právě proto odborníci upozorňují, že změna valorizačního mechanismu není jen technická úprava zákona. Pro domácnosti seniorů jde o rozhodnutí, které ovlivní jejich rozpočty na roky dopředu. Nejcitelněji to pocítí lidé, kteří žijí převážně nebo úplně jen z důchodu a nemají další příjmy z práce, pronájmu nebo úspor.

Týká se to většiny seniorů

Největší význam má valorizace pro starobní důchodce, ale týká se i invalidních a pozůstalostních penzí. Vždy záleží na konkrétním typu důchodu a také na tom, zda jde o řádný nebo předčasný starobní důchod. Rozdíly v pravidlech mohou být pro řadu lidí matoucí a právě tady vzniká častý omyl. Mnozí předpokládají, že všichni penzisté dostanou přidáno stejně. Tak to ale není.

Stejná je pouze základní výměra, tedy pevná část důchodu. Procentní výměra se odvíjí od předchozích výdělků, odpracovaných let a dalších parametrů. Čím vyšší je procentní část penze, tím vyšší bývá i absolutní nárůst při procentním navýšení. Proto dva senioři nedostanou při stejné valorizaci přidáno totožnou částku.

Pro běžnou domácnost seniora je důležité i to, že valorizace funguje automaticky. Není potřeba o ni žádat. Česká správa sociálního zabezpečení zvýšení promítne sama. Od roku 2026 už ale automaticky neposílá všem papírové oznámení o valorizaci. Kdo ho chce dostávat poštou, musí o to požádat předem. Jinak si informace najde jinou cestou, například elektronicky nebo přímo ve výplatě důchodu.

Vyšší důchody mají i druhou stranu

Vedle otázky, kolik dostanou senioři navíc, se řeší i účet pro stát. Každé štědřejší nastavení valorizace znamená vyšší výdaje důchodového systému. Už pro rok 2026 počítal návrh rozpočtu ministerstva práce s částkou 722,2 miliardy korun na důchody. Na pojistném se mělo vybrat 737,9 miliardy korun, takže systém mohl být podle tehdejších odhadů po delší době v mírném přebytku. To ale neznamená, že by si stát mohl bez rizika dovolit trvale výrazně vyšší růst penzí.

Ekonomové proto připomínají, že vyšší valorizace je příjemná zpráva pro příjemce důchodů, ale zároveň zvyšuje tlak na veřejné finance. Pokud by se přidávalo víc a zároveň se nezměnily příjmy systému, dříve nebo později by se to muselo projevit jinde. Třeba ve vyšším zadlužení, vyšších daních nebo v omezení jiných výdajů státu.