Spoření na důchod se může od roku 2027 znovu změnit. Ve hře je vyšší podpora od státu i jednorázový bonus

Třetí pilíř má podle vládních plánů projít další úpravou. Mluví se o vyšším státním příspěvku, vstupním bonusu i nižších poplatcích. Zatím ale nejde o schválená pravidla, takže lidé by měli rozlišovat mezi politickým slibem a skutečně platným zákonem.

Lidé, kteří si odkládají peníze ve třetím pilíři, mohou v příštích letech narazit na další změny. Ve veřejném prostoru se objevily plány na vyšší státní příspěvek, jednorázový bonus při vstupu a nižší poplatky u penzijních fondů. Pro mnoho domácností je to lákavá zpráva, protože dnešní nastavení dobrovolného spoření na stáří řada lidí považuje za málo motivující. Zásadní je ale jedna věc: zatím nejde o hotovou a schválenou změnu, která by už byla jistá pro všechny účastníky.

Podle informací, které v posledních dnech zazněly od představitelů vlády, se chystá úprava třetího důchodového pilíře tak, aby si lidé dokázali na stáří naspořit více. Mluví se o tom, že nové nastavení by mohlo začít platit od roku 2027. Ve hře je několik motivačních nástrojů najednou, konkrétní parametry ale zatím zveřejněny nebyly.

Co se zatím objevilo ve hře

Ve veřejných vyjádřeních se opakují tři hlavní body. Prvním je jednorázový finanční bonus pro lidi, kteří do systému vstoupí nebo splní stanovené podmínky. Druhým je vyšší státní příspěvek k pravidelným měsíčním úložkám. Třetím bodem je snížení administrativních poplatků u fondů, aby větší část výnosu zůstala klientům.

Právě poplatky a nízké zhodnocení patří dlouhodobě k nejčastějším výhradám vůči penzijnímu spoření. V praxi totiž nestačí jen pravidelně posílat peníze. Důležité je i to, kolik z výnosu ukrojí náklady fondu a jakou investiční strategii má člověk nastavenou. Pokud někdo spoří desítky let příliš opatrně, může mít na konci výrazně méně, než čekal.

Už dnes platí, že stát podporuje doplňkové penzijní spoření štědřeji než dřív. Od změn účinných od dubna a července 2024 je minimální vlastní vklad pro získání státní podpory 500 korun měsíčně a maximální státní příspěvek činí 340 korun měsíčně při úložce 1 700 korun a více. Státní podpora nově odpovídá 20 procentům z měsíčního vkladu v pásmu, které zákon stanoví.

To znamená, že lidé s nižšími úložkami si oproti dřívějšku v některých případech nepolepšili, naopak vyšší podporu získávají hlavně ti, kteří si posílají více peněz. V praxi tak dnešní systém více zvýhodňuje domácnosti, které mají prostor odkládat vyšší částky každý měsíc.

Vedle státního příspěvku zůstává i daňové zvýhodnění. Od základu daně si lze odečítat částky, které přesahují hranici pro státní podporu, a to v rámci společného ročního limitu pro produkty zajištění na stáří. Pro část lidí je to důležitý argument, proč si spoření ponechat nebo navýšit. Jenže pro mladší ročníky to často samo o sobě nestačí.

Proč se mluví hlavně o mladých

Debata o změnách se vede i proto, že mnoho lidí začíná řešit důchodové spoření pozdě. Často až ve chvíli, kdy jim zbývá do penze dvacet let nebo méně. To je z pohledu dlouhodobého investování problém, protože kratší horizont obvykle znamená menší prostor pro růst úspor i menší ochotu podstoupit kolísání trhů.

Asociace penzijních společností už dříve navrhovala, aby stát více motivoval lidi do 30 let. Mezi doporučeními zazněl například jednorázový vstupní příspěvek 30 000 korun pro mladé účastníky, vyšší státní příspěvek pro ty, kteří uzavřou smlouvu včas, nebo nižší minimální částka potřebná pro získání podpory. Není ale jisté, že právě tyto návrhy vláda skutečně převezme do zákona v této podobě.

Pro mladé lidi by případný bonus mohl být silným impulzem. Když někdo začne spořit ve 25 letech, má proti člověku, který začne až po čtyřicítce, obrovskou výhodu času. I menší pravidelná částka může při dlouhém horizontu udělat výrazný rozdíl. Naopak pozdní start často vede k tomu, že si člověk musí odkládat mnohem více, aby dosáhl podobného výsledku.

Zatím se jedná o dobrý plán

Pro čtenáře je teď nejdůležitější rozlišit dvě roviny. Jedna věc jsou politická prohlášení a záměry, druhá věc je schválený zákon s přesným datem účinnosti. U nyní zmiňovaných novinek kolem třetího pilíře zatím chybí konkrétní legislativní text, přesné podmínky i definitivní potvrzení, koho by se změny týkaly a za jakých okolností.

Jinými slovy, lidé by zatím neměli rušit stávající smlouvy ani dělat unáhlené kroky jen podle titulků. Pokud někdo spoří, vyplatí se sledovat hlavně to, kolik si posílá měsíčně, v jakém je fondu a zda jeho strategie odpovídá věku a délce spoření. Právě to má na budoucí výsledek často větší dopad než samotná jednorázová změna státní podpory.

Na co si dát pozor v praxi

• Neplést si návrh se schváleným pravidlem. Dokud není novela schválená a vyhlášená, jde jen o plán nebo politický slib.
• Zkontrolovat výši vlastního vkladu. Mnoho lidí si stále posílá částky, které jim nepřinášejí maximální možný státní příspěvek.
• Prověřit typ fondu. Příliš konzervativní nastavení může při dlouhém horizontu výrazně brzdit výnos.
• Všímat si poplatků a podmínek smlouvy. I zdánlivě malý rozdíl může za desítky let znamenat citelný rozdíl v naspořené částce.
• Počítat s tím, že výhodnost záleží na konkrétní situaci. Jinak bude spoření vycházet mladému zaměstnanci, jinak OSVČ a jinak člověku krátce před důchodem.

Co to může znamenat pro běžnou domácnost

Pokud by se změny skutečně schválily, mohly by zvýšit atraktivitu penzijního spoření hlavně pro lidi, kteří dnes váhají, jestli se jim třetí pilíř vůbec vyplatí. Vyšší státní příspěvek by pomohl pravidelným střadatelům, jednorázový bonus by mohl přitáhnout nové účastníky a nižší poplatky by zlepšily dlouhodobý výsledek spoření.

Na druhou stranu bude záležet na konkrétní podobě zákona. Rozhodující bude, zda podpora zamíří plošně ke všem, nebo jen k vybraným skupinám, například k mladším lidem. Stejně důležité bude i to, zda se úpravy skutečně projeví v čistém výsledku pro klienta, nebo zůstanou jen marketingově silným slibem bez většího dopadu.

Prozatím tedy platí jediné: rok 2027 je zatím spíš termínem možných změn než hotovou jistotou. Kdo si chce udělat jasno, měl by sledovat další vývoj a hlavně pracovat s tím, co platí už dnes. U důchodového spoření totiž stále rozhoduje hlavně délka spoření, pravidelnost a správně zvolená strategie.