Toto jsou nejhorší banky pro české důchodce v roce 2026. Češi v nich nechávají úspory a příchází o peníze

Silný návyk nechat peníze celý život v jedné bance může být pro řadu českých důchodců drahý zvyk. Největší problém často nejsou jen viditelné poplatky za účet, ale hlavně slabé úročení úspor a podmínky, které starší klient snadno přehlédne.

Právě senioři bývají skupinou, která banku mění nejméně ochotně. Jenže v roce 2026 už rozdíly mezi bankami dělají i tisíce korun ročně. Kdo má na běžném nebo spořicím účtu vyšší rezervu a spokojí se s tím, co mu banka nechá automaticky, může přicházet o peníze úplně zbytečně.

Tohle není žebříček nejhorších bank obecně. Jde o pohled očima seniora, který chce hlavně jednoduchý účet, levný přístup k vlastním penězům a rozumné zhodnocení úspor bez složitých podmínek. A právě tady se ukazuje, že některé velké banky mají pro starší klienty slabá místa, která bolí víc než dřív.

Kde důchodci tratí nejčastěji

Největší ztráta obvykle nevzniká na jednom vysokém poplatku. Peníze mizí po menších částkách. Typický scénář vypadá takto: senior má běžný účet, na něm vyšší zůstatek, k tomu starší spořicí účet nebo druhý účet bez zajímavého úroku. Banku nemění, protože na ni je zvyklý. Jenže zatímco jinde může mít zhodnocení přes tři procenta ročně, u své banky zůstane na nule nebo téměř na nule. Rozdíl je pak během roku velmi citelný.

Pro srovnání stačí jednoduchý model. Pokud má důchodce rezervu 200 tisíc korun a místo sazby kolem 3 procent ročně dostává prakticky nulu, připraví se za rok zhruba o 6 tisíc korun hrubého úroku. Po zdanění úroků je rozdíl stále výrazný. A to už je částka, která zaplatí léky, energie nebo několik větších nákupů.

Komerční banka: problém není účet, ale pohodlí

Komerční banka dnes nabízí i účet zdarma, takže sama o sobě není drahá pro každého. Pro seniora, který chce jen nechat peníze ležet na účtu a nic neřešit, ale může být nevýhodná hlavně kvůli tomu, jak funguje spoření. Podle oznámení o úrokových sazbách měla od 1. do 31. března 2026 bonusová sazba „Odměna“ na spořicím účtu 3 procenta včetně základní sazby. Vyšší zvýhodnění je navíc navázané na aktivaci v aplikaci a v některých případech i na jednorázový vklad z jiné banky alespoň 100 tisíc korun do 30 dnů.

Praktický problém je zřejmý. Starší klient, který nepoužívá mobilní bankovnictví naplno nebo si bonus neaktivuje, může skončit s mnohem slabším zhodnocením, než čekal. Banka sice účet vede bez úroku na běžném účtu a spořicí účet má k dispozici, ale bez aktivního hlídání podmínek senior snadno promarní výnos, který by jinde získal jednodušeji.

Kolik to může stát? Při rezervě 300 tisíc korun dělá rozdíl mezi nulovým úročením na běžném účtu a sazbou 3 procenta ročně asi 9 tisíc korun hrubého za rok. I kdyby člověk část peněz držel jen na spořicím účtu a o bonus přišel jen u poloviny částky, stále může zbytečně nechat v bance několik tisíc korun.

UniCredit Bank: starší typy kont jsou nepříjemně drahé

Tady je problém hlavně u lidí, kteří si účet založili před lety a nikdy ho nezměnili. V sazebníku UniCredit Bank jsou stále vedené i starší produkty, které už banka aktivně nenabízí. U starého U konta pro klienty od 27 let platí, že při nesplnění podmínky bezhotovostního kreditního obratu 12 tisíc korun měsíčně může měsíční poplatek vyskočit na 199 korun. To je 2 388 korun za rok.

Na první pohled se může zdát, že důchodce podmínku splní, protože mu chodí penze. Jenže ne každý senior má důchod v takové výši. A hlavně, ne každý má ještě právě tento starší typ účtu správně nastavený nebo o podmínce vůbec ví. Banka zároveň u aktuálně nabízeného Účtu START uvádí měsíční poplatek 0 korun, zatímco Účet OPEN stojí 89 korun měsíčně a Účet TOP 299 korun, pokud klient nesplní podmínky pro odpuštění poplatku.

Další háček je v úročení spořicí složky. UniCredit Bank na stránce s úrokovými sazbami uvádí, že pro účty založené od 1. ledna 2026 v rámci kampaně Účet START, OPEN a TOP byla od 1. dubna do 3. května 2026 maximální sazba 3,20 procenta do 2 milionů korun. Bonusovou sazbu ale podmiňuje třemi platbami kartou měsíčně. Senior, který kartou skoro neplatí a funguje hlavně v hotovosti, tak na plný úrok nemusí dosáhnout.

Modelová ztráta je dvojí. Kdo zůstane na starém U kontu bez splnění podmínky, zaplatí 2 388 korun ročně na poplatku. Kdo má navíc 200 tisíc korun na spoření a kvůli nesplnění podmínek nedosáhne na sazbu kolem 3,2 procenta, může přijít zhruba o dalších 6 400 korun hrubého ročně. Dohromady už to znamená skoro 9 tisíc korun.

ČSOB: riziko pro ty, kdo zůstali u starých návyků

ČSOB je ukázkou banky, kde může být drahé hlavně to, když klient používá služby postaru. Ve veřejně dostupném sazebníku pro fyzické osoby je uvedeno, že výběr hotovosti na obchodním místě stojí 70 korun. To je přesně typ operace, kterou část seniorů stále využívá. Pokud jde důchodce pro hotovost na pobočku třeba jednou měsíčně, zaplatí za rok 840 korun. Při dvou výběrech měsíčně už je to 1 680 korun.

To samo o sobě ještě nemusí být katastrofa. Jenže stejný klient často zároveň nechává větší peníze na běžném účtu nebo na starém spořicím produktu s méně zajímavým úrokem. A právě kombinace slabého zhodnocení a placených hotovostních operací dělá z věrnosti drahý zvyk.

Jinými slovy, senior nemusí tratit jen na jednom poplatku, ale na celém způsobu používání banky. U lidí, kteří jsou zvyklí všechno řešit osobně na přepážce, bývá roční ztráta klidně přes tisíc korun jen na hotovosti. A pokud k tomu přibyde slabě úročená rezerva, skutečná ztráta je násobně vyšší.

MONETA Money Bank: ne drahá banka, ale častá past

MONETA patří mezi banky, které umějí být levné. Problém ale nastává u klientů, kteří mají běžný účet zdarma, a tím celou věc považují za vyřešenou. Sama banka na webu uvádí, že pro založení spořicího účtu je potřeba mít i běžný účet a že starší spořicí účet lze na pobočce změnit na aktuálně nabízený. To je důležitá informace právě pro dlouholeté klienty. Pokud totiž nechali úspory ležet na běžném účtu nebo na starší variantě spoření, mohou se připravovat o výnos bez toho, aby si toho všimli.

Je fér říct, že tady nejde o klasickou banku s vysokými poplatky pro seniory. Slabina je jinde. Mnoho lidí se spokojí s tím, že účet nic nestojí, ale už neřeší, kde leží jejich rezerva. Přitom rozdíl mezi penězi bez úroku a moderním spořicím účtem dělá i tady tisíce korun ročně.

Typický příklad? Důchodce má na běžném účtu 250 tisíc korun jako rezervu na horší časy. Pokud by tyto peníze měl na účtu se sazbou kolem 3 procent ročně, bavíme se zhruba o 7 500 korunách hrubého za rok. Jestli zůstanou bez rozumného úročení, je to čistě promarněná příležitost.

Na co si dát pozor, pokud je člověk v důchodu

• Nestačí sledovat jen poplatek za vedení účtu. Mnohem víc často bolí slabý nebo nulový úrok na úsporách.
• Staré typy účtů bývají dražší než nové. Kdo má účet deset nebo patnáct let, měl by si ověřit, zda už dávno neplatí zbytečně.
• Bonusové sazby na spoření často vyžadují aktivitu, například platby kartou nebo zapnutí nabídky v aplikaci.
• Výběry na pobočce nebo jiné papírové operace mohou být zbytečně drahé, i když samotný účet vypadá levně.

Nejhorší bankou pro důchodce nemusí být ta, která má nejvyšší ceník na první pohled. Nejhorší je často ta, u které člověk dlouhé roky zůstane bez kontroly a nechá si potichu ukrajovat z peněz. Někde na poplatcích, jinde na podmínkách a velmi často na mizerném úročení rezerv.

Pro běžného seniora je dnes nejdůležitější jediné. Podívat se, jaký má skutečně typ účtu, kolik platí za hotovostní operace a zda jeho úspory opravdu vydělávají. Právě tam se totiž rozhoduje, jestli ročně ztratí pár stokorun, nebo zbytečně pustí z ruky několik tisíc.