Chorvatsko sáhlo k razantnímu kroku. Ceny benzínu a nafty zastropovalo, Česko zatím jen sleduje pumpaře

Chorvatsko znovu sáhlo k regulaci cen paliv a řidiči to pocítí hned. Zatímco Zagreb už stanovil stropy, Česko zatím jen sleduje, co se děje na trhu a u čerpacích stanic.

V době, kdy ceny ropy znovu vystřelily vzhůru a nervozita na trzích se rychle přelévá i do běžného života, Chorvatsko zavedlo maximální maloobchodní ceny pohonných hmot. Opatření začalo platit od úterý a vláda ho zatím nastavila na dva týdny. Důvod je podle kabinetu jasný.

Reaguje na prudké zdražení ropy po vojenských úderech Spojených států a Izraele na Írán a také na komplikace s vývozem ropy přes Hormuzský průliv, tedy jednu z nejdůležitějších dopravních cest pro světový energetický obchod. Pro české řidiče je to zajímavá zpráva i z praktického hlediska.

Češi do Chorvatska cestují pravidelně

Do Chorvatska každoročně vyrážejí autem statisíce Čechů, a ceny na tamních pumpách proto sledují velmi pozorně. Zatímco v Česku vláda podle pondělního vyjádření premiéra Andreje Babiše zatím žádný konkrétní zásah nechystá, chorvatský kabinet premiéra Andreje Plenkoviće už znovu sáhl k modelu, který v minulosti dobře zná.

Nejde tedy o experiment, ale o návrat k nástroji, který země používala už během předchozí energetické krize. Premiér Andrej Plenković vysvětlil, že vláda tímto krokem vyslala silný signál na ochranu občanů i domácí ekonomiky před náhlým růstem cen ropy, který souvisí s konfliktem na Blízkém východě. Právě tahle formulace ukazuje, že v Záhřebu nejde jen o cenu pro řidiče u stojanu.

Nově stanovený strop pro základní benzin činí 1,50 eura za litr, tedy zhruba 36,60 koruny. U nafty je maximum 1,55 eura za litr, což vychází přibližně na 37,80 koruny. Chorvatská vláda tím zároveň dává najevo, kde podle ní leží ještě přijatelná hranice. Ministr hospodářství Ante Šušnjar uvedl, že bez zásahu státu by se cena nafty mohla dostat až na 1,72 eura za litr, tedy zhruba na 42 korun. To už je rozdíl, který by byl pro řadu domácností i firem znatelný.

Zajímavé je, že ceny na chorvatských totemech ještě před spuštěním opatření nebyly samy o sobě extrémní. Průměrně se diesel prodával za 1,48 eura a benzin za 1,46 eura za litr, tedy kolem 36 korun. Právě tady je vidět preventivní logika celé věci. Chorvatská vláda nečeká, až ceny skutečně vystřelí nahoru a lidé to naplno pocítí v peněženkách. Snaží se zasáhnout dřív, než se situace utrhne z řetězu. Pro stát je to politicky i ekonomicky srozumitelný krok. Když se problém zachytí včas, bývá menší i jeho dopad na inflaci.

Úprava se týká všech pohonných hmot

Úprava se netýká jen benzinu a nafty. Mírně porostou také ceny LPG, tedy zkapalněného ropného plynu. U lahví bude nově maximální cena 2,40 eura za kilogram, což odpovídá asi 59 korunám. Naopak u části trhu zůstává volnější režim. Benziny s vyšším oktanovým číslem a všechna prémiová paliva budou dál bez cenového stropu a jejich cenu si budou určovat prodejci podle trhu.

I to je důležité rozlišení. Vláda chrání především běžnou spotřebu, nikoli luxusnější segment nebo nadstandardní paliva. Ministr hospodářství Ante Šušnjar zdůraznil, že cílem opatření je zmírnit růst cen energií, zabránit řetězovému zdražování a chránit životní úroveň obyvatel i stabilitu hospodářství.

Jinými slovy, nejde jen o to, kolik zaplatí řidič při tankování cestou do práce nebo na dovolenou. Jde také o to, aby dražší paliva nespustila další vlnu zdražování v celé ekonomice. To je v zemi, která se delší dobu potýkala s inflací vyšší než byl průměr Evropské unie, obzvlášť citlivé téma.

Chorvatsko navíc s regulací cen paliv nezačíná od nuly. Podle dřívějších informací tamního tisku žila země v režimu pravidelně aktualizovaných maximálních cen pohonných hmot tři roky, a to až do července 2025. Pro tamní vládu je tedy dnešní krok spíš návratem ke známému mechanismu než nouzovou improvizací. Z pohledu spotřebitele to může působit uklidňujícím dojmem. Stát tím říká, že situaci sleduje a je připravený brzdit nejhorší výkyvy.

Ve hře je navíc ještě další možnost. Chorvatské úřady jednají také o snížení spotřební daně z nafty. Podle návrhu ministerstva financí by stát v daném období do 23. března přišel asi o 1,95 milionu eur, tedy o necelých 50 milionů korun na výnosech z energetických spotřebních daní. I po takovém snížení by ale podle návrhu dál plnil podmínky evropské směrnice. Pro vládu je to klasická rozpočtová rovnice. Na jedné straně stojí výpadek příjmů, na druhé snaha ulevit cenám a uklidnit trh.

Česká vláda prozatím vývoj sleduje

Česká vláda zatím tak daleko nešla. Jediným oznámeným krokem je zatím monitoring cen a marží čerpacích stanic, který běží od minulého týdne. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na síti X vysvětlil, že jde o preventivní opatření. Podle něj není cílem zasahovat do tržních vztahů, ale zabránit tomu, aby někdo zneužil konflikt na Blízkém východě k neodůvodněnému a přehnanému zdražování benzinu a nafty.

Tohle je podstatný rozdíl mezi českým a chorvatským přístupem. Praha zatím sleduje, Zagreb už reguluje. Premiér Andrej Babiš po jednání vlády uvedl, že kabinet o vývoji cen jednal i se šéfem podniku Čepro, který provozuje mimo jiné sítě EuroOil a RoBin OIL. Podle informací vlády jsou nyní ceny pohonných hmot v České republice nižší než v Německu a Polsku.

To je argument, kterým kabinet vysvětluje, proč se zatím nechystá k tvrdšímu zásahu. Jinak řečeno, dokud český trh nevypadá v regionálním srovnání hůř, vláda nechce otevírat dveře regulaci. Do debaty vstoupil i bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. V pořadu Otázky Václava Moravce varoval před tím, aby stát reagoval na dražší paliva snížením spotřební daně.

Podle něj by šlo o velmi nešťastný krok, protože Česko už teď patří mezi země s nižšími spotřebními daněmi v Evropě. Zároveň připomněl, že vzhledem ke stavu veřejných financí by podobné opatření mohlo být nebezpečné pro státní rozpočet. Dlouhodobě by tak podle něj spíš přidělalo starosti, než aby situaci vyřešilo.