Stejné roky v práci, ale úplně jiný důchod. Lidé často netuší, co všechno rozhoduje

Dva lidé mohou mít za sebou stejný počet let důchodového pojištění, ale při odchodu do penze jim stát vypočte úplně jinou částku. Nestačí totiž jen odpracované roky. Do hry vstupují i celoživotní příjmy, okamžik přiznání důchodu, takzvané vyloučené doby a také to, jestli má stát v evidenci všechno správně.

Právě poslední bod bývá podceňovaný. Člověk často zjistí problém až těsně před penzí, kdy už se staré doklady shánějí mnohem hůř. Vyplatí se proto kontrolovat údaje s předstihem, ideálně ještě během produktivního věku. Na první pohled to vypadá jednoduše. Kdo má splněnou potřebnou dobu pojištění a dosáhne důchodového věku, dostane starobní důchod. Jenže samotná doba pojištění neříká nic o tom, jak vysoká penze bude. Ta se neodvíjí jen od počtu let, ale také od toho, z jakých výdělků se důchod počítá a jaké údaje má Česká správa sociálního zabezpečení k dispozici.

Stejný počet let neznamená stejný důchod

Základní rozdíl je ve výdělcích. Český důchodový systém sice není nastavený tak, že by vysoké příjmy automaticky znamenaly stejně vysoký důchod, přesto ale platí, že člověk s vyššími celoživotními příjmy zpravidla dostane vyšší penzi než ten, kdo vydělával méně. Do výpočtu vstupuje takzvaný osobní vyměřovací základ, tedy zjednodušeně řečeno průměr příjmů za rozhodné období po jejich přepočtu podle zákonných pravidel.

V praxi to znamená třeba toto. Dva zaměstnanci mohou oba získat 44 let pojištění. Jeden ale pracoval většinu života za nižší mzdu, druhý měl dlouhodobě nadprůměrný příjem. Oba splní stejnou podmínku potřebných let, jenže jejich procentní výměra důchodu vyjde odlišně, protože vychází z jiného základu.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí se výše důchodu skládá ze základní výměry, která je pro všechny nově přiznané důchody v daném roce stejná, a z procentní výměry, která už závisí na získané době pojištění a na výpočtovém základu. Právě v této části vznikají mezi lidmi největší rozdíly.

Rozhoduje i datum, kdy je důchod přiznaný

Další často přehlížený faktor je termín přiznání důchodu. Nejde jen o to, jestli člověk odejde do předčasné penze, nebo do řádného starobního důchodu. Roli hraje i konkrétní rok, ve kterém je důchod přiznán. Každý rok se totiž mění parametry výpočtu, například redukční hranice nebo základní výměra.

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že pro důchody přiznávané v roce 2025 činí základní výměra 4660 korun. Pro stejný příběh pojištění tedy může vyjít jiná penze podle toho, zda byl důchod přiznán dřív, nebo později. U předčasného důchodu je navíc třeba počítat s trvalým krácením procentní výměry za každých i započatých 90 dnů do dosažení důchodového věku.

Naopak člověk, který po dosažení důchodového věku dál pracuje a důchod zatím nepobírá, si může procentní výměru zvýšit. I to je důvod, proč dva lidé se stejnou historií pojištění nemusí skončit na stejné částce. Rozdíl udělá samotné načasování žádosti.

Co jsou vyloučené doby a proč mohou pomoci

Velký vliv mají také vyloučené doby. To je pojem, který spousta lidí slyší poprvé až těsně před důchodem. Jde o období, kdy člověk nepracoval nebo neměl běžný příjem z důvodů, které zákon uznává. Typicky může jít o dobu pracovní neschopnosti, ošetřování člena domácnosti nebo péči o dítě či závislou osobu.

Smysl je jednoduchý. Taková období člověku nemají zbytečně srazit průměr příjmů pro výpočet důchodu. Pokud jsou správně vedená jako vyloučené doby, z výpočtu se vyjmou. Když ale v evidenci chybějí nebo jsou špatně zachycené, může výsledná penze vyjít nižší, než by měla.

ČSSZ ve vysvětlení k informativnímu osobnímu listu důchodového pojištění uvádí, že přehled od roku 1986 obsahuje nejen vyměřovací základy, ale právě i vyloučené doby. Právě tady se dá odhalit, jestli evidence odpovídá skutečnosti.

Chyba v evidenci může důchod zbytečně snížit

Vedle zákonných pravidel rozhoduje i obyčejná administrativa. Pokud zaměstnavatel neodevzdal evidenční list důchodového pojištění nebo se některá doba do evidence nedostala, může část pojištění chybět. A s ní někdy i příjmy, ze kterých se důchod počítá.

ČSSZ upozorňuje, že právě evidenční list důchodového pojištění je základním dokladem pro prokázání dob pojištění. Pokud zaměstnavatel svou povinnost nesplní, musí se odpracovaná doba i hrubé výdělky dodatečně dohledávat. To může vyřízení žádosti prodloužit, a když se podklady nepodaří obstarat, promítne se to i do výše penze.

Typická situace z praxe je starší zaměstnání z devadesátých let, zkrachovalá firma nebo neúplně doložená péče o dítě. Člověk ví, že pracoval nebo pečoval, jenže v systému to buď není vůbec, nebo ne v takovém rozsahu, jak by mělo.

Co si zkontrolovat ještě před odchodem do penze

Nejrozumnější je nečekat na poslední chvíli. Každý, kdo se blíží důchodovému věku, by si měl projít hlavně čtyři okruhy údajů.

• zda sedí všechny doby zaměstnání a podnikání
• zda jsou uvedené vyměřovací základy, tedy příjmy rozhodné pro důchod
• zda jsou správně vedené vyloučené doby, například nemoc nebo péče o dítě
• zda nechybí některé náhradní doby pojištění nebo období ze zahraničí, která se řeší až v důchodovém řízení

Užitečné je projít si staré pracovní smlouvy, zápočtové listy, potvrzení o studiu, vojenské službě, péči o děti nebo doklady k podnikání. Ne všechno bude úřad chtít hned, ale při nesrovnalostech se takové dokumenty hodí. Základním místem pro kontrolu je ePortál ČSSZ.

Lidé tam najdou Přehled dob důchodového pojištění, Náhled na informativní osobní list důchodového pojištění a také Informativní důchodovou aplikaci, známou jako IDA. Ta po přihlášení přes Identitu občana nebo datovou schránku ukáže evidovaný počet let pojištění, datum odchodu do důchodu i orientační odhad budoucí penze.

Právě IDA je dobrý první filtr. Když člověk vidí podezřele nízký odhad nebo chybějící roky, je to signál, že má smysl jít do detailu. Kromě online náhledu lze požádat také o informativní osobní list důchodového pojištění. ČSSZ uvádí, že tento přehled obsahuje evidované doby pojištění, případně náhradní doby, a od roku 1986 také vyměřovací základy a vyloučené doby.

Na co lidé narážejí nejčastěji

Častý omyl je představa, že když někdo odpracoval stejně let jako kolega, musí mít i stejný důchod. Nemusí. Stejně tak neplatí, že rozhoduje jen posledních pár let před penzí. Důležitá je celá pojištěná a příjmová historie podle pravidel systému.

Lidé také někdy spoléhají na to, že stát má automaticky všechno správně. Ve většině případů evidence sedí, ale chyby nebo mezery se objevují. A čím starší období, tím složitější bývá jejich doplnění. Kontrola několik let před důchodem je proto mnohem bezpečnější než řešení na poslední chvíli.

Pointa je jednoduchá. Počet let pojištění je jen jedna část skládačky. O výsledné penzi rozhodují i výdělky, správně započtené vyloučené doby, termín přiznání důchodu a bezchybná evidence. Kdo si údaje včas prověří na ePortálu ČSSZ a případné mezery začne řešit s předstihem, má mnohem větší šanci, že dostane důchod v částce, která opravdu odpovídá jeho životní pracovní historii.