Zaměstnavatel musí části lidí přispívat na penzi. Nárok může vzniknout už po třech směnách

Od roku 2026 platí pravidlo, které může části zaměstnanců přinést každý měsíc další stovky až tisíce korun na penzi. Nejde přitom o běžný dobrovolný benefit firmy. U vybraných rizikových prací musí zaměstnavatel za splnění podmínek odvádět příspěvek ve výši 4 procent z vyměřovacího základu. Zaměstnanec však musí udělat jednu důležitou věc sám.

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření býval dlouhá léta především zaměstnaneckým benefitem. Od 1. ledna 2026 je ale situace u části pracovníků jiná. Zákon č. 324/2025 Sb. zavedl povinný příspěvek pro zaměstnance vykonávající některé práce zařazené do třetí kategorie rizikovosti. Ministerstvo financí upozorňuje, že nárok se neváže pouze na název povolání, ale především na konkrétní pracovní podmínky a jejich oficiální zařazení.

Nestačí pracovat v náročném zaměstnání

Nová povinnost se netýká automaticky každého člověka, který svou práci považuje za fyzicky těžkou. Rozhodující je, zda jde o práci ve třetí kategorii rizikovosti u některého ze čtyř stanovených faktorů. Patří sem vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem a celková fyzická zátěž při dynamické práci velkých svalových skupin. O zařazení práce do příslušné kategorie rozhoduje krajská hygienická stanice.

Právě v tom vidíme jeden z nejdůležitějších detailů celé změny. Zaměstnanec by se neměl řídit pouze tím, zda pracuje například ve výrobě, stavebnictví nebo jiném fyzicky náročném provozu. Podstatné je konkrétní zařazení jeho práce a rizikového faktoru. Podobná pravidla pro náročné profese jsme rozebírali také v článku Stát změnil pravidla pro odchod do důchodu. Někteří zaměstnanci si polepší o celé roky.

Rozhodnout mohou už tři směny za měsíc

Hranice pro vznik nároku není nastavena nijak vysoko. Zaměstnanec musí během kalendářního měsíce odpracovat alespoň tři směny rizikové práce. Za takovou směnu se považuje směna, během které člověk vykonával příslušnou rizikovou práci po převážnou část pracovní doby, tedy déle než polovinu směny.

U směn kratších nebo delších než osm hodin se navíc počet přepočítává. Každá započatá hodina odpovídá jedné osmině směny. Desetihodinová směna, která splní podmínku rizikové práce, se tak může započítat jako 1,25 směny. Naopak osmihodinová směna, při které člověk vykonával rizikovou činnost jen tři hodiny, se nezapočítá vůbec. Nejde tedy jednoduše o tři libovolné pracovní dny.

Firma může posílat tisíce korun měsíčně

Výše povinného příspěvku činí 4 procenta z vyměřovacího základu zaměstnance za příslušný měsíc. Pokud by například rozhodný vyměřovací základ činil 40 000 korun, odpovídá příspěvek 1 600 korun. Při částce 50 000 korun už jde o 2 000 korun.

Za rok už tedy může jít o citelnou částku, která vytváří dodatečnou rezervu na stáří. Nejde však o peníze vyplacené zaměstnanci spolu se mzdou. Zaměstnavatel je posílá přímo na určený penzijní produkt. Pro srovnání možností spoření na stáří se hodí také náš článek Penzijko ani životní pojistka to není. Tahle forma spoření může na důchod vydělat víc.

Nárok není automatický. Zaměstnanec se musí přihlásit

Tady je detail, na kterém může část lidí zbytečně přijít o peníze. Samotné splnění podmínek nestačí. Zaměstnanec musí u zaměstnavatele právo na příspěvek uplatnit a oznámit mu potřebné údaje o svém penzijním produktu. Nárok následně může vzniknout poprvé za kalendářní měsíc následující po měsíci, kdy zaměstnanec své právo uplatnil.

Peníze lze podle Ministerstva financí posílat na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření. Povinný příspěvek naopak nelze směrovat například na DIP nebo soukromé životní pojištění.

Zaměstnavatel má současně povinnost zaměstnance o existenci tohoto práva písemně informovat ještě před zahájením rizikové práce.

Vyplatí se zkontrolovat pracovní zařazení i výplatní podklady

Z našeho pohledu je proto nejpraktičtější nečekat pouze na informace od firmy. Pokud člověk pracuje v prostředí s výraznou fyzickou zátěží, vibracemi, chladem nebo teplem, měl by si u zaměstnavatele ověřit, do jaké kategorie je jeho práce skutečně zařazena a zda splňuje podmínky povinného příspěvku.

Nové pravidlo totiž není klasickým benefitem, který firma může podle své vůle nabídnout nebo zrušit. Při splnění zákonných podmínek jde o povinnost zaměstnavatele. Pro některé pracovníky tak může představovat zajímavou část budoucího důchodového zabezpečení, o kterou by byla škoda přijít jen proto, že svůj nárok nikdy neuplatnili.