Minimální mzda se má přiblížit 25 tisícům: Vyšší výplata ale zvedne i odvody, které lidé často přehlížejí

Minimální mzda se má od ledna 2027 výrazně zvýšit. Zaměstnancům s nejnižšími příjmy přinese vyšší čistou výplatu, lidem bez zdanitelných příjmů ale prodraží zdravotní pojištění a posune i některé daňové limity.

Minimální mzda už není částka, o které vláda každý rok rozhoduje jen politickou dohodou. Od roku 2025 se určuje podle valorizačního mechanismu. Ten vychází z predikované průměrné mzdy a koeficientu, který vláda stanovuje na dva roky dopředu. Pro zaměstnance to znamená větší předvídatelnost. Pro firmy zase jasnější výhled nákladů na práci.

V roce 2026 činí minimální mzda 22 400 korun měsíčně a hodinová sazba při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době je 134,40 koruny. Podle současných propočtů by se v roce 2027 mohla měsíční minimální mzda zvýšit na zhruba 24 900 korun. Šlo by o nárůst o 2 500 korun proti letošnímu roku.

Proč zatím nejde o definitivní částku

Ministerstvo práce navrhlo pro roky 2027 a 2028 nové koeficienty. Pro rok 2027 se počítá s koeficientem 0,446, pro rok 2028 s koeficientem 0,458. Tyto hodnoty určují, jak velkou část průměrné hrubé mzdy má minimální mzda přibližně tvořit. U roku 2027 jde zhruba o 44,6 procenta průměrné mzdy, u roku 2028 o 45,8 procenta.

Konečnou částku ale určí až další krok. Ministerstvo financí má do 31. srpna zveřejnit predikci průměrné hrubé mzdy pro následující rok. Ministerstvo práce z ní následně vypočte minimální mzdu, zaokrouhlí ji na celé stokoruny nahoru a do 30. září ji vyhlásí. Částka 24 900 korun je proto nyní velmi pravděpodobný orientační propočet, nikoli ještě vyhlášená sazba.

Kolik by zaměstnanci zůstalo čistého

Hrubá minimální mzda není částka, která přijde zaměstnanci na účet. Z výplaty se odečítá sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmů po uplatnění základní slevy na poplatníka. Při současných pravidlech vychází čistá mzda z letošní minimální mzdy 22 400 korun přibližně na 19 011 korun. Pokud by v roce 2027 platila minimální mzda 24 900 korun, čistá mzda by se pohybovala kolem 20 846 korun. Zaměstnanec by si tedy polepšil zhruba o 1 835 korun měsíčně.

Ne každý zaměstnanec ale automaticky dostane stejnou měsíční částku. Minimální mzda v plné výši odpovídá plnému úvazku. Kdo pracuje například na poloviční úvazek, má minimální mzdu poměrně sníženou. U čtyřicetihodinového týdne by při polovičním úvazku v roce 2026 nešlo o 22 400 korun, ale o 11 200 korun měsíčně.

Firmám vzrostou náklady víc než jen o hrubou mzdu

Pro zaměstnavatele není rozhodující pouze samotné zvýšení hrubé mzdy. K ní se přičítají povinné odvody zaměstnavatele. Při sazbě 33,8 procenta činí letošní přímý měsíční náklad na pracovníka s minimální mzdou zhruba 29 971 korun. Při hrubé mzdě 24 900 korun by se zvýšil asi na 33 316 korun. Rozdíl je tedy přibližně 3 345 korun měsíčně na jedno pracovní místo, bez dalších nepřímých nákladů.

Nejvíce to pocítí obory s velkým podílem nízkopříjmových pozic, například úklidové služby, jednoduchá výroba, část maloobchodu, gastronomie nebo některé pomocné provozy. Zvýšení minimální mzdy navíc často tlačí i na mzdy zaměstnanců, kteří jsou těsně nad ní. Firma pak řeší nejen zákonné minimum, ale i vnitřní rozdíly mezi jednotlivými pozicemi.

OBZP zaplatí víc za zdravotní pojištění

Zvýšení minimální mzdy se netýká jen zaměstnanců. Důležité je také pro osoby bez zdanitelných příjmů, tedy OBZP. Typicky jde o lidi, za které neplatí pojistné zaměstnavatel ani stát a kteří nejsou OSVČ. Zdravotní pojištění platí ve výši 13,5 procenta z minimální mzdy.

V roce 2026 platí OBZP 3 024 korun měsíčně. Pokud by minimální mzda v roce 2027 vzrostla na 24 900 korun, měsíční pojistné by vyšlo na 3 362 korun. To je o 338 korun více každý měsíc. Pro lidi bez pravidelného příjmu nejde o zanedbatelnou změnu, protože pojistné musí zaplatit i tehdy, když zrovna nic nevydělají.

Minimální mzda mění i daňové limity

Minimální mzda funguje v českém systému jako odrazový můstek pro několik dalších pravidel. Vyšší částka posune například hranici příjmů pro roční daňový bonus na děti. Nárok na bonus je navázán na příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. V roce 2026 to odpovídá 134 400 korunám ročně, při minimální mzdě 24 900 korun by šlo o 149 400 korun.

Posunout se může také hranice pro osvobození velmi vysokých důchodů od daně z příjmů. Ta odpovídá 36násobku minimální mzdy. Pro rok 2026 jde o 806 400 korun ročně, při částce 24 900 korun by limit stoupl na 896 400 korun ročně. U většiny důchodců se tím prakticky nic nezmění, protože jejich roční penze je pod touto hranicí.

Minimální mzda ovlivňuje i některé pracovní situace na úřadu práce. Limit pro takzvané nekolidující zaměstnání se odvíjí od poloviny minimální mzdy. Při částce 24 900 korun by odpovídal 12 450 korunám měsíčně. Uchazeči o zaměstnání by ale měli vždy hlídat aktuální podmínky úřadu práce, protože samotný přivýdělek neznamená nárok na podporu.

Na co si dát pozor

Zaměstnanci by měli kontrolovat hlavně to, zda jejich mzda nebo odměna z dohody po započtení pravidelných složek neklesá pod zákonné minimum. Do minimální mzdy se nezahrnují některé příplatky, například za práci přesčas, ve svátek, v noci nebo o víkendu. Pokud mzda minima nedosáhne, zaměstnavatel musí doplatit rozdíl.

Pro rok 2027 je klíčové sledovat konečné sdělení MPSV. Teprve po něm bude jisté, jaká minimální mzda bude od 1. ledna platit. Už teď je ale zřejmé, že další zvýšení se nepromítne jen do výplatních pásek. Ovlivní odvody, daňové limity, rozpočty firem i peněženky lidí, kteří si zdravotní pojištění platí sami.