Penzijko ani životní pojistka to není. Tahle forma spoření může na důchod vydělat víc

Dlouhodobý investiční produkt rozšířil možnosti, jak si v Česku odkládat peníze na stáří s daňovou podporou. Proti penzijnímu spoření ale funguje jinak a lidé často zaměňují daňový odpočet za přímý příspěvek od státu.

Spoření na důchod už v Česku neznamená jen klasické penzijko. Od roku 2024 mohou lidé využívat také dlouhodobý investiční produkt, známý jako DIP. Na první pohled vypadá jako další státem podporované spoření, ve skutečnosti ale funguje jinak. Kdo si ho splete s třetím pilířem, může čekat peníze od státu, které nikdy nepřijdou, nebo naopak přehlédnout zajímavou daňovou úlevu.

DIP i třetí pilíř mají stejný účel: pomoci lidem vytvořit si vlastní rezervu na stáří. Rozdíl je v tom, jakou podporu za to stát nabízí, jaké produkty lze využít a jakou volnost má člověk při výběru investice. Nejde tedy o otázku, který nástroj je obecně lepší. Spíš záleží na věku, příjmu, daňové situaci, ochotě nést investiční riziko a také na tom, zda člověku přispívá zaměstnavatel.

Co je DIP a proč vznikl

Dlouhodobý investiční produkt není jeden konkrétní fond ani účet. Je to spíš zvláštní režim, do kterého lze zařadit vybrané finanční produkty určené pro dlouhodobé zajištění na stáří. Pod DIP se mohou dostat například podílové fondy, ETF, vybrané akcie, některé dluhopisy, vkladové účty nebo peněžní prostředky. Konkrétní nabídka se ale liší podle poskytovatele.

Hlavní výhodou DIPu je daňový odpočet. Člověk si může snížit daňový základ až o 48 000 Kč ročně v součtu za všechny daňově podporované produkty spoření na stáří. Při patnáctiprocentní dani z příjmů to může znamenat úsporu až 7 200 Kč za rok. Nejde ale o státní příspěvek posílaný na účet. Daňová výhoda se projeví až v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání, a jen tehdy, pokud má člověk z čeho daňový odpočet uplatnit.

Právě tady bývá první častý omyl. Student bez zdanitelných příjmů, rodič s velmi nízkým příjmem nebo podnikatel v paušálním režimu nemusí z DIPu získat stejnou daňovou výhodu jako zaměstnanec s běžnou mzdou. Produkt může dál dávat smysl investičně, ale samotná státní podpora pro ně nemusí být využitelná.

Třetí pilíř má navíc přímý státní příspěvek

Třetí pilíř dnes představuje hlavně doplňkové penzijní spoření, u starších smluv také penzijní připojištění. Jeho největší výhodou proti DIPu je státní příspěvek. Ten u DIPu není. U penzijka stát přidává podle výše měsíční úložky. Pro nárok na příspěvek je potřeba posílat alespoň 500 Kč měsíčně, maximální příspěvek 340 Kč měsíčně připadá na vlastní úložku 1 700 Kč.

Penzijko má ale jinou logiku daňového odpočtu. Do daňově uznatelné části se počítají až vlastní platby nad částku, ke které náleží maximální státní příspěvek. Prakticky to znamená, že kdo chce u třetího pilíře využít plný roční daňový odpočet 48 000 Kč a zároveň získat maximální státní příspěvek, musí posílat výrazně víc než jen 1 700 Kč měsíčně. U DIPu se naproti tomu daňově počítá už od první vložené koruny, samozřejmě jen do společného ročního limitu.

Představme si zaměstnance, který si může odkládat 1 700 Kč měsíčně a má dostatečný příjem na uplatnění daňových odpočtů. Pokud peníze pošle do doplňkového penzijního spoření a splní podmínky, může získat maximální státní příspěvek 340 Kč měsíčně. Daňový odpočet ale z této částky ještě nevyužije, protože platba odpovídá hranici pro nejvyšší státní příspěvek.

Kdyby stejných 1 700 Kč měsíčně posílal do DIPu, žádný měsíční státní příspěvek nedostane. Může si ale zaplacené částky zahrnout do daňového odpočtu, pokud splní ostatní podmínky. Výsledek proto závisí na tom, zda člověk skutečně platí daň z příjmů a dokáže odpočet využít. U nižších částek často vychází třetí pilíř atraktivněji díky přímému příspěvku. U lidí, kteří chtějí investovat pružněji a mají vyšší daňový základ, může být zajímavý DIP.

DIP nabízí širší výběr, ale vyžaduje větší pozornost

Doplňkové penzijní spoření je jednodušší produkt. Člověk si vybírá penzijní společnost a strategii, například konzervativní, vyváženou nebo dynamickou. Poplatky a pravidla jsou u penzijních fondů více svázané zákonem. Pro mnoho lidí je to pohodlnější řešení, protože nemusí sami řešit konkrétní složení portfolia.

DIP dává širší prostor. Lze přes něj investovat například do fondů nebo ETF, u některých poskytovatelů také do dalších nástrojů. To může zvýšit šanci na lepší dlouhodobé zhodnocení, ale zároveň přináší větší odpovědnost. U DIPu je potřeba sledovat hlavně poplatky, měnové riziko, investiční strategii a to, zda člověk rozumí tomu, do čeho peníze posílá. Vyšší volnost sama o sobě nezaručuje vyšší výnos.

U obou nástrojů je zásadní dlouhodobost. Daňově podporované peníze mají zůstat určené na stáří. Obecně se sleduje podmínka trvání alespoň 120 měsíců a výběr nejdříve v kalendářním roce, kdy člověk dosáhne 60 let. Pokud se peníze vyberou dříve a byly na ně čerpány daňové výhody, může vzniknout povinnost je zpětně dodanit.

Prakticky to znamená jednoduché pravidlo: do DIPu ani do penzijka by neměly mířit peníze, které může domácnost potřebovat na rekonstrukci, auto, výpadek příjmu nebo mimořádné výdaje. Na tyto účely se hodí spíš běžná finanční rezerva, ne produkt svázaný daňovou podporou.

Lze mít obojí najednou

DIP a třetí pilíř se nevylučují. Mnoha lidem může dávat smysl kombinace: penzijko kvůli státnímu příspěvku, DIP kvůli širším investičním možnostem a daňové úlevě. Společný je ale roční limit pro daňové zvýhodnění, takže nejde donekonečna násobit odpočty tím, že si člověk založí více smluv.

Zvláštní pozornost si zaslouží příspěvek zaměstnavatele. Ten může směřovat na produkty spoření na stáří a pro zaměstnance bývá výhodný, protože do zákonného limitu nepodléhá běžnému zdanění ani odvodům. Pokud firma nabízí příspěvek jen na penzijko, může být třetí pilíř prakticky výhodnější. Pokud umožňuje i DIP, vyplatí se porovnat konkrétní podmínky.

Co si ověřit před podpisem

• Zda chcete hlavně přímý státní příspěvek, nebo daňový odpočet.
• Jestli máte dostatečný zdanitelný příjem, aby se vám daňová úleva skutečně projevila.
• Jaké poplatky si účtuje poskytovatel a za co přesně platíte.
• Zda peníze nebudete potřebovat dříve než po splnění dlouhodobých podmínek.
• Jestli vám zaměstnavatel přispěje a na jaký produkt příspěvek uznává.

Pro opatrnější střadatele a lidi s nižšími částkami může být třetí pilíř pořád první volbou, hlavně kvůli státnímu příspěvku. Pro ty, kteří už investují, chtějí větší volnost a dokážou využít daňový odpočet, může DIP penzijní spoření vhodně doplnit. Nejhorší varianta je vybírat jen podle reklamy. U peněz na stáří rozhodují detaily, poplatky a schopnost vydržet u zvolené strategie mnoho let.