Trik pracujících důchodců se tiše rozšiřuje po Česku. Díky jednomu papíru získají až 2 000 Kč měsíčně

Pracující starobní důchodci mají vedle výplaty ještě jednu často přehlíženou možnost, jak si legálně polepšit. Kdo po přiznání penze dál odvádí důchodové pojištění, může požádat o navýšení důchodu. V praxi rozhoduje jediný formulář a také to, kdy ho člověk podá. Jak zjistila redakce byznystredy.cz, většina seniorů o této možnosti nemá tušení.

Souběh starobního důchodu a práce už dávno není výjimkou. Řada penzistů zůstává v zaměstnání na plný nebo částečný úvazek, další si přivydělávají podnikáním. Důvody jsou různé. Někdo chce zůstat aktivní, jiný potřebuje dorovnat rodinný rozpočet. Právě tato skupina ale často přehlíží, že odpracovaná doba po přiznání penze se může promítnout i do vyššího důchodu.

Nejde o žádnou kličku na hraně pravidel. Je to běžná zákonná možnost pro lidi, kteří pobírají starobní důchod a současně vykonávají výdělečnou činnost, z níž se odvádí sociální pojištění. Pokud splní podmínky, Česká správa sociálního zabezpečení jim může penzi zvýšit. Jenže automaticky se to většinou nestane. O navýšení je potřeba požádat.

Kdy má pracující důchodce na přepočet nárok

Základní princip je jednoduchý. Člověk už má přiznaný starobní důchod, ten pobírá v plné výši a zároveň dál pracuje nebo podniká tak, že z jeho příjmu vzniká účast na důchodovém pojištění. Právě tato další výdělečná doba se pak může započítat pro zvýšení procentní výměry důchodu.

V praxi je klíčové nasbírat alespoň 360 kalendářních dnů takové výdělečné činnosti po vzniku nároku na výplatu starobního důchodu. Nejde tedy jen o samotnou existenci pracovního poměru, ale o dobu, kdy za člověka skutečně běží důchodové pojištění. U někoho to bude rok práce, u jiného i déle, například pokud pracuje jen část roku nebo má výpadky.

Po dosažení této hranice může důchodce podat žádost o zvýšení důchodu za výdělečnou činnost po přiznání starobní penze. A právě tady vzniká prostor pro něco, co mnoho lidí neřeší včas. Kdo si termín ohlídá, může si nechat důchod zvýšit dřív. Kdo to nechá být, o nárok sice nepřijde, ale vyšší částku začne dostávat později.

Jeden papír, který může rozhodnout o tisících

Žádost se podává u České správy sociálního zabezpečení. Lze ji vyřídit osobně, případně podle konkrétní situace i jiným běžným způsobem komunikace s úřadem. Důležité je hlavně to, aby člověk o zvýšení důchodu aktivně požádal po splnění potřebné doby pojištění.

Navýšení se počítá z procentní výměry důchodu. Za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti po přiznání starobního důchodu se penze zvyšuje o 0,4 procenta výpočtového základu. Na první pohled to může působit nenápadně. V korunách ale nejde vždy o drobné.

U člověka s vyšším osobním vyměřovacím základem může jedno takové zvýšení znamenat řádově stokoruny měsíčně. Pokud ale pracuje déle a o přepočet požádá opakovaně, částka se postupně nasčítá. Za několik let práce v důchodu tak může jít v součtu i o zhruba 2 000 korun měsíčně navíc, zejména u lidí s nadprůměrnými příjmy před odchodem do penze a delší dobou další výdělečné činnosti.

Jinými slovy, nejde o univerzální částku, kterou by dostal každý. Výsledek závisí na tom, z jakých příjmů byl důchod původně vypočten a kolik dalších období po 360 dnech pojištěné práce člověk nasbírá. Titulky o tisícových částkách proto berte jako možné maximum v některých případech, ne jako jistotu pro každého pracujícího penzistu.

Koho se to týká a kdo naopak ostrouhá

Možnost zvýšení se týká hlavně těch, kdo jsou v klasickém zaměstnání nebo podnikají a platí zálohy na sociální pojištění, případně jim účast na pojištění vzniká podle pravidel pro samostatnou výdělečnou činnost. Nestačí jakýkoli přivýdělek. Pokud jde o brigádu nebo jinou formu práce bez odvodů na důchodové pojištění, do přepočtu se taková doba nepočítá.

Typickým příkladem je dohoda s nízkým výdělkem, ze které se sociální pojištění neodvádí. Člověk si sice přivydělá, ale pro zvýšení starobního důchodu mu tato práce nepomůže. Naopak zaměstnanec na pracovní smlouvu nebo OSVČ s účastí na pojištění si může další odpracované období započítat. Pozor je potřeba dát i na to, že se mluví o starobních důchodcích.

U jiných typů penzí mohou platit odlišná pravidla. Kdo si není jistý, měl by si ověřit svou konkrétní situaci přímo u správy sociálního zabezpečení. Právě tady mnoho lidí zbytečně přichází o peníze, alespoň dočasně. Častá představa je, že stát všechny odpracované doby vidí a důchod po roce automaticky přepočítá. Jenže v praxi je bezpečnější spoléhat na vlastní aktivitu a žádost podat. Bez ní vyšší částka nemusí začít chodit ve chvíli, kdy by mohla.

Důležité je i načasování. Zvýšení se přiznává od data, které vyplývá z podané žádosti a splnění podmínek. Kdo o něj požádá pozdě, ten si oddálí i výplatu vyšší penze. Proto se vyplatí hlídat si, kdy se 360 dnů nasbírá, a nečekat zbytečně další měsíce.

Co si pohlídat, aby peníze nepropadly zbytečně časem

Nejrozumnější je průběžně si kontrolovat, v jakém režimu člověk pracuje. Tedy zda z příjmu skutečně běží důchodové pojištění. U zaměstnanců to bývá jednodušší, u dohod a vedlejších přivýdělků už tolik ne. U podnikatelů je zase potřeba hlídat, zda jejich činnost zakládá účast na pojištění podle platných pravidel.

Vyplatí se také schovávat si podklady a nenechávat vše na poslední chvíli. Přestože úřady mají většinu údajů k dispozici, vlastní přehled o době práce po přiznání důchodu se hodí. Člověk pak snáz pozná, kdy má smysl žádost podat.

Pro běžného důchodce je pointa jednoduchá. Kdo v penzi dál pracuje a platí se za něj sociální pojištění, neměl by automaticky předpokládat, že víc peněz přijde samo. Jedna žádost může otevřít cestu k trvalému zvýšení důchodu. A i když nepůjde hned o tisíce, v dlouhodobém součtu to mohou být velmi slušné peníze navíc.