Kdy půjdete do důchodu? Většina lidí netuší, že záleží především na datu narození

Lidé často hledají jedno univerzální číslo, které by řeklo, kdy vzniká nárok na starobní důchod. Jenže tak jednoduché to v Česku není. Od roku 2026 dál platí, že rozhoduje hlavně rok narození, u části starších žen také počet vychovaných dětí, a vedle věku je nutné splnit ještě druhou zásadní podmínku, tedy potřebnou dobu důchodového pojištění.

Právě tady bývá největší zmatek. Nestačí říct, že se do důchodu chodí v 65 nebo v 67 letech. U někoho to bude méně, u jiného více než 66 let, a bez potřebných odpracovaných či jinak započtených let nevznikne nárok ani po dosažení důchodového věku.

Kdo si chce spočítat termín odchodu do penze podle současných pravidel, měl by začít u svého ročníku narození. Právě ten dnes určuje, kdy člověk dosáhne důchodového věku. Systém je rozdělený do několika skupin a rozdíly mezi nimi nejsou malé.

Jedno číslo pro všechny neplatí

Pro lidi narozené po roce 1988 je pravidlo nejjednodušší. Jejich důchodový věk činí 67 let. Kdo se tedy narodil v roce 1989 a později, počítá podle dnešních pravidel právě s touto hranicí.

U ročníků 1974 až 1988 je situace složitější. Tady platí přechodné pásmo, ve kterém se věk odchodu do důchodu postupně zvyšuje. Výpočet je nastaven tak, že se vychází z hranice 65 let a 8 měsíců a přičítají se další měsíce podle toho, o kolik let se rok narození liší od roku 1973. V praxi to znamená, že tyto ročníky budou odcházet do důchodu přibližně mezi 65 lety a 9 měsíci a 66 lety a 11 měsíci.

Pro lepší představu stačí jednoduchý příklad. Člověk narozený v roce 1974 má důchodový věk 65 let a 9 měsíců. Ročník 1980 se dostane na 66 let a 3 měsíce. A kdo se narodil v roce 1988, ten podle tohoto přechodného pravidla vychází na 66 let a 11 měsíců. O rok mladší lidé už spadají do pevné hranice 67 let.

Ještě nižší hranici mají starší ročníky narozené do roku 1973. U nich se důchodový věk stanovuje podle tabulek. U mužů rozhoduje rok narození. U žen se u starších ročníků dlouho zohledňoval také počet vychovaných dětí, takže dvě ženy narozené ve stejném roce nemusely mít stejný termín odchodu do důchodu.

U starších žen hrály roli i děti

Tohle pravidlo řadu lidí mate dodnes. U mladších ročníků už počet dětí důchodový věk neurčuje, ale u starších žen ano. Pokud tedy někdo vychází ze zkušenosti své matky nebo babičky, může snadno dojít k chybnému závěru, že stejná pravidla platí i dnes pro všechny. Neplatí.

Praktický dopad je jednoduchý. Třeba žena narozená dříve mohla díky vychovaným dětem odejít do důchodu dřív než muž stejného věku nebo žena bez dětí. U lidí narozených později už je ale hlavním vodítkem rok narození a současná pravidla jsou v tomto směru sjednocenější.

Druhá podmínka bývá stejně důležitá jako samotný věk, někdy dokonce důležitější. Aby vznikl nárok na řádný starobní důchod, nestačí dosáhnout důchodového věku. Člověk musí získat také minimálně 35 let důchodového pojištění.

Do této doby se nepočítá jen klasická práce na pracovní smlouvu. Započítávají se i některé náhradní doby, například část péče o dítě nebo některé období evidence na úřadu práce. Naopak u lidí s přerušovanou kariérou, dlouhým podnikáním s nízkými odvody nebo prací mimo systém může být problém právě v tom, že potřebných 35 let nenasbírají včas.

Typická chyba vypadá takto. Člověk ví, že podle věku už by mohl do penze, ale teprve při žádosti zjistí, že mu chybí několik let pojištění. V takové chvíli se odchod do důchodu odkládá, dokud podmínku nesplní. Vyplatí se proto kontrolovat evidenci s předstihem, ne až pár měsíců před plánovaným koncem práce.

Předčasný důchod něco stojí

Kdo nechce nebo nemůže čekat do řádného termínu, může za určitých podmínek odejít do předčasného důchodu. Od roku 2026 platí, že je možné požádat nejdřív tři roky před dosažením řádného důchodového věku. Dřívější odchod už možný není.

Tady je ale potřeba dát pozor na dvě věci. Zaprvé je nutné splnit přísnější podmínku potřebné doby pojištění, a to 40 let. Zadruhé se předčasný důchod krátí natrvalo. Nejde tedy o dočasné snížení do doby, než člověk dosáhne běžného důchodového věku. Krácení zůstává i potom.

V běžném životě to znamená, že kdo odejde například o dva nebo tři roky dřív, bude mít nižší penzi po zbytek života. Předčasný důchod proto dává smysl hlavně tam, kde už člověk zdravotně nebo pracovně nezvládá pokračovat, případně nemá jinou reálnou možnost. Jako pohodlná zkratka před řádným termínem se často prodraží.

Nejspolehlivější cesta vede přes kalkulačku České správy sociálního zabezpečení. Na ePortálu ČSSZ je dostupná důchodová kalkulačka a také informativní důchodová aplikace, kde si lze ověřit nejen orientační termín odchodu do důchodu, ale i evidované doby pojištění. Právě to je pro běžného člověka nejpraktičtější, protože tabulky a přechodná pravidla umějí být nepřehledné.

Hodí se to hlavně lidem kolem padesátky a šedesátky, kteří už plánují, kdy skončí v práci, ale jistotu zatím nemají. Stejně užitečné je to i pro mladší ročníky. Člověk sice ví, že do penze půjde až za desítky let, ale aspoň získá realistickou představu, s jakou hranicí dnes počítat.