Nejhorší chyba Čechů při odchodu do důchodu. Dělají ji pořád dokola a pak přijdou o tisíce korun každý měsíc

Předčasný odchod do penze láká stále víc lidí. Jenže rozdíl proti řádnému důchodu může být trvalý a u některých žadatelů jde o tisíce korun měsíčně. Mnoho lidí až později zjistí, že ve skutečnosti udělali pořádnou chybu.

Odejít z práce o rok nebo dva dříve může znít jako úleva. U předčasného důchodu ale nejde jen o to, že člověk začne penzi pobírat dříve. Stát mu ji zároveň sníží a toto krácení většinou zůstává natrvalo. Nová pravidla od roku 2026 některým lidem pomáhají, jiní si ale mohou nepozorným rozhodnutím ubrat z penze částku, která bude chybět každý měsíc po zbytek života.

Předčasných důchodců je rekordně mnoho

Předčasný důchod už dávno není výjimečné řešení pro pár lidí těsně před penzí. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení bylo na konci roku 2025 v předčasném starobním důchodu zhruba 765 tisíc lidí. Tvořili přibližně třetinu všech starobních důchodců v Česku. Průměrná předčasná penze dosahovala koncem roku 2025 částky kolem 19 566 korun a byla zhruba o pět set korun nižší než u ostatních starobních důchodců.

Tento průměr ale může být pro budoucí žadatele zavádějící. Ukazuje pouze rozdíl mezi skupinami důchodců. Neříká, o kolik by si konkrétní člověk snížil vlastní penzi, kdyby místo předčasného odchodu počkal až na řádný důchodový věk. A právě v osobním výpočtu se často ukáže podstatně větší rozdíl.

Úřady nezveřejňují statistiku, kolik lidí nezná novou možnost nižšího krácení. Z dostupných údajů je ale vidět, že téma začalo žadatele výrazně zajímat. Podle čísel, která poskytla ČSSZ deníku e15, si v prvním čtvrtletí roku 2026 podalo žádost o dřívější penzi přes 5 000 lidí. Ve stejném období předchozího roku šlo zhruba o dva tisíce žádostí.

Důvodem zvýšeného zájmu je změna, která od 1. ledna 2026 zvýhodňuje lidi s velmi dlouhou pracovní historií. Pokud člověk splní přísnější podmínku alespoň 45 let započitatelných dob, může mít u předčasného důchodu pouze poloviční krácení. Nejde ale automaticky o každého, kdo má v evidenci 45 let důchodového pojištění. Pro tuto výhodu se nepočítají všechny doby stejně.

Standardní krácení: 1,5 procenta za každých 90 dnů

Základní pravidlo je poměrně tvrdé. Předčasný důchod je možné přiznat nejvýše tři roky před dosažením řádného důchodového věku a člověk musí mít nejméně 40 let důchodového pojištění. Za každých i započatých 90 kalendářních dnů, které chybí do řádného důchodového věku, se procentní výměra důchodu krátí o 1,5 procenta výpočtového základu.

Důležité je slovo započatých. Kdo odejde například o několik dnů dříve a spadne tím do dalšího devadesátidenního pásma, může si zbytečně zvýšit srážku. Proto se vyplatí řešit konkrétní datum přiznání důchodu předem a nenechat ho jen na pocitu, že pár dnů nehraje roli. U předčasné penze hrát roli může.

U lidí s příjmy přibližně na úrovni všeobecné průměrné mzdy se podle výpočtů uváděných u předčasných důchodů může penze za každých 90 dnů předčasnosti snížit zhruba o 410 korun měsíčně. Pokud takový člověk odejde do předčasného důchodu o dva roky dříve, může být jeho měsíční důchod nižší přibližně o 3 690 korun oproti situaci, kdyby počkal na řádný věk.

Od roku 2026 ovšem platí zvýhodnění pro dlouhodobě pracující. Pokud člověk splní podmínku 45 let vybraných dob, srážka se snižuje na polovinu, tedy na 0,75 procenta výpočtového základu za každých 90 dnů. U stejného modelového případu by tak dvouletý předčasný odchod neznamenal snížení zhruba o 3 690 korun, ale přibližně o 1 845 korun měsíčně. Rozdíl mezi běžným a zvýhodněným krácením je tedy v tomto příkladu také 1 845 korun každý měsíc.

Další konkrétní příklad ukazují údaje, které e15 získal od ČSSZ. Člověk s osobním vyměřovacím základem 20 000 korun, který by odešel do předčasného důchodu dva roky před řádným věkem a splnil podmínku 45 let pojištění pro poloviční krácení, by měl předčasný důchod 17 033 korun. Pokud by stejnou podmínku nesplnil a platilo by pro něj běžné krácení, vyšla by penze na 15 845 korun. Jen samotné zvýhodnění tak v tomto příkladu dělá 1 188 korun měsíčně.

Na 45 let se nepočítá všechno

Nejčastější omyl je představa, že stačí mít v informativním osobním listu důchodového pojištění celkem 45 let. Pro poloviční krácení se posuzují hlavně doby práce, podnikání a některé společensky uznávané doby, například péče o dítě, péče o závislou osobu nebo vojenská služba. Naopak se obvykle nezohlední studium, evidence na úřadu práce nebo doba pobírání invalidního důchodu bez práce.

V praxi tak mohou vedle sebe stát dva lidé se zdánlivě stejnou délkou pojištění. Jeden splní podmínku pro nižší krácení, druhý ne, protože část jeho let tvořilo studium nebo nezaměstnanost. Výpočet se proto vyplatí ověřit dříve, než člověk podá žádost a nastaví si datum odchodu.

Velmi rozšířený omyl je, že se předčasný důchod po dosažení řádného důchodového věku automaticky přepočítá na běžnou starobní penzi. Tak to nefunguje. Krácení za předčasnost zůstává součástí výpočtu. Člověk sice začne být po dosažení řádného věku v běžném režimu starobního důchodce, ale původní srážka se neztratí.

Před žádostí je proto rozumné zjistit tři věci: přesný řádný důchodový věk, získané doby pojištění a rozdíl mezi předčasným a řádným důchodem. Teprve potom má smysl řešit, zda se dřívější odchod vyplatí zdravotně, rodinně nebo finančně. U někoho může být předčasná penze nezbytným řešením. U jiného může pár měsíců čekání znamenat vyšší důchod po mnoho dalších let.