Důchodci se stávají oporou pracovního trhu. Firmy je budou potřebovat víc, než si připouštějí

Česko má kolem 200 tisíc pracujících seniorů a jejich význam poroste. Firmy řeší nedostatek lidí, stát nabízí úlevy na odvodech a důchodci častěji hledají přivýdělek i smysluplnou aktivitu.

Práce v důchodu už není okrajová výjimka ani nouzové řešení pro pár lidí. V Česku dál vydělává zhruba 200 tisíc seniorů a jejich role bude růst. Firmám chybějí zaměstnanci, silné ročníky se postupně blíží k penzi a stát se snaží lidi motivovat, aby na trhu práce zůstali déle. Pro důchodce to může znamenat zajímavý přivýdělek, ale také nutnost pečlivě vybírat, jakou práci přijmou a za jakých podmínek.

Podle posledních dat České správy sociálního zabezpečení bylo v roce 2024 v Česku asi 193 tisíc pracujících seniorů. Od roku 2020 se jejich počet pohybuje kolem hranice 200 tisíc. Nejde přitom jen o lidi, kteří si chtějí přilepšit k penzi. Mnozí zůstávají v práci proto, že je profese stále baví, chtějí zůstat mezi lidmi nebo mají znalosti, které firma nedokáže rychle nahradit.

Proč budou senioři pro firmy čím dál důležitější

Český pracovní trh stojí před změnou, kterou nepůjde obejít jednoduchým náborem mladých lidí. Do důchodového věku se budou postupně posouvat silné populační ročníky. Často se o nich mluví jako o Husákových dětech. Podle studie, na kterou upozornil web Echo24, má do roku 2035 odejít z pracovního trhu 1,2 milionu lidí. Po roce 2035 se tlak ještě zvýší, protože do penze začnou výrazněji odcházet lidé narození v 70. letech.

Pro zaměstnavatele to znamená jediné. Nebudou si moci vybírat jen mezi mladými uchazeči. Budou muset lépe pracovat se staršími zaměstnanci, nabízet kratší úvazky, rozumnější tempo, možnost předávání zkušeností a tam, kde to jde, také práci z domova. Zatím to ale podle personalistů nejde dost rychle.

Programy pro zaměstnance nad 55 let má jen část firem a předsudky vůči lidem těsně před důchodem pořád hrají velkou roli. Nejčastěji pokračují po dosažení důchodového věku lidé, kteří mají odbornou nebo technickou kvalifikaci. Firmy o ně stojí, protože znají provoz, postupy i zákazníky. U žen se podle údajů citovaných iROZHLASem často objevuje práce ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální péči. U mužů má významné zastoupení zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Stát už část odvodů odpouští

Jednou z největších změn pro pracující starobní důchodce je sleva na důchodovém pojištění. Zaměstnaní senioři nemusí po splnění podmínek odvádět státu 6,5 procenta ze základu výdělku, pokud o uplatnění slevy požádají. V praxi se tím zvyšuje čistá mzda. České noviny s odkazem na ČSSZ uvedly, že za říjen 2025 tuto úlevu využilo 145 600 seniorů a seniorek. V průměru jim v říjnové výplatě zůstalo o 2 557 korun více.

Nejde tedy o drobnost. Za deset měsíců roku 2025 zůstalo pracujícím důchodcům díky odpuštěnému důchodovému pojištění přes 3,56 miliardy korun. Zaměstnanec o slevu žádá svého zaměstnavatele. OSVČ řeší uplatnění slevy přes sociální správu, přičemž postup se liší podle toho, zda platí běžné zálohy, nebo využívají paušální režim.

Pozor ale na jeden častý omyl. Sleva se neuplatní automaticky vždy a všem bez jakéhokoli kroku. Lidé by si měli ověřit, zda o ni opravdu požádali a zda ji zaměstnavatel správně zohledňuje. U živnostníků v důchodu je důležité sledovat příjmy i povinnost vůči ČSSZ. Podle dostupných informací je v Česku přes 30 tisíc živnostníků pobírajících starobní důchod a při nepřekročení stanoveného limitu nemusejí platit odvody. Pro rok 2026 byl tento limit uváděn zhruba na 117 500 korun.

Práce z domova láká, ale není pro každého

S nedostatkem lidí roste i nabídka prací, které mohou senioři vykonávat z domova. Portál České důchody upozornil na zákaznické linky, vyřizování e-mailů, průzkumy trhu, virtuální asistenci nebo přepisování audia. U některých pozic se hrubá hodinová odměna podle nabídek z roku 2026 pohybovala přibližně od 140 do 300 korun, u aktivního prodeje i výše.

Takové nabídky mohou být výhodné hlavně pro lidi, kteří nechtějí dojíždět, nezvládají fyzicky náročné směny nebo potřebují rozdělit práci do kratších bloků během dne. Zároveň ale nejde o pohodlné vydělávání bez námahy. Call centrum, zákaznická podpora nebo aktivní telefonování vyžadují soustředění, práci s počítačem a odolnost vůči opakovaným hovorům.

Důchodci by proto neměli hodnotit nabídku jen podle hodinové sazby. Důležité je vědět, zda jde o pracovní smlouvu, DPP nebo DPČ, jak je nastavená pracovní doba, zda je práce skutečně z domova, kdo hradí technické vybavení a jak probíhá zaškolení. U práce přes internet platí jednoduché pravidlo: seriózní zaměstnavatel nechce peníze předem za registraci, školení ani zaslání podkladů.

Co by měly změnit firmy

Pokud mají senioři pracovat déle, nestačí jim říct, že jsou potřeba. Firmy musí nabídnout podmínky, které dávají smysl člověku po šedesátce. To znamená kratší úvazky, méně fyzicky náročné směny, možnost postupného předání agendy, respekt k zdravotním omezením a jasně domluvený rozsah práce.

Velkou chybou je představa, že starší zaměstnanec buď zvládne stejné tempo jako dřív, nebo pro firmu nemá využití. V mnoha profesích může být nejcennější právě jeho zkušenost. Může zaučovat mladší kolegy, kontrolovat kvalitu, pomáhat s klienty nebo držet provoz v době, kdy firma nemá dost lidí na plný úvazek.

Pro důchodce je práce navíc šancí, jak si zlepšit rozpočet v době rostoucích nákladů. Neměla by se ale stát pastí. Každý by měl zvážit zdraví, energii, dopady na volný čas i skutečný čistý výdělek. Pracující senior může být pro firmu velkou posilou. Jenže aby to fungovalo dlouhodobě, musí být výhodná dohoda na obou stranách.