Výpočet důchodu se od roku 2027 znovu zpřísní: Z výdělků se započte méně než dnes

Starobní důchod v roce 2026 ovlivňují první změny důchodové reformy. Nově se započítává 99 procent příjmů do první redukční hranice a za rok pojištění náleží 1,495 procenta výpočtového základu.

Lidé, kteří plánují odchod do starobního důchodu, by neměli sledovat jen datum, kdy dosáhnou důchodového věku. Od roku 2026 se totiž změnil samotný výpočet nově přiznávaných penzí a další zpřísnění má přijít hned v roce 2027. Nejde o snížení už vyplácených důchodů, ale o pravidla pro ty, kterým bude penze teprve přiznána.

Výše starobního důchodu není jen odrazem poslední mzdy před odchodem z práce. Česká správa sociálního zabezpečení při výpočtu posuzuje dlouhé období příjmů, u většiny lidí příjmy od roku 1986 až do roku před přiznáním důchodu. Starší výdělky se přepočítávají tak, aby odpovídaly současné hodnotě peněz. Právě z těchto údajů se stanovuje osobní vyměřovací základ, který je jedním z klíčových vstupů pro výpočet.

Na důchod nestačí jen věk

Nárok na řádný starobní důchod vzniká až tehdy, když jsou splněny dvě podmínky zároveň. První je dosažení důchodového věku. Ten se odvíjí hlavně od roku narození a u některých žen narozených do roku 1972 také od počtu vychovaných dětí. Druhou podmínkou je potřebná doba důchodového pojištění.

Ve většině případů je potřeba získat alespoň 35 let důchodového pojištění. Do této doby se počítají odpracované roky i některé náhradní doby, například péče o dítě nebo vybraná období evidence na úřadu práce. Pokud člověk náhradní doby nezískal, může za určitých okolností vzniknout nárok i po 30 letech pojištění bez jejich započtení.

Pro budoucí důchodce je proto zásadní nejen to, kolik vydělávali, ale také zda má stát správně evidovaná všechna období pojištění. Chybějící roky mohou konečnou částku ovlivnit výrazněji než drobné změny výpočtového vzorce.

Z čeho se starobní důchod skládá

Každý nově přiznaný starobní důchod má dvě části. První je základní výměra. Ta je stejná pro všechny příjemce bez ohledu na předchozí mzdu nebo délku kariéry. Od ledna 2026 činí 4 900 korun měsíčně.

Druhou částí je procentní výměra. Ta je individuální a ve většině případů tvoří rozhodující část penze. Odvíjí se od výdělků, které podléhaly důchodovému pojištění, a od počtu získaných let pojištění. Jinak řečeno, dva lidé se stejným důchodovým věkem mohou mít velmi odlišný důchod, pokud se lišila jejich pracovní historie, příjmy nebo délka pojištění.

Co se změnilo v roce 2026

Rok 2026 je pro nové důchody důležitý tím, že se poprvé projevují parametrické změny schválené v rámci důchodové reformy. Do první redukční hranice se už nezapočítává 100 procent osobního vyměřovacího základu jako dříve, ale jen 99 procent. Zároveň se snížila sazba za každý celý rok důchodového pojištění z 1,5 procenta na 1,495 procenta výpočtového základu.

Na první pohled jde o malé rozdíly. Praktický význam je ale v tom, že nový vzorec postupně zpomaluje růst nově přiznávaných penzí. Netýká se seniorů, kteří už důchod pobírají. U nich se řeší zejména pravidelná valorizace podle platných pravidel. Změna dopadá na lidi, kterým bude starobní důchod přiznán v roce 2026 a v dalších letech.

Výpočet navíc stále využívá redukční hranice. Ty zjednodušeně znamenají, že vyšší příjmy sice důchod zvyšují, ale ne v plné výši. Systém tím omezuje rozdíly mezi důchody lidí s nízkými a velmi vysokými příjmy.

Rok 2027 má přinést další zpřísnění

Další etapa změn má začít od roku 2027. Podle současné právní úpravy se má do první redukční hranice započítávat už jen 98 procent osobního vyměřovacího základu. Současně má pokračovat snižování procentní sazby za rok pojištění, v roce 2027 na 1,490 procenta. Mechanismus má pokračovat postupně až do roku 2035, kdy má zápočet do první redukční hranice klesnout na 90 procent a sazba za rok pojištění na 1,45 procenta.

Důchodová reforma zároveň počítá s postupným zvyšováním důchodového věku u mladších ročníků. U osob narozených po roce 1965 se má věk zvyšovat o jeden kalendářní měsíc za ročník, nejvýše na 67 let. Tento strop se má týkat lidí narozených v roce 1989 a později.

Předčasný důchod je citlivější rozhodnutí

Zpřísněná pravidla se týkají také předčasných starobních důchodů. Ode jít dříve lze nejvýše tři roky před dosažením řádného důchodového věku a za dřívější odchod se důchod krátí výrazněji než v minulosti. U lidí, kteří uvažují o předčasné penzi, proto může hrát roli každý měsíc. Rozhodnutí by nemělo stát jen na únavě z práce nebo na obavě z budoucích pravidel, ale i na propočtu trvalého krácení.

Naopak pozdější odchod po vzniku nároku může procentní výměru zvýšit. Pokud člověk dál pracuje, důchod nepobírá a splní podmínky, zvyšuje se procentní výměra o 1,5 procenta výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Ne vždy se ale vyplatí stejně, protože záleží na zdraví, příjmu, rodinné situaci i plánované délce práce.

Co si zkontrolovat před žádostí

Přesný výpočet starobního důchodu je natolik složitý, že ho většina lidí doma spolehlivě neurčí. Smysl ale má zkontrolovat evidenční údaje u České správy sociálního zabezpečení, zejména doby zaměstnání, podnikání, péče o děti, případně období nezaměstnanosti. Pokud v evidenci chybí důležité období, je lepší řešit to před podáním žádosti než až ve chvíli, kdy přijde rozhodnutí o důchodu.

Největší pozor by si měli dát lidé, kteří měli přerušovanou pracovní kariéru, podnikali jako OSVČ, pracovali v zahraničí, dlouho pečovali o blízké nebo mají v minulosti období bez jasných dokladů. Právě u nich může evidence rozhodnout o tom, zda nárok vznikne bez problémů a jak vysoká penze nakonec bude.