Seniorka otevřeně popsala život v důchodu: Nízká penze podle ní není tím nejtěžším, co ji mohlo potkat

Odchod do penze bývá popisován hlavně přes peníze. Jenže pro mnoho seniorů je stejně těžká samota, ztráta partnera, horší pohyblivost a pocit, že už nejsou potřební. Právě tyto věci mohou rozhodnout o tom, zda bude stáří důstojné, nebo velmi bolestivé.

Odchod do důchodu si řada lidí spojuje hlavně s otázkou, kolik jim stát každý měsíc pošle na účet. Výše penze je samozřejmě zásadní, zvlášť při rostoucích nákladech na bydlení, energie, léky nebo potraviny. Jenže samotné peníze nejsou jedinou zkouškou stáří. Pro mnoho seniorů je ještě těžší ticho v bytě, ztráta denního rytmu, ubývající kontakty a pocit, že už je nikdo opravdu nepotřebuje.

Ukazuje to i příběh seniorky, který připomněl web EnergoZrouti.cz. Žena se na Linku seniorů obrátila poté, co dva roky žila jako vdova. Neměla děti a manžel pro ni byl podle popsaného příběhu hlavní oporou i motivací. Po jeho smrti zůstala sama a mluvila o smutku, vyčerpání a osamění. Právě podobné hovory podle odborníků ukazují, že stáří není jen rozpočtová položka, ale také velká životní změna, na kterou se mnoho lidí předem nepřipraví.

Když se svět začne zmenšovat

V produktivním věku člověka často drží pohromadě práce, kolegové, pravidelný režim a povinnosti. I když si na ně lidé stěžují, dávají dnům strukturu. Po odchodu do důchodu tato kostra najednou zmizí. Pokud se k tomu přidá nemoc, horší chůze, smrt partnera nebo vzdálená rodina, může se běžný život zúžit na cestu k lékaři, nákup a několik hodin u televize.

Samota se ve stáří prožívá jinak než v mladším věku. Třicátník může snáze změnit práci, začít nový vztah, odstěhovat se nebo rozšířit okruh známých. Senior takové možnosti často má, ale jejich dosažení je složitější. Brzdí ho zdraví, peníze, strach z neznámého prostředí i to, že blízcí lidé z jeho generace postupně odcházejí.

EnergoZrouti.cz připomíná data Českého statistického úřadu, podle nichž se za posledních dvacet let zvýšil podíl jednočlenných domácností v Česku z 23 procent na téměř třetinu. Největší část těchto domácností tvoří lidé ve věku 65 let a více. Často nejde o dobrovolnou volbu, ale o důsledek úmrtí partnera nebo partnerky.

Nízký příjem problém zhoršuje, ale nevysvětluje všechno

Finanční stránka stáří se od psychické nedá oddělit. Kdo žije sám, platí nájem, energie i běžné vybavení domácnosti z jednoho příjmu. MPSV upozorňuje, že nadměrné náklady na bydlení má podle výzkumu z roku 2021 zhruba 110 až 150 tisíc seniorských domácností a tři čtvrtiny z nich tvoří domácnosti osamělých důchodkyň. U starších žen se tak velmi často potkává samota, nižší příjem a vyšší zranitelnost při jakémkoli zdražení.

Stejný materiál MPSV uvádí, že v roce 2023 žilo přibližně 230 tisíc seniorek nad 65 let v energetické chudobě a současně měly nárok na příspěvek na bydlení vyšší než 1 000 korun měsíčně. Čerpalo ho ale jen asi 25 tisíc z nich. Prakticky to znamená, že část seniorů pomoc nevyužije, přestože by na ni mohla mít nárok. Důvodem bývá stud, neznalost pravidel nebo obava z jednání s úřady.

Varovné signály není dobré zlehčovat

Samota sama o sobě ještě nemusí znamenat depresi. Varovné je ale dlouhodobé prázdno, ztráta chuti vstávat, nezájem o věci, které člověka dříve těšily, vyhýbání se lidem nebo pocit, že by bylo ostatním lépe bez něj. U seniorů se psychické potíže někdy přehlížejí, protože okolí má sklon říkat, že smutek ke stáří patří. To je nebezpečný omyl.

iROZHLAS v souvislosti s duševním zdravím starších lidí upozornil, že dostupnost odborné péče bývá pro seniory složitá, zvlášť v odlehlejších regionech. Soukromou terapii si navíc mnoho lidí z důchodu nemůže dovolit. Pomoci proto mohou krizové linky, rodinné poradny, sociální služby, praktičtí lékaři, zdravotní pojišťovny nebo terénní týmy tam, kde fungují.

Co může senior udělat hned

Největší chybou je čekat, až se situace vyřeší sama. Pokud to zdravotní stav dovolí, pomáhá udržet si pevný režim. Nemusí jít o velké plány. Stačí pravidelná procházka, návštěva knihovny, klub seniorů, cvičení, práce na pár hodin týdně, dobrovolnictví nebo domluvený telefonát s někým z rodiny vždy ve stejný den.

Rodiny by se neměly spoléhat na větu, že senior si řekne, kdyby něco potřeboval. Mnozí starší lidé o pomoc nežádají, protože nechtějí obtěžovat. Lepší než obecná nabídka je konkrétní domluva: každé úterý zavoláme, jednou za dva týdny zajedeme na nákup, v neděli půjdeme na oběd. Pravidelnost dává starším lidem jistotu a snižuje pocit, že jsou na všechno sami.

Pokud se senior cítí v krizi, může se obrátit na bezplatnou Linku seniorů Elpida na čísle 800 200 007, která je určena seniorům, pečujícím i lidem v náročné životní situaci. Další možností je Senior telefon ŽIVOT 90 na čísle 800 157 157. V akutní psychické krizi lze využít také Linku první psychické pomoci 116 123.

Důstojné stáří proto nestojí jen na výši penze. Potřebuje bezpečné bydlení, dostupnou pomoc, kontakt s lidmi a pocit, že člověk má pořád své místo. Peníze řeší část problému. Samotu ale často zmírní až to, že někdo opravdu zavolá, přijde nebo pomůže najít cestu ven z ticha.